Prezident Miloš Zeman jmenoval v Lánech novou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Ve vládě nahradí Petra Krčála, který rezignoval před dvěma týdny kvůli podezřením z plagiátorství při psaní bakalářské práce. Krátce po jmenování Maláčovou uvedl do úřadu premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně uvedla, že žádná „velká zemětřesení“ na úřadě nechystá.
Zeman jmenoval Maláčovou novou ministryní práce a sociálních věcí
Jmenování Jany Maláčové se místo Trůnního sálu na Pražském hradě uskutečnilo nezvykle v Lánech a bez přítomnosti novinářů. Hrad minulý týden argumentoval tím, že lánská pracovna Tomáše Garrigua Masaryka je důstojným prostředím pro jmenování člena vlády i jakoukoliv státní akci.
Babiš odpoledne Maláčovou uvedl do úřadu. Za hlavní výzvu ministerstva označil důchodovou reformu. Senát její návrh vrátil, podle Babiše tak zřejmě bude nutné uspořádat mimořádnou schůzi sněmovny, aby zvýšení důchodů pocítili senioři už v příštím roce. Poslanic by se mohli sejít už po 21. srpnu.
Zatímco vláda navrhovala navýšení důchodů o tisíc korun těm seniorům, kterým je více než 85 let, senátoři doporučili jiné řešení. Přidat chtějí těm, kteří penzi pobírají 25 let. To by podle nich více pomohlo ženám, které mají nižší penze než muži, ale do důchodu odešly dříve než oni.
„Neexistuje jasný recept, jak pomoci ženám seniorkám, které žijí na hranici chudoby a pobírají důchod déle než muži. Ale to, co by jim pomohlo nejvíce, je odstranit nerovnosti už v době, kdy jsou ekonomicky aktivní. Dnes je systém zásluhový, odměňuje za to, co kdo vydělal, ale opomíjí to, co člověk dělal mimo práci, třeba když pečoval o děti,“ komentovala diskusi o důchodech vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd a bývalá členka komise pro rodinnou politiku při ministerstvu práce Radka Dudová.
Mezi velké položky rozpočtu bude patřit i příspěvek na bydlení. Ministryně bude mít mimo jiné za úkol i řešení problému matek samoživitelek nebo zákon o dobrovolnictví a hospicové péči, což jí doporučil při jmenování prezident.
Maláčová považuje za své priority vyjednat navýšení platů ve veřejné sféře nebo navýšení minimální mzdy. U platů podporuje požadavek odborů na zvýšení o deset procent. Prezident s Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) se ale dříve shodli na tom, že takové zvýšení by nebylo adekvátní. Vláda počítá s růstem částky na platy o šest procent.
Zaměřit se chce Maláčová i na rodinnou politiku a děti ohrožené chudobou, a také na politiku zaměstnanosti v souvislosti se stárnutím populace, ale i společenskými změnami spojenými například s digitalizací.
Od 1. července 2019 chce Maláčová také prosadit obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Návrh ČSSD je nyní ve sněmovně. Novou ministryni pak v nejbližším období čeká personální stabilizace ministerstva, kde je potřeba doplnit chybějící odborné náměstky.
Tématem ministryně Maláčové bude také navýšení rodičovského příspěvku ze současných 220 tisíc na 300 tisíc, které může rodič čerpat od dvou do čtyř let dítěte. Návrh na zvýšení rodičovské hodlá Maláčová navrhnout do několika měsíců.
„Aktuální nastavení rodičovské funguje ještě od dob ministra práce Petra Nečase. Rodičovská by neměla být almužnou. Nejde tedy o žádnou změnu, ale o valorizaci. Změnou by bylo například zkrácení rodičovské na osmnáct měsíců nebo dva roky,“ upřesnil sociolog a antropolog z Fakulty sociálních věd UK Michal Uhl.
Ministryně hodlá prosadit i zálohované výživné a zasadit se hodlá také o vznik jeslí. Obojí by pomohlo matkám samoživitelkám.
ODS: Je nutné začít diskusi o reformě penzí
Opozice od Maláčové očekává financování sociálních služeb nebo hospicové péče a řešení důchodové reformy. Podle ODS by se o reformě penzí měla hlavně odstartovat diskuse. „Není to problém pouze této nebo minulé vlády. Je to věc, která se v České republice dlouhodobě neřeší,“ řekl poslanec Jan Bauer (ODS), který upozornil například i na nelegitimní vyplácení sociálních dávek.
Reformu důchodů považují za klíčovou i lidovci. Podle místopředsedy strany Jana Bartoška by se měly stavět i ekonomicky dostupné byty. Zmínil i zákon o sociálním bydlení. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové čekají novou ministryni velmi těžké úkoly. Zmínila mimo jiné digitalizaci, aby lidé například při přechodu z mateřské na rodičovskou nemuseli úřadům hlásit dvakrát stejné údaje.
Předseda SPD Tomio Okamura byl kritický. ČSSD podle něj nemá absolutně důvěru, aby tento resort vedla. „Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu přišli čeští občané za vedení ČSSD na tomto ministerstvu o deset miliard korun,“ řekl ČT.
Komunisté, kteří vládu podpořili, požadují trvalý růst minimální mzdy a automatickou valorizaci důchodů. Kroky, které by vedly k navýšení deficitu státního rozpočtu, ale podle svého předsedy Vojtěcha Filipa strana podporovat nebude.
Hnutí STAN v tiskové zprávě uvedlo, že by se Maláčová měla soustředit na čtyři hlavní problémy. Patří mezi ně důchodová reforma, zkvalitnění péče pro seniory, zefektivnění systému sociálních dávek a řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit.
„Je to člověk kompetentní, má znalosti, sociální problematikou se dlouhodobě zabývá a tato práce ji baví, je to podle mého její životní poslání. Problém může být, že říká věci přímo, a ne každý v naší zemi je na to zvyklý. Je to ale talent a přál bych si, aby to tak zůstalo. Samozřejmě resort MPSV je jeden z nejsložitějších,“ řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Maláčová bude podle něj přicházet s návrhy pro delší horizont. „Je mladá, jistě chce, až jí bude třeba tolik, kolik je mně, aby se mohla otočit a říct, že jsme ty věci udělali dobře. Nebude sledovat krátkodobý kalkul,“ dodal.
Janu Maláčovou (ČSSD) navrhl do funkce ministryně práce a sociálních věcí předseda sociálních demokratů Jan Hamáček v úterý 17. července 2018. A to poté, co svou rezignaci oznámil ministr Petr Krčál.
Maláčová vedla od června 2015 na ministerstvu práce odbor rodinné politiky a politiky stárnutí. Předtím působila po dobu jednoho roku jako vedoucí oddělení institucionální komunikace EU na Úřadu vlády.
Od ledna 2012 do dubna 2014 byla zástupkyní při Evropském parlamentu v Kanceláři Senátu České republiky. Od listopadu 2007 do prosince 2011 pracovala jako analytička fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj.
V letech 2016 až 2017 byla Maláčová členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti. Podle internetového obchodního rejstříku v radě stále figuruje. Je členkou ČSSD.
Vystudovala magisterský obor politologie na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem a magisterský obor politická ekonomie Evropy na Londýnské ekonomické škole. Hovoří německy na úrovni C2 a anglicky na úrovni C1, což jsou nejvyšší úrovně jazykových dovedností podle Společného evropského referenčního rámce.
Maláčová je manželkou státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře. Narodila se v roce 1981.