Liberec - Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko to podle svého českého protějšku Miloše Zemana nebude mít jednoduché, protože jeho zemi hrozí ekonomický bankrot, občanská válka a ruská invaze. V zemi dosud vládly různé skupiny gangsterů, které bohatly na řadě pochybných operací, včetně navrtávání plynového potrubí, řekl Zeman při setkání se středoškoláky v Liberci s tím, že situaci by uklidnila decentralizace Ukrajiny.
„Jediný způsob, jak uklidnit situaci na Ukrajině, je decentralizace Ukrajiny. To znamená prosazení toho, aby jednotlivé regiony měly vlastní samosprávu. Myslím si, že to možné je. Na druhé straně tvrdím, že Ukrajině hrozí ekonomický bankrot, občanská válka a ruská invaze, takže ten, kdo vládne na Ukrajině, to nebude mít jednoduché,“ řekl český prezident.
Na Ukrajině bohatly pochybné skupiny
„Samozřejmě byly to i skupiny, které se neštítily nájemných vražd. Například ta krásná blondýnka s copy Julija Tymošenková byla veřejně obviněná, že si najala nájemné vrahy na 20 nájemných vražd, to je běžná metoda komunikace mezi tamními politiky,“ prohlásil před studenty Zeman.
Východ Ukrajiny se už dva měsíce potýká s proruským povstáním, které podle Kyjeva řídí Moskva, a „protiteroristickými operacemi“ ukrajinských vládních sil. Nový ukrajinský prezident se v neděli vyslovil pro ukončení těchto bojů, zbraně by podle jeho plánu měly utichnout tento týden. V pátek se rovněž krátce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se dohodl na rychlém obnovení rusko-ukrajinských jednání v Kyjevě.
Zeman dnes Putina přirovnal k šachistovi, proti kterému nelze dělat chyby. „Když uděláte chybu, můžete si být jisti, že ji využije. Recept je jednoduchý, nedělat zbytečné chyby,“ dodal.
Zeman: Dlouhé lhůty ke jmenování premiéra jsem nepotřeboval já, ale strany
Prezident se dnes rovněž opět vymezil proti změnám prezidentských pravomocí, o nichž v současnosti uvažuje vládní koalice i opoziční strany. Postavil se proti zavedení lhůt ohledně jmenování premiéra i posilování sněmovní většiny ve vztahu k prezidentovi.
O zúžení časového prostoru, ve kterém prezident musí jednat, usiluje například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten chce, aby hlava státu musela po volbách jmenovat nového premiéra do 30 dnů od konání ustavující schůze sněmovny. Uvažuje se i o dalších lhůtách. Zeman letos čelil kritice, že Sobotku premiérem jmenoval až více než 80 dní po volbách, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.
„Dlouhé lhůty nebyly potřeba pro rozhodnutí prezidenta, ty byly potřeba, aby se dohodly tři velmi různorodé strany, programově i personálně, a také aby se vyřešila situace v sociální demokracii,“ poznamenal k tomu dnes. „V demokratických stranách je vcelku obvyklé, že předseda, který skončí s nejhorším volebním výsledkem od roku 1992, je vyzván k rezignaci, a buď vyhoví, nebo, což se u nás stalo, nevyhoví,“ neodpustil si také poznámku na adresu současného premiéra, který po volbách málem nezůstal v čele sociální demokracie.
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví intenzivně právě od loňského léta, protože Zeman tehdy Rusnoka a jeho úřednickou vládu jmenoval navzdory vůli parlamentních stran.
