Zaorálek o Číně: Musíme se chovat korektně, kvůli Hermanovi jsem se styděl

Nahrávám video

Praha by se vůbec nepokoušela prohlubovat vztahy s Pekingem, kdyby se vláda před dvěma lety jednomyslně neshodla na korektním přístupu k Číně. V Interview ČT24 to prohlásil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jeho vládní kolega, šéf kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), podle něj tuto dohodu svým oficiálním přijetím dalajlamy zpochybnil, původně se prý navíc chtěl s tibetským duchovním vůdcem setkat jen mimo ministerstvo.

Praha začala své vztahy s Pekingem zintenzivňovat s nástupem Sobotkovy vlády v roce 2013 a výsledkem bylo březnové přijetí smlouvy o česko-čínském strategickém partnerství, kterou v Praze při své velikonoční návštěvě podepsal čínský prezident Si Ťin-pching.

Dohodě, od které si kabinet slibuje čilejší obchodní výměnu a příliv čínských investic, ovšem předcházel mnohaměsíční diplomatický maraton v podobě opakovaných cest premiéra, prezidenta a ministra zahraničí do Číny – a už ten budil vášně.

Když Zaorálek na jaře před dvěma lety se svým čínským protějškem signoval prohlášení, ve kterém stojí, že Česko uznává Tibet jako neoddělitelnou součást Číny a nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě, následovala demonstrace před Černínským palácem. Čína totiž teokratický himálajský stát v padesátých letech násilně anektovala a dodnes se opakovaně hovoří o zdejším porušování lidských práv.

Poslední vlna debat o Česku, Číně a Tibetu se pak vzedmula v polovině října, když lidovecký ministr kultury Daniel Herman přijal v sídle svého úřadu tibetského duchovního vůdce dalajlamu, a popudil tak čínské zastoupení v Praze.

Ministerstvo zahraničí držené sociální demokracií následně zhotovilo prohlášení, ve kterém prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a předseda sněmovny Jan Hamáček Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.

„Žádné schůzky s dalajlamou“ – neexistující formulace, která přesto platí

„Styděl jsem se, že Česká republika není schopná držet slovo,“ vysvětluje nyní ministr zahraničí Zaorálek motivaci, proč dokument, který opozice a část občanské společnosti označuje za přehnaně servilní, vůbec vznikl.

„Ve strategickém partnerství jsme se zavázali, že respektujeme politiku jedné Číny, a pod touto diplomatickou větou se skrývají i diplomatická pravidla, která jsou s tím spojena – i to, že oficiální představitelé se budou stýkat s oficiálními představiteli,“ dodává s tím, že závazek o nesetkávání se s dalajlamou sice není součástí psané smlouvy, ale „všichni vědí, že to je něco, na čem Číně záleží“.

Ministr kultury Daniel Herman přijetím dalajlamy přímo v úřadu podle Zaorálka porušil diplomatickou formu a symboliku, na které Číně záleží a kterou je podle něj při budování společných vztahů potřeba respektovat – bez ohledu na to, že pražská diplomacie dalajlamu na rozdíl od té pekingské nevnímá jako nepohodlného politického protivníka, který zpochybňuje čínský nárok na Himálaj, ale jen jako duchovní autoritu tibetské větve buddhismu.

Roli v celém sporu kolem dalajlamy a čínské nechuti pak vzbuzuje i dva roky staré jednání ve Strakově akademii. Jeho přesný průběh sice není znám, ale právě ono vyvolává druhou, vnitropolitickou linku čínského sporu. A hra se vede o to, zda Herman dalajlamu na ministerstvu přijmout směl.

Ministr kultury Daniel Herman se setkal 18. října v Praze s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Co se domluvilo na vládě?

Třiadvacátého dubna 2014 předseda vlády Bohuslav Sobotka po jednání kabinetu oznámil, že Česko chce zintenzivnit svou spolupráci s Čínou a schválil Zaorálkovu cestu do říše středu, ze které vzešlo i výše zmíněné prohlášení o nedělitelnosti Čínské lidové republiky.

Úřad vlády zvukový záznam dubnového jednání zveřejnit nechce a není proto jasné, zda k následující události došlo právě na tomto setkání, nicméně na jednom z jarních kabinetních zasedání věnovaných Číně měli ministři – včetně Hermana – přislíbit, že pokud se Praze podaří rozproudit dialog s Pekingem, nikdo z nich dalajlamu oficiálně nikdy nepřijme, aby nezpůsobil diplomatické ochlazení. 

Pan ministr Herman jednoznačně nemluví pravdu. Právě kvůli tomu, abychom (ve vztahu k Číně) neudělali chybu, se mnou mnohokrát jednal.
Lubomír Zaorálek

„Řekl jsem, že stojíme před otázkou, zda začít jednat o partnerských vztazích s Čínou, protože to není jednoduchý partner. A že se musíme dohodnout na tom, že budeme respektovat formální a symbolické otázky, které určitě budou podmínkou,“ přibližuje nyní okolnosti zavádění linky Praha-Peking Zaorálek.

„Řekl jsem, že pokud na tom nebude dohoda, vůbec nemá cenu se o to pokoušet. Závěr byl jednoznačný. Dostal jsem potvrzení, že mohu začít jednat. Kdybychom se takto nedohodli, nemělo by cenu do jednání jít, protože by bylo jasné, že to skončí fiaskem,“  dodává.

Součástí dohody prý bylo, že možná setkání s dalajlamou na soukromé úrovni budou ministři konzultovat s Černínským palácem, aby se na ně mohla česká diplomacie připravit, a tuto úmluvu prý akceptovali všichni ministři celé dva roky až do nedávného Hermanova kroku.

Herman: Slib jsem nedal, a proto neporušil

Ministr kultury ovšem popírá, že by jakýkoliv slib porušil. „Žádnou dohodu jsem neporušil, protože jsem žádnou dohodu neuzavřel. Je to v rozporu s mým svědomím. A je to podobné, jako kdyby po mně někdo chtěl, že se nemám scházet s papežem,“ prohlásil. Hermanovu verzi potom potvrdili nejen jeho straničtí šéfové Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka, ale i většina ministrů za hnutí ANO.

Vrchní správce životního prostředí Richard Brabec České televizi řekl, že si žádný slib ministra kultury ohledně schůzek s dalajlamou nepamatuje. „Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí také ministr obrany Martin Stropnický. A tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“

Jinak si ale na debatu pamatuje ministr vnitra Milan Chovanec: „Všichni ministři vyjádřili souhlas, už tehdy Dan Herman řekl, že se s dalajlamou chce potkávat, a tehdy říkal, že bude respektovat dohodu, že ty schůzky budou neoficiální.“

A obdobně mluví i Zaorálek. Dalajlama do Prahy zavítal na lidskoprávní konferenci Forum 2000 a Herman měl se „zamini“ už dva měsíce dopředu jednat o neoficiální podobě svého setkání s prvním mnichem tibetského buddhismu. „Řekl, že se sejde se 14. dalajlamou na jednání Fora 2000. Řekl: Jen se s ním potkám, nemohu se mu vyhnout. Pan ministr Herman jednoznačně nemluví pravdu,“ uvedl Zaorálek.

Ministr zahraničí chce nyní ve středu na vládě požádat své kolegy, aby svou úmluvu o vztazích s Čínou rekonstruovali. Současně chce nechat najít zápis, na kterém měla být dohoda o přijímání dalajlamy zaznamenaná. 

Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.

Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.

Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.

Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.

Vlajka pro Tibet
Zdroj: ČTK/AP/Tsering Topgyal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 8 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.