Zeman: Svět bez vojenských bloků byl krásný sen, sami se ale neubráníte

Praha – I když je podle prezidenta Miloše Zemana vždycky lepší, když se státy proti společnému nepříteli brání společně, osobně s některými kroky Severoatlantické aliance v minulosti nesouhlasil. Nelíbilo se mu například bombardování v Jugoslávii. I proto ještě jako premiér odmítl podepsat vyznamenání pro aliančního generála: "Říkal jsem si, že právě proto, že byly bombardovány i civilní cíle, si generál Clark to vyznamenání nezaslouží," řekl Zeman v rozhovoru s Jakubem Železným.

Nahrávám video
Rozhovor Jakuba Železného s prezidentem Milošem Zemanem
Zdroj: ČT24

Vzpomenete si na to, jak jste před rokem 1989 vnímal Severoatlantickou alianci, která byla oficiálními médii vykreslována jako banda válečných štváčů?

Já už jsem tehdy nevěřil médiím, to mi zůstalo. Ale jinak platilo přísloví, že nepřítel nepřítele je mým přítelem. Já jsem byl za minulého režimu třikrát vyhozený z politických důvodů z práce, takže jsem tehdejší režim nutně musel považovat za svého nepřítele a tedy jsem ani nemohl věřit jeho propagandě. 

Sdílel jste pak v době těsně po listopadu 1989 představy šířené i prezidentem Havlem, že by se Evropa i svět napříště měly obejít bez jakýchkoli vojenských bloků? 

On to byl krásný sen a bylo by příjemné mu uvěřit, kdybyste nebyl zastáncem teorie konfliktu, která říká, že vždycky se najde nějaký nepřítel, proti kterému se musí vytvořit obranná aliance. Po rozpadu Sovětského svazu nepřítelem nebylo primárně Rusko, ale vznikající mezinárodní terorismus, který měl podobu především islámského fundamentalismu. Je vždycky lépe, když se proti těmto silám bráníte v nějakém společenství a nebráníte se sám. 

Jak velkou komplikací pro nás jako nového člena byla v roce 1999 situace kolem Jugoslávie a zahájení spojeneckého bombardování? Nebral jste to tak, že spojenci v čele s USA testují naši loajalitu? 

My jsme tak extrémně loajální nebyli, protože česká vláda byla poslední, která souhlasila s touto operací, a to ještě s podmínkou, že budou bombardovány jenom vojenské cíle. Tato podmínka nebyla splněna. Když pak generál Wesley Clark (tehdejší vrchní velitel vojsk NATO – pozn. red.), který odpovídal za bombardování Jugoslávie, měl dostat od prezidenta Havla Bílého lva, jako premiér, který návrh na vyznamenání kontrasignuje, jsem to tehdy odmítl podepsat. Říkal jsem si, že právě proto, že byly bombardovány i civilní cíle, si generál Clark to vyznamenání nezaslouží. 

Jsme dnes v NATO vnímáni jako dobrý partner? 

Jsme vnímáni jako profesionální a velice výkonný partner. Dobrý partner je neurčitý výraz, já bych použil výraz profesionální, dobře vycvičený a odvážný partner. 

Celkově se o zahraničních misích českých vojáků referuje pozitivně, ale přesto ne každý občan chápe, proč by měli naši vojáci bojovat na jiném konci světa. Jak byste to vysvětlil? 

Takovým lidem cituji výrok jednoho politika: „Proč máme umírat za zemi, kterou nikdo z nás nezná?“ Pak udělám dramatickou pauzu, a řeknu jim: „Citoval jsem vám Nevillea Chamberlaina, ze září 1938, a ta země, kterou nikdo nezná, se jmenovala Československo.“ Většinou to pak lidé pochopí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevírá rány, míní Havlíček. Kupka apeluje na smíření

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.
před 2 hhodinami

Slavia bude chtít po výtržnících z pražského derby náhradu všech škod

Fotbalová Slavia po nedohraném pražském derby uzavře do odvolání severní tribunu, kde sídlí „kotel“ nejhlasitějších fanoušků. Výtržníci, kteří v nastavení sobotního šlágru ligové nadstavby vtrhli na trávník a napadli několik hráčů Sparty, dostanou doživotní zákaz vstupu na stadion. Vršovický klub bude po vinících požadovat náhradu celé škody včetně případné milionové pokuty od disciplinární komise, uvedl předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík.
09:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ANO v modelu Kantaru oslabilo, STAN drží druhé místo

Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvádí agentura Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si udrželo hnutí STAN. Motoristé se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 4 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 8 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 9 hhodinami

Policie vyšetřuje napadení fotbalistů v pražském derby. Tvrdík se omluvil

Ligové pražské derby mezi fotbalisty Slavie a Sparty se po vběhnutí domácích fanoušků na trávník a napadení několika sparťanských hráčů v sobotu nedohrálo. Divákům to oznámil do mikrofonu předseda představenstva vršovického klubu Jaroslav Tvrdík. Policie incident vyšetřuje pro podezření z výtržnictví, za které hrozí až dva roky vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Domškoláků“ přibývá. Kvůli nespokojenosti se systémem či psychickým potížím

Stále více dětí školou povinných se učí doma. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství (MŠMT) nejvyšší číslo od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně zavedena. Tehdy se cestou individuálního vzdělávání vydalo pouze 546 dětí. Za stoupajícím trendem může stát celkově větší počet žáků základních škol či psychické problémy dětí. I přes svou nejednotnou formu je tato možnost nenároková a děti i tak absolvují povinné přezkoušení.
před 9 hhodinami
Načítání...