Zajištění péče o děti cizinců v Česku má zásadní nedostatky

Praha – Děti Ukrajinky Kateryny Soloviové už přišly na svět jako dlužníci. Jejich poporodní péče totiž stála milion korun a ani po třech letech soudních tahanic není jasné, kdo tuhle částku nemocnici zaplatí. Případ poukázal na nevyřešenou zdravotní péči v Česku o děti cizinců, které pocházejí ze zemí mimo Evropskou unii. Jejich rodiče tu sice žijí bez trvalého pobytu, ale legálně, pracují a platí daně. Sliby, že se situace vyřeší, se ale rozplynuly, cizinci u nás řeší pořád stejný problém. Jediná změna, která jim za dlouhá léta vyšla vstříc, je v nabídce komerčních pojišťoven. Ty nabízejí od 1. ledna 2011 možnost zaplatit si pojištění, které nabízí poporodní péči novorozence pojištěné matky.

Problému si všiml i veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. V dubnu předložil Poslanecké sněmovně sedm nových legislativních doporučení. Jedno z nich se konkrétně týká i úpravy zdravotního pojištění cizinců. „Ministerstvo vnitra bude určitým způsobem měnit takzvaný cizinecký zákon a ve chvíli, kdy budeme my vědět, jakým způsobem, je pravděpodobné, že bychom udělali drobnou úpravu i tady v této oblasti,“ dodal ředitel odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Rodina Kateryny Soloviové se už tři roky s problémem potýká. Po celou dobu jim rostou penále, a dluh se tak neustále zvětšuje. Nevědí, co je čeká.

Dluh manželů Soloviových se vyšplhal na milion korun

V roce 2009 Ukrajinka Kateryna Soloviova předčasně porodila v motolské nemocnici dvojčata Anastasiu a Viktorii. Obě miminka musela okamžitě do inkubátoru. Až po několika dnech se matka dozvěděla, že její veřejné zdravotní pojištění pokryje pouze porod samotný, nikoliv už následnou a intenzivní péči o děti. „Jednou jsem byla s holkami vedle inkubátoru, a tam mi oznámili, že den péče o dítě stojí 55 tisíc korun. Samozřejmě, že jsem to netušila. Já i manžel jsme byli úplně v šoku,“ vysvětlila svoji situaci matka dvojčat Kateryna Soloviova. Dluh se tak za tři týdny vyšplhal na milion.

Rodiče ihned začali shánět komerční zdravotní pojišťovnu, která by děti pojistila, aby dluh alespoň nerostl. To se jim ale nepodařilo. „Následně jsme taky dostali fakturu, že dluh musíme uhradit do třiceti dnů. To není vůbec možné, abychom někde našli milion korun,“ podotkla matka dvojčat. Příběh Soloviové se dostal na první stránky novin a ukázal, jaké má Česko v péči o děti cizinců bez trvalého pobytu slabiny. „Ve většině evropských států, když člověk platí daně a legálně pobývá na území té země, má stejný přístup ke zdravotnictví jako občané té země a jeho děti také,“ řekla Elena Tulupova z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva.

Nahrávám video
Dlužníkem od narození
Zdroj: ČT24

Zatím přišla jediná změna, ta ale stejně problém cizinců příliš neřeší

V Česku ale na veřejné pojištění děti cizinců nárok neměly. To komerční se ještě před porodem pojišťovny zdráhaly uzavřít, protože v případě postižení dítěte by se jim takový obchod rozhodně nevyplatil. I díky případu mediálně známému příběhu Soloviové to vypadalo, že se i u nás pravidla brzy změní a přizpůsobí těm evropským. Jediná změna, která vyšla cizincům vstříc, je ale jen v nabídce komerčních pojišťoven. Od 1. ledna roku 2011 nabízejí možnost zaplatit si pojištění, které nabízí poporodní péči novorozence pojištěné matky.

S tím ale přichází hned několik dalších problémů. Komerční pojištění matky a nenarozeného dítěte není vůbec levná záležitost, může se vyšplhat zhruba na čtyřicet tisíc. I když matka komerční pojištění zaplatí, vztahuje se navíc pouze na dobu strávenou v porodnici. Pokud je dítě nemocné a potřebuje další zdravotní péči i po propuštění z porodnice, opět musí rodiče žebrat u komerční pojišťovny. A hlavně - velmi často zbytečně. A další věc, pokud chce matka uzavřít ještě před porodem komerční zdravotní pojištění na nenarozené dítě, musí se sama vzdát svého platného veřejného zdravotního pojištění. Dvě zdravotní pojistky totiž mít nemůže. Pak ale riskuje, že pokud během těhotenství vážně onemocní sama, nemusí jí komerční pojistka stačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V čele modelu Kantaru je ANO, posílilo hnutí STAN

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 11 mminutami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 18 mminutami

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 1 hhodinou

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 2 hhodinami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 3 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 4 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 4 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 6 hhodinami
Načítání...