Prezidentovi Miloši Zemanovi vadí legislativní úprava, která má na Šumavě zvýšit rozsah bezzásahových zón. Podle něj se na šumavské starosty chystá past, přitom by měli mít možnost spolurozhodovat o dění v parku. Vládní novelu zákona o národních parcích prezident plánuje vetovat. Ministr životního prostředí ale namítá, že rozšíření bezzásahových zón v novele není. Rozsah jednotlivých území bude dán až opatřením obecné povahy a u schvalování obce budou.
Prezident se při své cestě v Jihočeském kraji pozastavil nad podporou vládního návrhu o národních parcích ze strany některých šumavských starostů. On je k němu kritický, podle něj se také zvýší bezzásahové zóny. „Možná si neuvědomují, jaká past se na ně chystá. Citoval bych zde starostu Lipna, který na mou otázku, proč Lipno prosperuje, suše odpověděl: Protože není na území šumavského národního parku. A je to bohužel pravda,“ uvedl Zeman. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) se žádná past nechystá, proto ho Zemanovo vyjádření překvapilo, jako by oba četli jiný dokument. U schvalování zonace totiž podle Brabce dotčené obce budou. Rozhodování o vymezení plochy se bude provádět opatřením obecné povahy, které obce znají, protože tak přijímají třeba územní plány. „Opatření se s obcemi musí projednat, musíme dojít k souhlasu a výsledky jsou i soudně přezkoumatelné,“ uvedl Brabec. Dosud se o stanovení nepřístupných míst rozhodovalo ministerskou vyhláškou.
Ministr si ještě myslí, že by prezident mohl narážet na změnu ve formulaci „dohodnout“ na „projednat“, která se do zákona dostala po projednávání novely s institucí rady národního parku, v níž jsou obce také zahrnuty, ale která „je pouze koordinačním a poradním orgánem správy národního parku“. Legislativní rada vlády tak upozorňovala, že kompetenci v podobě „dohody“ nemusí mít. „Ale obce budou mít vyšší pravomoci, než mají dnes,“ zdůraznil Brabec.
Člověk nad datla
Univerzální zákon o národních parcích podle prezidenta není špatná myšlenka, ale záleží na tom, kdo stojí v čele konkrétní organizace. „Jestliže národní park vede fanatik, který chce vytvořit divočinu tam, kde nikdy nebyla, tak se v důsledku své práce za sebou ohlédne, uvidí tři miliony mrtvých stromů a ani se za to nestydí,“ uvedl Zeman. Takový počet dřevin podle něj na Šumavě zahynul kvůli „zeleným fanatikům“. Šéf NP Šumava Pavel Hubený toto označení odmítá a dodal, že mezi roky 1991 a 2014 sice na Šumavě padly miliony stromů kvůli kůrovci a také větru, mnoho z nich ale již nahradily nové. „Můžeme říct, že všechny porosty, které byly ponechány volnému vývoji, jsou dnes v nějaké míře podrostlé novým lesem,“ oponoval Hubený.
Zeman rovněž poznamenal, že pokud by podobní fanatici vládli v 16. století, rybníkář Jakub Krčín by nemohl vytvořit soustavu třeboňských rybníků. „Místo Rožmberku by byly útulné mokřady se spoustou komárů,“ uvedl prezident. Upozornil, že je třeba hledat řešení, které se nesoustředí jen na ochranu zvířat, ale i člověka, čímž myslí hlavně obyvatele šumavských obcí. „Datel tříprstý nebo tetřev hlušec se z uschlých lesů už dávno odstěhovali. Takže není koho chránit,“ řekl.
Zeman na jihu Čech
Miloš Zeman je na třídenní návštěvě Jihočeského kraje. Podíval se i na místa, která předloni zasáhly povodně. Jeho delegace zamířila i do Veselí nad Lužnicí, kde vybudovali protipovodňová opatření. Podobný projekt se chystá i pro rybník Rožmberk, zatím je u diskusí. Prezident by přivítal, kdyby rybník zachytil víc vody než vltavská kaskáda. Snížení hladiny jen o metr ale připraví rybáře o tisíce kaprů. Po státu by pak požadovali až deset milionů korun ročně. Ve hře je nicméně i úplně opačná varianta, a to zvyšování povoleného objemu vody. V Třeboni a Staré Hlíně se ale bojí, že jim pak voda zaplaví domy. Správci povodí chtějí ale hlavně zpevnit hráz, aby voda neprosakovala, jak se to stalo při povodních v roce 2002. Oprava hráze si vyžádá 150 milionů, další úpravy by pak přišly na půl miliardy korun.
Čtyři zóny a otevřenost návštěvníkům
Zákon sice nově vymezuje čtyři zóny namísto původních tří, ale když se zákonem zabývala vláda, mluvilo se hlavně o tom, že se ve všech čtyřech národních parcích otevře nejcennější příroda více turistům. Budou tak moci navštívit i místa, kam dřív nemohli, a tak scházet i z přísně vymezených stezek. V parcích ale budou stanoveny klidové zóny, platné třeba jen po část roku, kam člověku zůstane vstup i nadále znemožněn.
