Zajištění péče o děti cizinců v Česku má zásadní nedostatky

Praha – Děti Ukrajinky Kateryny Soloviové už přišly na svět jako dlužníci. Jejich poporodní péče totiž stála milion korun a ani po třech letech soudních tahanic není jasné, kdo tuhle částku nemocnici zaplatí. Případ poukázal na nevyřešenou zdravotní péči v Česku o děti cizinců, které pocházejí ze zemí mimo Evropskou unii. Jejich rodiče tu sice žijí bez trvalého pobytu, ale legálně, pracují a platí daně. Sliby, že se situace vyřeší, se ale rozplynuly, cizinci u nás řeší pořád stejný problém. Jediná změna, která jim za dlouhá léta vyšla vstříc, je v nabídce komerčních pojišťoven. Ty nabízejí od 1. ledna 2011 možnost zaplatit si pojištění, které nabízí poporodní péči novorozence pojištěné matky.

Problému si všiml i veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. V dubnu předložil Poslanecké sněmovně sedm nových legislativních doporučení. Jedno z nich se konkrétně týká i úpravy zdravotního pojištění cizinců. „Ministerstvo vnitra bude určitým způsobem měnit takzvaný cizinecký zákon a ve chvíli, kdy budeme my vědět, jakým způsobem, je pravděpodobné, že bychom udělali drobnou úpravu i tady v této oblasti,“ dodal ředitel odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Rodina Kateryny Soloviové se už tři roky s problémem potýká. Po celou dobu jim rostou penále, a dluh se tak neustále zvětšuje. Nevědí, co je čeká.

Dluh manželů Soloviových se vyšplhal na milion korun

V roce 2009 Ukrajinka Kateryna Soloviova předčasně porodila v motolské nemocnici dvojčata Anastasiu a Viktorii. Obě miminka musela okamžitě do inkubátoru. Až po několika dnech se matka dozvěděla, že její veřejné zdravotní pojištění pokryje pouze porod samotný, nikoliv už následnou a intenzivní péči o děti. „Jednou jsem byla s holkami vedle inkubátoru, a tam mi oznámili, že den péče o dítě stojí 55 tisíc korun. Samozřejmě, že jsem to netušila. Já i manžel jsme byli úplně v šoku,“ vysvětlila svoji situaci matka dvojčat Kateryna Soloviova. Dluh se tak za tři týdny vyšplhal na milion.

Rodiče ihned začali shánět komerční zdravotní pojišťovnu, která by děti pojistila, aby dluh alespoň nerostl. To se jim ale nepodařilo. „Následně jsme taky dostali fakturu, že dluh musíme uhradit do třiceti dnů. To není vůbec možné, abychom někde našli milion korun,“ podotkla matka dvojčat. Příběh Soloviové se dostal na první stránky novin a ukázal, jaké má Česko v péči o děti cizinců bez trvalého pobytu slabiny. „Ve většině evropských států, když člověk platí daně a legálně pobývá na území té země, má stejný přístup ke zdravotnictví jako občané té země a jeho děti také,“ řekla Elena Tulupova z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva.

Nahrávám video

Zatím přišla jediná změna, ta ale stejně problém cizinců příliš neřeší

V Česku ale na veřejné pojištění děti cizinců nárok neměly. To komerční se ještě před porodem pojišťovny zdráhaly uzavřít, protože v případě postižení dítěte by se jim takový obchod rozhodně nevyplatil. I díky případu mediálně známému příběhu Soloviové to vypadalo, že se i u nás pravidla brzy změní a přizpůsobí těm evropským. Jediná změna, která vyšla cizincům vstříc, je ale jen v nabídce komerčních pojišťoven. Od 1. ledna roku 2011 nabízejí možnost zaplatit si pojištění, které nabízí poporodní péči novorozence pojištěné matky.

S tím ale přichází hned několik dalších problémů. Komerční pojištění matky a nenarozeného dítěte není vůbec levná záležitost, může se vyšplhat zhruba na čtyřicet tisíc. I když matka komerční pojištění zaplatí, vztahuje se navíc pouze na dobu strávenou v porodnici. Pokud je dítě nemocné a potřebuje další zdravotní péči i po propuštění z porodnice, opět musí rodiče žebrat u komerční pojišťovny. A hlavně - velmi často zbytečně. A další věc, pokud chce matka uzavřít ještě před porodem komerční zdravotní pojištění na nenarozené dítě, musí se sama vzdát svého platného veřejného zdravotního pojištění. Dvě zdravotní pojistky totiž mít nemůže. Pak ale riskuje, že pokud během těhotenství vážně onemocní sama, nemusí jí komerční pojistka stačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPodstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájil prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA požádaly o pomoc s nakaženým ebolou kvůli kapacitám, říká Vojtěch

Do tuzemska dorazil občan USA, který byl v kontaktu s nakaženým ebolou. V nemocnici Bulovka stráví na specializovaném oddělení tři týdny, zatím je bez příznaků. Česko bylo dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) americkou stranou požádáno o pomoc z kapacitních důvodů. Média však spekulují o tom, že Bílý dům odmítl vpustit jiného nakaženého lékaře na americké území. Exministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) překvapuje, že by současná administrativa USA měla z eboly strach. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 26 mminutami

O víkendu se výrazně oteplí

Víkend bude v Česku slunečný, teplý a většinou bez srážek. Nejvyšší denní teploty se mohou v neděli přiblížit tropickým třiceti stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:42Aktualizovánopřed 31 mminutami

Exšéfka zlínské hygieny po roce přiznala sražení motorkáře, píší Seznam Zprávy

V případu nehody, kterou podle policie zavinila bývalá ředitelka Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Eva Sedláčková, státní zástupce souhlasil s podmíněným zastavením trestního stíhání. Uzavření dohody serveru Seznam Zprávy (SZ) potvrdila zlínská okresní státní zástupkyně Ilona Chudárková. Sedláčková se podle informací SZ k zavinění nehody přiznala a zaplatila škodu. Rok přitom popírala, že nehodu zavinila, a uváděla, že si srážky s motorkářem nevšimla, dodal server.
před 43 mminutami

VideoČesko je pro Ukrajinu velký vzor. A to nás i trochu zavazuje, říká Pánek

Člověk v tísni už roky pomáhá civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině, která od roku 2022 čelí celoplošné ruské invazi včetně útoků na civilní cíle a infrastrukturu. Organizace například zajistila přístup k pitné vodě už pro 150 tisíc lidí. „V místech výbuchů, vojenských operací se rozpadají vodní systémy,“ popisuje ředitel organizace Šimon Pánek, proč je na mnoha místech problém s nedostatkem vody. Kromě toho pomáhá se zajištěním tepla a dodávek energií, s opravami poškozených obydlí či podporuje vzdělávání. „Práce s učitelkami a učiteli, aby zvládli pracovat s traumatizovanými dětmi, je nesmírně důležitá,“ vysvětluje Pánek.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Nájemní bydlení se týká pětiny domácností. Na co si dát pozor?

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v roce 2025 v nájmu téměř milion a tři sta tisíc tuzemských domácností. I kvůli rostoucím cenám nemovitostí se nájemní bydlení stává volbou pro stále širší skupiny obyvatel. Například podle průzkumu pro společnost Xella se třetina mladých lidí smířila s tím, že na vlastní byt či dům nikdy nedosáhne. Nájemní bydlení je spojeno i s řadou práv a povinností, které podrobně rozebírá tento článek.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 4 hhodinami
Načítání...