Žalobci odložili trestní oznámení na Chovance kvůli policejní reformě

Žalobci se už nezabývají trestním oznámením na ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho kvůli sporným změnám v policii. V reorganizaci podle nich nelze spatřovat podezření z trestného činu, případ proto založili bez dalšího opatření. Tuhý trvá na tom, že cílem oznámení byl účelový nátlak, podle Chovance šlo o záměrné šířené pomluvy.

Náměstek pražské vrchní státní zástupkyně Adam Bašný uvedl, že po pečlivém vyhodnocení materiálů, které se týkaly údajné trestné činnosti spojené s reorganizací uvnitř policie, bylo v druhé polovině loňského listopadu rozhodnuto o založení věci bez dalšího opatření.

Dnes je zcela jasné, kdo z této uměle vytvořené aféry osobně a politicky profitoval. Šlo o záměrně šířené pomluvy.
Milan Chovanec

„Ve věci nelze spatřovat podezření ze spáchání trestného činu. Obecně vždy platí, že v případě zjištění nových informací je státní zastupitelství povinno učinit tomu odpovídající opatření,“ sdělil Bašný. Bližší informace k případu nemůže poskytnout.

Trestní oznámení podal bývalý detektiv protimafiánského útvaru Jiří Komárek, který patřil k nejtvrdším kritikům policejní reorganizace. Podle médií v trestním oznámení tvrdil, že ministr a vedení policie mohli spuštěním změn spáchat trestný čin sabotáže.

Komárek víří záležitost od záčátku

 Bývalý detektiv Komárek představuje v aféře kolem policejní reformy významnou postavu. Z jeho poznatků vycházela takzvaná Šlachtova zpráva, která se sloučením útvarů zabývá. K dispozici ji dostali i poslanci ze sněmovní vyšetřovací komise, která se zabývá různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců. Komise by do konce ledna měla zveřejnit zprávu ze svého vyšetřování.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komárek v minulém roce před poslanci vypovídal přes 12 hodin. Mimo jiné tvrdil, že sloučení útvarů nebylo plánovaným opatřením, ale ke změnám došlo z „předvolební schizofrenie“, nebo že reforma začala na pokyn ministra vnitra. Chovanec jeho tvrzení popřel. Komise později přijala usnesení, podle něhož Komárkova tvrzení nejsou průkazná a nepředložil přímé důkazy, které by jeho vyjádření potvrdily.

Bývalý policista také v minulosti nařkl policejního prezidenta z „brutálního“ úniku informací z vyšetřování. Tuhý na něj kvůli tomu podal trestní oznámení pro pomluvu. Při policejní reformě se sloučily protimafiánský a protikorupční útvar, které od 1. srpna fungují pod Národní centrálou proti organizovanému zločinu. Reorganizace policejních útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kritizovali ji někteří žalobci.

  • Policie se souhlasem ministerstva vnitra spojila k 1. srpnu bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality (protikorupční policie) do Národní centrály proti organizovanému zločinu.
  • Na připravované změny upozornil na počátku června nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V dopise premiérovi a dalším členům vlády záměr kritizoval.
  • Chystané změny vyvolaly roztržku v koalici mezi ČSSD a ANO. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) přes některé ústupky – například měsíční odklad reorganizace – změny schválil. Hnutí ANO nakonec z vlády neodešlo.
  • Kvůli chystaným změnám ohlásil v červnu odchod z funkce i od policie tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Později nastoupil na Celní správu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...