Praha – Zvýšit nezávislost státních zástupců a ubrat jim administrativu – takové jsou cíle zákona o státním zastupitelství, který spěje k projednání vládním kabinetem. Hlasovat o jeho konkrétní podobě by měli ministři ve středu. Opozice ale koncept kritizuje, návrh prý koncentruje přílišnou moc v rukou nejvyššího státního zástupce, požaduje ještě změny.
Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který materiál vládě předkládá, má zákon ochránit systém státních zástupců před zásahy z politických stran. O odvolání šéfa žalobců by nově nerozhodovala vláda, ale kárný senát Nejvyššího správního soudu. Vláda by mohla pouze podat návrh na odvolání.
Ve funkci nejvyšších žalobkyň skončily z vůle politiků jak Renata Vesecká, tak Marie Benešová. První jmenovaná skončila v úřadu na podzim roku 2010, její předchůdkyně Benešová v září 2005 z popudu tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce. Téma tehdy zajímalo mimo jiné i americkou ambasádu, která ve své depeši uvedla, že „pokud se Němcovi podaří Benešovou odstranit… je velmi nepravděpodobné, že by její nástupce dokázal stejně rozhodně vyšetřovat případy korupce“.
Sociálním demokratům se nová pravidla hry nezamlouvají, rádi by vládě pravomoc rozhodovat o nejvyšším žalobci ponechali. Podle nich by musel souhlasit i prezident. Požadují také zpřísnit v zákoně současný mechanismus odvolávání státních zástupců.
Zákon počítá i se zřízením jedenáctičlenného poradního sboru žalobců zaměřených na vyšetřování korupce, s nímž budou muset být probírány všechny významné personální otázky. Stejně tak zahrnuje právo žalobce odmítnout pokyn, pokud ho bude považovat za nezákonný.
