Praha - „Jako přímo zvolený prezident nebudu strojem na podpisy. Pokud chcete úředníka, který podepíše příslušné listiny, aniž by je četl, dobře se naobědvá a potom usne, tak jste si měli zvolit někoho jiného,“ otřel se prezident Miloš Zeman o svého vyzývatele z lednové přímé volby hlavy státu Karla Schwarzenberga. Část poslaneckého klubu Schwarzenbergovy strany v té chvíli na protest proti osobnímu útoku opustila jednací sál.
Prezident Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně komentoval přetrvávající rozpory mezi ním a ministerstvem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). „Jako přímo zvolený prezident nebudu strojem na podpisy. Pokud chcete úředníka, který si navleče klotové rukávy, podepíše příslušné listiny, aniž by je četl, dobře se naobědvá a potom usne, tak jste si měli zvolit někoho jiného,“ prohlásil v závěru svého vystoupení v Poslanecké sněmovně za smíchu a potlesku zákonodárců. Pětasedmdesátiletý Schwarzenberg je znám svým občasným dřímáním na plénu parlamentní komory a při Zemanově projevu skutečně usnul. Někteří poslanci z klubu TOP 09 opustili při Zemanově projevu sál.
Kalousek: Šli jsme dělat něco užitečného
„Některé invektivy vůči ministerstvu zahraničí nás už nebaví poslouchat, tak jsme šli dělat něco užitečnějšího,“ prohlásil místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.
Někteří se pousmáli, jiným Schwarzenbergovo usínání vadí. „Mě urazilo, že přes výzvy pana prezidenta pan Karel Schwarzenberg při projevu usnul. Myslím si, že by měl zvážit rezignaci na svou funkci,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip.
Vztahy mezi Hradem a Černínským palácem jsou na bodu mrazu především kvůli sporu o obsazení velvyslaneckých postů. Zeman především prosazuje jako velvyslankyni do Bratislavy manželku svého předchůdce Livii Klausovou a do Moskvy komunistického europoslance a někdejšího kosmonauta Vladimíra Remka. Zablokován kvůli konfliktu je ale odjezd i dalších diplomatů.
Zeman: Velvyslanec má podporovat český export
Konflikt prezident vysvětloval svou intenzivní podporou ekonomické diplomacie a svým trváním na několika podmínkách, které na velvyslance má. Měli by podle něj mít ukončené vysokoškolské vzdělání nejlépe ekonomického typu, znát zemi i její jazyk, pokud se nejedná o exotickou destinaci. „Tento velvyslanec je schopen podporovat české exportéry a nacházet nové trhy na teritoriu, kde působí,“ spočetl. Velvyslanec v zemích s přebytkem kapitálu má podle něj také umět přitáhnout zahraniční investice do Česka.
„Pouze těchto pět podmínek vymezuje ekonomickou diplomacii. A kariérní diplomaté, o nichž se tak často hovoří, buď tyto podmínky splňují, nebo nesplňují,“ řekl prezident. Zeman uvedl, že ve svém inauguračním projevu nezmiňoval zahraniční politiku, protože se chtěl nejprve sejít s vládou a její kontury si vyjasnit.
„Je nesmysl, abychom měli dvě nebo tři zahraniční politiky. Neexistuje speciální zahraniční politika prezidenta, speciální zahraniční politika vlády a už vůbec ne speciální zahraniční politika ministra zahraničí,“ zdůraznil Zeman. Hledat je podle něj potřeba „míru shody“, i když to nevylučuje názorové rozdíly.
Hamáček: Schwarzenberg by měl zvážit odchod
Stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD) v Interview ČT24 uvedl, že v minulosti vždy probíhala o velvyslancích debata mezi Hradem a Černínským palácem a výsledkem byl vždy kompromis. Podle Hamáčka není Schwarzenberg ochotný přistoupit na kompromis, a vina je tak spíš na straně Ministerstva zahraničních věcí. Hamáček taky řekl, že by Livia Klausová byla dobrou velvyslankyní a Slováci i ostatní diplomaté by ji přijali dobře.
„Pokud není možné dosáhnout nějakého kompromisu a ten problém by blokoval fungování české diplomacie, je na zváženou, zda by jeden z těch aktérů, který tu demisi podat může, a to je ministr zahraničí, neměl odchod uvážit. (…) Není možné očekávat, že jedna strana bude mít všechno a druhá nic,“ dodal.
Zeman: Česko by mělo být součástí tvrdého jádra EU
Zeman zopakoval své proevropské postoje, ale i odpor proti „nesmyslným opatřením bruselské byrokracie od žárovek až po kvóty pro ženy“ a svůj názor, že Česko by mělo euro přijmout za pět let a být součástí „tvrdého jádra“ EU. Je prý více než současná vláda zastáncem zahraničních vojenských misí, neboť s terorismem je potřeba bojovat především za hranicemi.
