Slušovice – České velvyslanectví v Kyjevě si kvůli kauze volyňských Čechů vysloužilo kritiku od prezidenta Miloše Zemana. Ten řekl, že je s prací úřadu „hluboce nespokojen“ – mimo jiné i proto, že prý nejeví o problémy této menšiny potřebný zájem. Už v pátek zástupci Hradu zmínili, že má prezident na stole žádosti asi 230 zájemců o repatriaci (nabytí či znovunabytí občanství). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ale včera odmítl jakékoli problémy na straně jeho úřadu. Premiér Bohuslav Sobotka se navíc obává toho, aby repatriovaní krajané nebyli součástí ruské propagandy.
Sobotka řekl, že poptávky po přesídlování „by samozřejmě mohlo využít Rusko z hlediska své propagandy vůči Ukrajině“ a že na druhou stranu by to mohlo zkomplikovat české vztahy s Ukrajinou. „Řada lidí, podle informací, které se objevují, usiluje o přesídlení například proto, aby se vyhnuli odvodům do ukrajinské armády, takže to vůbec není jednoduchá věc,“ uvedl.
Ministr Zaorálek na včerejší schůzce mimo jiné Zemana informoval o postupu úřadů za poslední měsíce. S prezidentem se dohodli, že ministerstvo nejdříve prověří, nakolik se seznamy žadatelů o repatriaci opírají o realitu. Dnes ale Zeman s novináři mluvil o schůzce mnohem ostřeji. „Řekl jsem panu ministru zahraničí, že jsem hluboce nespokojen s prací českého velvyslanectví v Kyjevě, které nemá dobrý vztah k volyňským Čechům. Rozhodl jsem se, že onen seznam 232 osob, které žádají o repatriaci, předám 18. října ministru vnitra Chovancovi s žádostí, aby v této věci pokud možno jednal,“ uvedl Zeman.
Českým velvyslancem v Kyjevě je Ivan Počuch. Lidové noviny v srpnu napsaly, že prezident chce po ministru Zaorálkovi, aby na Ukrajinu v roli ambasadora poslal Antonína Murgaše, mluvčího brněnské skupiny Alta, která dodává obráběcí stroje a technologická zařízení a jejímiž hlavními odbytišti jsou Ukrajina společně s Ruskem. LN tehdy tuto informaci zveřejnily s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje, Zemanova kancelář věc podle deníku „nepotvrdila ani nevyvrátila“.
Zaorálek v pátek uvedl, že prezidenta informoval o vstřícnosti ministerstva zahraničních věcí vůči volyňským Čechům. „Tady mají dveře otevřené. Pokud se chtějí vrátit, tak mají volyňští Češi všechny procedury nesrovnatelně jednodušší než kdokoli jiný,“ řekl ministr. Doplnil, že pokud prokáží svůj český původ, tak ani nemusí prokazovat, že zde pět let pobývali, a získají trvalý pobyt. „Návrat je dnes opravdu jednoduchý, a dokonce řada z nich toho využívá,“ uvedl.
Ministerstvo vnitra by mělo nyní prověřit, zda je reálná nějaká rozsáhlejší akce na přemístění volyňských Čechů do Česka. Ministerstva vnitra a zahraničí by podle šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka měla připravit společný návrh pro vládu, která o repatriaci rozhoduje. Ve čtvrtek Kmoníček odhadl, že pokud by vláda s přesídlením krajanů z Ukrajiny souhlasila, mohli by první zájemci dorazit do Česka ještě letos.
Zeman už minulý měsíc podpořil žádost o repatriaci 40 rodin volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, které se na české představitele obrátily v březnu na pozadí vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu o Krym. Nyní se k žádosti připojilo přes 70 rodin, mezi nimiž jsou údajně jak volyňští Češi ze západu Ukrajiny, kteří už v březnu dvakrát české úřady o pomoc s repatriací žádali, tak krajané z válčícího východu země i z Krymu, který na jaře anektovalo Rusko.
VOLYŇ je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po 2. světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do České republiky se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. Podrobnosti o osudu volyňských Čechů naleznete zde.
