Zelení chtějí omezit pravomoci prezidenta, vláda nesouhlasí

Praha - Negativní stanovisko dnes přijala vláda k návrhu Strany zelených, který omezuje pravomoci prezidenta republiky při podpisu mezinárodních smluv. Podle premiéra Jana Fischera je návrh jednoúčelový. Nezávisle na stanovisku vlády o osudu návrhu rozhodne sněmovna a Senát. Zelení návrh připravili v reakci na otálení prezidenta Václava Klause s podpisem Lisabonské smlouvy.

Podle novely z pera zelených by prezident dostal lhůtu na ratifikaci mezinárodní smlouvy třicet dnů od jejího schválení parlamentem nebo lidmi v referendu. Pokud by prezident nepodepsal, pravomoc dokončit ratifikaci by přešla na předsedu vlády. „Vláda s ohledem na jeho jednoúčelovost k návrhu přijala jednoznačně negativní stanovisko,“ řekl k tomu Fischer.

Zelení svůj návrh odůvodňují tím, že postavení hlavy státu v procesu ratifikace v ČR lze označit za formální a ceremoniální. Mezinárodní smlouvy sjednává vláda a souhlas k nim dává parlament, tedy instituce „politicky odpovědné a disponující větší legitimitou“, domnívají se předkladatelé.

2 minuty
Zelení navrhují omezení prezidentských pravomocí
Zdroj: ČT24

Zelení chtějí omezit prezidentské pravomoce

„Záměrem předkládaného návrhu ústavního zákona je zakotvit v ústavě mechanismus, který by předcházel situacím, kdy politicky neodpovědný prezident bude diktovat svoji osobní představu zahraniční politiky České republiky nerespektujíc přitom přání vlády a parlamentu.“

Klaus se negativním postojem k Lisabonské smlouvě, reformnímu dokumentu Evropské unie, nikdy netajil. Nejprve svůj podpis podmínil vyjádřením Ústavního soudu, který dvakrát posuzoval, jestli je smlouva v souladu s českým právním řádem, poté žádal o výjimku pro Česko z Listiny základních svobod. Na Klausův podpis tak s napětím čekala celá Evropa. Prezident smlouvu signoval až po přiznání výjimky, 3. listopadu. Dokument, který zavedl například funkci prezidenta EU, začíná platit 1. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 mminutou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 10 mminutami

Senát ve druhém kole volby zvolil za adepty na ombudsmana Jirsu a Kostolanskou

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...