Prezident Miloš Zeman se na Pražském hradě setkal s rakouským prezidentským kandidátem Norbertem Hoferem. Rádi by posílili roli středoevropských zemí, v rámci Evropské unie proto chtějí vytvořit společnou „unii v Unii“. Hovořili také o Temelínu a Benešových dekretech. Hofer poznamenal, že ač jsou některé názory obou zemí odlišné, budoucnost mají společnou.
Zeman s Hoferem mají totožný postoj k migraci a chtějí „unii v Unii“
„Politici v úvodu svého setkání povtipkovali o tom, že oba přišli o holi. Norbert Hofer měl před několika lety nehodu při paraglidingu,“ vysvětlila redaktorka ČT Petra Tuháčková. Hofer Zemanovi přivezl darem vídeňský dort.
Jednání trvalo asi hodinu. „Mluvili jsme o tom, jestli by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci Evropské unie, protože máme společnou historii, podobný způsob diskutování o věcech,“ uvedl Hofer. „Chceme vytvořit unii v Unii, rádi bychom spolupracovali,“ dodal.
„Norbert Hofer představil svůj projekt 'unie v Unii', který zhruba koresponduje s představou rozšířené visegrádské skupiny na Visegrád plus,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Zemana s Hoferem pojí také podobný postoj k migraci, která byla podle Ovčáčka „centrálním“ tématem rozhovoru. V tiskové zprávě informoval, že stanoviska obou politiků jsou „totožná“.
Společná budoucnost
Přestože se oba politici shodli, že se budou zabývat budoucností, dotkli se i dlouhodobě sporných otázek česko-rakouských vztahů. „Samozřejmě jsme mluvili o Temelínu. Je pro nás problém,“ podotknul po schůzce Hofer, podle něhož Rakousko není přítelem jaderné energie a kloní se k obnovitelným zdrojům energie. Dalším kontroverzním bodem byla otázka Benešových dekretů, o nichž si Hofer myslí, že představují „bezpráví“.
Český prezident podle svého mluvčího zdůraznil neměnné stanovisko České republiky, která odmítá otevírat otázku Benešových dekretů a trvá na tom, aby energie z jádra byla součástí jejího energetického mixu. Hofer poznamenal, že i když jsou některé názory odlišné, budoucnost je společná.
Setkání před opakovanými volbami
Norbert Hofer do Prahy přijel v době, kdy byl kvůli vadným obálkám ohlášen odklad opakovaných prezidentských voleb v Rakousku. „Český prezident byl kritizován za to, že se při volební kampani s rakouským kandidátem na prezidenta vůbec setkává,“ připomněla Tuháčková.
Hrad výtky odmítá, prezidentův mluvčí připomněl vídeňskou schůzku premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) s Hoferovým protikandidátem Alexandrem Van der Bellenem. S ním se ale český ministerský předseda potkal ještě v době, kdy o zrušení voleb nebylo rozhodnuto a Van der Bellen vystupoval jako nadcházející prezident.
Hofer, člen pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ), v květnu těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Van der Bellenem o 30 863 hlasů, ústavní soud ale hlasování zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Zeman tento krok uvítal a Hofera podpořil.