Praha - Antibiotika možná přestanou na některé původce nemocí zabírat. Podle primáře antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka se jich v Česku každý rok spotřebuje zbytečně za miliardu korun. Vše by proto měla změnit připravovaná kampaň, v níž by se veřejnost dozvěděla, kdy je vhodné antibiotika brát. Ve Francii, kde bývala jejich nejvyšší spotřeba v Evropě, se podobnou kampaní podařilo spotřebu v ambulancích snížit o 30 procent. Na rozumné předepisování antibiotik je zaměřen Evropský antibiotický den, spadající na 18. listopadu.
Kampaň, která může přinést miliardovou úsporu, by podle Jindráka stála pět až deset milionů korun. Peníze by měly poskytnout zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví. Využít by se daly i prostředky evropských fondů. V ambulancích se nyní předepisuje až polovina antibiotik špatně. Zdravotní pojišťovny pak za tyto léky ročně dají tři miliardy korun.
Celých 40 procent spotřeby antibiotik připadá na vrub dětským pacientům. Pediatři si stěžují, že rodiče požadují pro dítě antibiotika i tam, kde to není nutné. Důvody zbytečného předepisování odhalil u pediatrů audit ve 13 okresech. „Začali jsme je usměrňovat a trend se opravdu změnil. Přestali psát antibiotika zbytečně a kde je to vhodné, se vrátili k penicilinu,“ uvedl Jindrák. Audit snížil předepisování u pediatrů až o 30 procent.
Rodiče požadují pro dítě antibiotika i tam, kde to není nutné
Antibiotika jsou nezbytná v chirurgii, podávají se na ochranu před infekcemi v operační ráně. Neobejdou se bez nich ani pacienti na jednotkách intenzivní péče. „Je třeba zpřesnit a ukáznit užívání v nemocnicích. Podmínkou je správná diagnóza, aby léky byly podávány cíleně,“ uvedl primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Václav Chmelík.
Odborníci nyní jednají s ministerstvem zdravotnictví, aby pro antibiotická střediska stanovilo systém akreditací, který zajistí jejich kvalitu. Chtějí je také spolu s národní antibiotickou politikou zakotvit do zákonů.
