V českých nemocnicích chybí stovky zdravotních sester. Ministerstvo zdravotnictví už proto připravuje reformu systému jejich vzdělávání. Ten dosavadní je podle zdravotníků příliš komplikovaný. Například jen v Karlovarském kraji chybí nemocnicím 100 sester.
Na začátku služby musí zdravotní sestra zjistit stav pacientů, připravit infuze a nadávkovat léky. K tomu musí pomáhat pacientům po operaci a asistovat lékařům. Mezitím učí diabetiky, jak jíst a jak si dávkovat inzulin. To je běžný pracovní den sestry na dětském oddělení.
Když má sestra hodně práce, nestačí se někdy během celé směny ani najíst. A musí být pořád ve střehu. To platí hlavně při přípravě infuzních roztoků a jakýchkoli léků, které se aplikují do žíly: „Není možné, aby sestra udělala chybu. Protože při jakékoli chybě, speciálně v případě malých pacientů, to může mít pro dítě fatální důsledky,“ uvedla vrchní sestra dětského oddělení Nemocnice Karlovy Vary Andrea Horáková.
Měsíční plat mají sestry v karlovarské nemocnici zhruba 23 tisíc korun hrubého. Když se to u přijímacího pohovoru zdravotnice dozvědí, řada jich raději hned odejde. A nepomáhá ani náborový příspěvek 50 tisíc korun.
Bez přesčasů by oddělení vůbec nemohlo fungovat
Konkrétně v karlovarské nemocnici je nejhorší situace na dětském oddělení - chybí tam devět sester. Ty zbývající musí proto sloužit i přesčasy, protože jinak by vůbec nebylo možné chod oddělení zajistit.
Ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März dodává, že stres z intenzivního vytížení sester, respektive jakéhokoli pracovníka, se negativně odráží jak na jeho celkové pohodě či náladě, tak na jeho náchylnosti k onemocnění.
Zdravotníci volají po systému vzdělávání sester, jaký mají v Německu
V současné době je situace v Česku taková, že pokud člověk vystuduje čtyřletou střední zdravotnickou školu s maturitou, může pak sice pracovat v nemocnici, ale pouze na pozici zdravotnický asistent. Ten ale nesmí pracovat samostatně - pouze pod dozorem všeobecné sestry.
Všeobecnou sestrou je možné se stát až po dalším tříletém studiu na vysoké nebo vyšší odborné škole. A existuje také navazující magisterské vzdělání v oboru.
Zdravotníci chtějí, aby stát zjednodušil systém vzdělávání - například jako je tomu v Německu. Jedna z možností by byla zkrátit studium o 2 roky - tedy ze 7 na 5 let. K získání odbornosti by praktickým sestrám stačila maturita na střední zdravotnické škole a roční výuka zaměřená na praxi.
Novelu, která by měla upravit vzdělávání sester, teď připravuje ministerstvo zdravotnictví.
- Český model: 4 roky střední školy + 3 roky vyšší odborné školy
- Německý model: 4 roky střední školy + 1 rok praxe
- Zdroj: ČT
„V žádném případě nebudeme zvyšovat nároky. A o tom, jaké ty nároky budou, probíhají v těchto dnech velmi intenzivní diskuse,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal.
Dodal, že před přípravou novely on a jeho kolegové objeli všechny kraje a od ředitelů nemocnic zjišťovali konkrétní situaci. Navíc problém s nedostatkem zdravotních sester je podle něj daleko širší a závažnější - sestry totiž chybí v celé Evropské unii.
V Česku aktuálně chybí asi 600 sester
Pokud ministerstvo reformu neprosadí, hrozí kritický nedostatek sester. Už teď jich podle dostupných údajů v Česku chybí víc než 600. Problémy mají hlavně středočeské nemocnice a severozápad Čech.
- Středočeský kraj a Praha – 300
- Karlovarský kraj – 100
- Plzeň – 70
- Ústecký kraj – 60
- Zdroj: ČT
