Praha – Počet dětí v prvních třídách každoročně stoupá, kupříkladu v Praze v posledních letech dokonce o třetinu. Jeden učitel tak mívá ve třídě na starost až třicet žáků. Jednou z možností, jak může takový počet prvňáků bez problémů zvládnout, je takzvaná párová výuka. Státní školství ale dva pedagogy ve výuce neumožňuje. Rodiče, kteří chtějí pro své děti podobný nadstandard, si proto druhého učitele financují sami.
Počet žáků nastupujících do prvních tříd roste. V roce 2007 bylo do prvních tříd zapsáno necelých 94 tisíc žáků, v roce 2014 už číslo přesahovalo 130 tisíc. S velkým množstvím dětí ve třídě může pomoci párová výuka, kdy mají třídu na starost dva učitelé zároveň.
Nejvíce se párová výuka vužije při výuce základních všeobecných předmětů, v nichž jsou jasně definovány cíle, kterých mají dosáhnout všichni žáci, například v matematice. „Nejde ale o dosahování minimálního standardu, ale o dosahování osobního maxima každého žáka,“ uvedla Kateřina Círová, učitelka a předsedkyně Spolku Patron ze ZŠ Kunratická, kde mají s párovou výukou zkušenosti.
Ve výuce jsou dva učitelé, kteří s dětmi pracují. Nejedná se o učitele a asistenta, ale o dva plnohodnotné pedagogy. „Protože jsme státní škola, druhého pedagoga si platí rodiče. Peníze vybírají ve spolku a škole je dávají jako účelový dar,“ uvedla Círová. „Jsme založeni na principu solidarity, tento nadstandard by měl být pro všechny děti. Každý žák se ve výuce musí cítit respektovaný a přítomný. Některý rodič dá víc, někdo míň,“ dodala.
Ideálním adeptem na druhého pedagoga je začínající učitel
Projekt na ZŠ Kunratická trvá dva roky. Párová výuka probíhá v prvních a druhých třídách. Z hlediska dětí přináší výuka podle Círové pouze pozitiva. „Úskalí jsou mezi dospělými, ne každý umí učit párově. Pároví učitelé musejí být otevření a flexibilní. Musí mít odhodlání pomoct každému žákovi a musejí sdílet přesvědčení, že každý žák se může učit,“ uvedla Círová.
Druhý pedagog navíc uzavírá smlouvu s nejistotou, protože neví, zda jej rodiče budou podporovat. „Ideálními adepty jsou končící studenti pedagogické fakulty, tedy začínající učitelé, pro které je dobrou zkušeností, učit ze začátku ve dvou,“ popsala Círová. Párová výuka klade na učitele vyšší nároky. Učitelé se musí naučit výuku opravdu plánovat.
Kateřina Círová, učitelka a předsedkyně Spolku Patron:
„Přáli bychom si, aby byl tento model státně dotován, případně aby byl začínajícím pedagogům uložen jako povinná roční praxe.“
Během výuky mohou mít jednotliví vyučující pevné role – jeden vykládá, druhý monitoruje, nebo se role mohou střídat – v jedné části hodiny zadává instrukce jeden z dvojice a druhý zadání zapisuje na tabuli; v jiné části hodiny je to opačně. Největší mistři párové výuky mohou vyučovat zcela společně a teprve v průběhu procesu reagovat na vývoj výuky a učení a na potřeby žáků.
