Jedním z hlavních faktorů, které vedly Brity k vystoupení z Evropské unie, byla obava z migrace. Prohlásil to prezident Miloš Zeman s tím, že je z výsledku ostrovního referenda zklamán. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky výsledek neznamená konec světa, EU se ale musí změnit – a stejné stanovisko zaujali i ostatní politici.
„Jsem zklamán,“ reagoval prezident Miloš Zeman na výsledky plebiscitu, ve kterém se Spojené království 51,9 procenty hlasů vyslovilo pro opuštění evropského společenství. „První analýzy ukazují, že jedním z hlavních faktorů byla obava z migrace. Britové už mají na svém území statisíce migrantů a v Británii vznikl termín no-go-area. Tyto negativní zkušenosti zřejmě přispěly k rozhodnutí.“
Prezident očekává, že výsledek referenda bude mít na EU negativní dopad, protože tandem Paříže a Berlína přijde o vyvažující londýnský element, Evropské komisi britské rozhodnutí navíc zajistí „volnější ruce“. Na Česko pak může mít negativní dopad zúžení evropského trhu.
Za špatnou zprávu považuje výsledek hlasování i šéf hradní diplomacie Hynek Kmoníček. „Velká Británie se vydala na cestu, o které ani její vůdci nevědí, kam povede, kde končí a koho na ní potkají. Z pohledu zájmu České republiky je nejdůležitější, co si v Evropě Británie na tuto cestu zabalí do zavazadla. Hlavní je, aby to nebyla celá evropská myšlenka.“
Sobotka: Brexit není konec světa, Unie se ale musí změnit
Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky přesto britský verdikt neznamená ani konec světa, ani evropského společenství: „Je to rozhodnutí závažné a nezvratné. Britové budou mít menší vliv na to, co se v Evropě děje, a jejich země bude celkově slabší.“
Zbývající sedmadvacítka by se podle premiéra měla změnit. „Ne proto, že Británie vystoupila, ale proto, že evropský projekt potřebuje mnohem silnější podporu občanů. Evropa musí byt akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti,“ dodal s tím, že Cameronovu rezignaci chápe: „Není možné, aby za Británii vyjednával odchod ten, kdo před referendem zastával názor zůstat.“
Debata o výsledku britského referenda ovládla také jednání Sobotky a jeho rakouského protějšku Christiana Kerna. Sobotka zdůraznil, že ve světle rozhodnutí britských občanů je třeba posilovat dobré sousedské vztahy ve střední Evropě. Brexit podle Sobotky vyvolá v celé Evropě vlnu nacionalismu a separatistických tendencí. Návrhy některých českých politiků, aby se Česko rovněž pokusilo vystoupit z EU, premiér odmítl, bylo by to podle něj proti českým národním zájmům. „Je zřejmé, že výsledek britského referenda vyvolá v Evropě vlnu nacionalismu, že různé extremistické síly se budou snažit přiživit a získat na tom politické body,“ uvedl Sobotka.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek považuje výsledek referenda za ukázku toho, co se stane, když se veřejnosti evropská politika málo vysvětluje. „Další integrace Evropské unie tak musí probíhat pouze v těch oblastech, kde ji dokážeme před občany obhájit a ukázat konkrétní výsledky,“ dodal.
Velice kriticky se pak Zaorálek vyjádřil na adresu konzervativního ministerského předsedy Camerona, který referendum inicioval – a kvůli jeho výsledku rezignoval. „Tím, jak mluvil o Evropské unii, nejdřív vyhnal Brity na stromy, a pak pod těmi stromy stál a prosil je, aby slezli dolů. Svým rozhodnutím (vypsat referendum) dal v sázku osud Británie a nelíbí se mi, že vyjednávání dohody chce nechat až na svého nástupce,“ prohlásil.
„Mentálně už Evropskou unii tvoří sedmadvacet, ne osmadvacet zemí,“ podotkl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Musíme se soustředit na ochranu volného pohybu osob, aby ho po vzoru Británie nezpochybňovala řada dalších západních zemí.“
Facka přes kanál
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) varoval před tím, aby jádro unijních zemí nutilo členy k hlubší integraci a přijetí nevýhodných podmínek. Rozhodnutí Britů považuje za facku, na kterou bude muset Unie razantně reagovat a viditelně se reformovat. „Jinak hrozí, že přijdou další,“ uvedl na twitteru. I přes odchod významného euroskeptického hlasu z EU, který Británie představovala, totiž podle Babiše problémy kritizované Spojeným královstvím nezmizely.
Europoslanec za ANO Pavel Telička soudí, že britské „goodbye“ je podnětem k zásadní reformě fungování osmadvacítky. Potřeba je podle něj řešit legitimitu evropských institucí a reformovat postoj k rozpočtu, daním, bezpečnostní i migrační politici. „EU musí dobudovat vnitřní trh, zjednodušit regulaci, odstranit neúměrnou byrokratickou zátěž a uvolnit investice do evropských firem,“ napsal v komentáři k londýnskému verdiktu.
Brexit podle eurokomisařky Věry Jourové přišel ve špatnou dobu, kdy má Unie řadu krizí. Transformaci EU a nastavování vztahů mezi Unií a Londýnem je podle ní potřeba nastartovat co nejdříve, řekla. Domnívá se, že jedním z klíčových faktorů, který ovlivnil hlasování Britů, byla migrační krize. „Není to dobrý den pro Evropu. Oslabuje nás to. Navíc v době, kdy by Evropa měla být co nejsilnější, protože máme řadu krizí,“ dodala komisařka.
„Demokracie má ten půvab, že se v ní můžeme svobodně rozhodnout zvolit i špatně,“ reagoval na výsledky britského hlasování vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek a s odkazem na prounijní stanoviska severozápadní části království dodal: „Co dál? Free Scotland, United Ireland?“
Britskou volbu považuje za varování pro Brusel, Berlín i Paříž. V případě otevření evropských smluv nevidí problém v tom, aby se začalo vyjednávat o změnách, nemělo by se však jednat jen o výjimky, ale i o celkové změně systému.
ODS chce výjimku z eura a jednání stranických šéfů
„Brexit je poslední šance na změnu. Prointegrační ideologové nevidí, že současná EU nemá podporu občanů a neposiluje Evropu,“ reagoval předseda občanské demokracie Petr Fiala. Navrhuje setkání předsedů demokratických stran, na které by došlo k dohodě, o co bude Česko při případné revizi evropských smluv usilovat.
Podle Fialova stranického zahraničně-politického experta a europoslance Jana Zahradila se dá v Unii očekávat proces vyjednávání o vnitřní reformě. Česko by v takovém případě nemělo stát stranou a žádat o výjimku z přijetí eura i kvótní migrační politiky. „EU se musí změnit, musí se rozvolnit a musí skončit bruselský centralismus s jeho snahou regulovat téměř vše,“ prohlásil ve vysílání ČT24.
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že Unii čekají velké – a nejenom finanční náklady. „Musíme dokázat uchovat dětem společnou Evropu. Bude to těžký boj,“ prohlásil s tím, že důvody k oslavě má Moskva. I podle něj je potřeba Evropu reformovat, ale nikoliv roztrhat. Prvořadým zájmem nyní bude ujasnit si společnou českou pozici, jakou roli chceme v EU hrát, dodal.
„Bude to nesmírně škodit jak Británii, tak i Evropě. A jsou na tom vinny obě strany. Sypat popel na hlavu by si měly i evropské struktury v Bruselu. Není spravedlivé, že odstupuje pouze David Cameron,“ řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Nemá smysl měnit smlouvy, pokud nezměníme ducha,“ poznamenal Karel Schwarzenberg v souvislosti s reformou Unie. Podle něj by se EU měla věnovat podstatnějším záležitostem: bezpečnosti, obraně, energetice a zahraniční politice. „A ne rozhodovat, jak se jmenují sýry a marmelády,“ dodal předseda zahraničního výboru sněmovny,„ uzavřel Schwarzenberg.
Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík hovoří o brexitu coby silném ponaučení: “Evropská unie se musí reformovat, abychom bezpečnostním hrozbám v budoucnu čelili bok po boku, a ne každý sám.„
Komunisté a Úsvit proti lisabonské smlouvě
Komunisté navrhují, aby se Evropská unie z nadvládní organizace změnila na organizaci mezivládní, kde by rozhodnutí vycházela z dohod kabinetů. “Německem vnucená lisabonská smlouva po neúspěšných referendech o evropské ústavě přináší své trpké ovoce,„ uvedl k brexitu šéf KSČM Vojtěch Filip. “Ukazuje se, že každé byrokratické rozhodnutí, které odporuje vůli občanů, není legitimní a ani nemá dlouhého trvání.„
“Referendum o vystoupení z EU není cíl, ale cesta. Je to cesta, jak společně s Velkou Británií vrátit Evropu před lisabonskou smlouvu,„ dodal předseda Úsvitu Miroslav Lidinský, který o Spojeném království mluví jako o reformátorovi – a vypsání referenda žádá i v Česku.
O všelidové hlasování o setrvání v EU stojí také Svoboda a přímá demokracie (hnutí Tomia Okamury). Ostrovní výsledek je podle ní “důkazem obrovské demokratické tradice Velké Británie, je důkazem hrdosti, nezávislosti a svobodné vůle britských občanů„. “Vítězové jsme my, kteří považujeme stávající EU za utopistický projekt,„ řekl Okamura. “Brexit je pozitivní pro obě strany,„ dodal.
Po přestavbě EU volají i nesněmovní strany
Předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach brexit přivítal. “V Evropské unii převážil balast byrokracie, přehlasovávání a kvót. Pokud se Evropská unie radikálně změní a vrátí se ke kořenům, czechxit nebude potřeba. Velmi bych si přál, aby byl odchod Británie tímto impulsem.„
“Evropská unie ztrácí důvěru svých vlastních občanů, a nezmění-li se, zahyne,„ prohlásil i předseda zelených Matěj Stropnický s tím, že změna je nutná právě teď, protože krize EU s odchodem Britů narůstá. “Možná, a neříkám to rád, to bez Britů půjde i lépe. Doufám ale, že se do Evropy zase vrátí.„
Také pirátská strana hovoří v souvislosti s britským referendem o změnách EU: strana se připojila k iniciativě Diem25 vyzývající ke změnám pod heslem Demokratizujme Evropu. “Osobně mě mrzí výklad výsledků ve smyslu ’Británie jasně ukázala’. Rozdíl několika procent znamená, že téměř polovina obyvatel Spojeného království s tímto krokem nesouhlasila. Podle Pirátů, a doufám, že nejen podle nich, je důležité, jak bude názor těchto lidí v dalších fázích zohledněn,„ komentoval výsledky předseda strany Ivan Bartoš.
