Ztracený nebo zapomenutý kufr je problém, který může na dovolené potkat kohokoliv. Dostat své věci zpátky přitom nemusí být jednoduché. Podle bezpečnostních předpisů totiž nemůže zavazadlo cestovat letadlem, aniž by byl na palubě člověk, který za něj zodpovídá.
Zuzana Svobodová si v závěru své dovolené odnesla z prostoru, kam si turisté před odletem dávali kufry, cizí zavazadlo. A všimla si toho až na letišti.
„Potkala jsem českou delegátku a řekla jsem, co se stalo. Ona mi odpověděla, že to není nic hrozného, že si kufr určitě zaměnil někdo z lidí, kteří cestují do Brna, protože černých kufrů je všude plno, tak ať se nebojím, ať kufr odbavím,“ popisuje Svobodová.
Jenže krátce poté jí zavolal norský turista s tím, že má její zavazadlo v hotelu. A tak zatímco norský kufr odcestoval do Brna – a díky tamnímu letišti následně i do Osla – ten český je stále v Turecku.
„Cestovní kancelář mi napsala dvě varianty, že si buď znovu zaplatím letenku do Antalye, tam si vyzvednu kufr a poletím zpátky do Česka, nebo se můj kufr dopraví nějakou dopravní službou. Myslím si ale, že obě dvě cesty jsou velice finančně náročné,“ míní turistka.
Turistka požádala o pomoc na sociálních sítích
„Při loňských požárech na Rhodu, kdy ztracených zavazadel byly desítky, se samozřejmě dal domluvit nějaký speciální mechanismus. Ale za normálních okolností nemůže cestovat zavazadlo bez klienta,“ podotýká místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.
Pracovníci cestovní kanceláře si prý nemohou na sebe vzít zodpovědnost za to, co je v kufru, ať už by šlo o cenné, nebo zakázané věci, podotýká mluvčí jedné z CK.
Pokud by kufry uschovával a následně vydával hotelový personál a u toho udělal chybu, pak by podle Asociace cestovních kanceláří měl zavadlo dopravit na vlastní náklady. Stejně jako cestovní kanceláře při mimořádných událostech.
Zuzana Svobodová zatím o pomoc požádala lidi na sociálních sítích. Věří, že jí kufr někdo do Česka doveze.
