Ostrava/Olomouc/Litoměřice – V zaplněné katedrále Božského Spasitele v centru Ostravy se dnes stovky lidí při zádušní mši rozloučily se zesnulým exprezidentem Václavem Havlem. Ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz, který se s Havlem osobně několikrát setkal, ve své řeči opakovaně vyzdvihl především jeho lidské kvality. Další zádušní mše se dnes večer uskutečnily například v Olomouci, kde mši sloužil arcibiskup Jan Graubner, v Litoměřicích pod duchovním vedením biskupa Jana Baxanta anebo na pražském Žižkově. Tam po mši na Havla vzpomínala rodinná přítelkyně a svědkyně na svatbě Táňa Fischerová.
Podle biskupa Lobkowicze se „člověčí dobrota“ ukázala i v Havlově životě. „V jádru své bytosti měl něco dobrého a krásného. Párkrát jsem ho potkal a mohu dosvědčit poznatek, že ať už byl umělcem, ať byl disidentem, ať byl politikem, vždycky z něho vyzařovala jakási dobrota a jakási ohleduplnost,“ řekl.
„Nikdy jsem neviděl, že by se vyvýšil nad druhého. I prezidentování bral jako službu svému národu,“ uvedl při mši Lobkowicz, který se účastní i pátečního státního pohřbu v Praze.
Právě Havlovy lidské kvality vyzdvihli i lidé, kteří na mši zamířili. Havla obdivovali za skromnost a děkovali mu za získanou svobodu. „Chodím na mše, ale dnes jsem přišla také uctít památku bývalého prezidenta. Zasáhlo mě to poměrně dost, protože v dnešní době je strašně málo morálních vzorů. I ve svém dětství jsem ho vnímala jako velký příklad velkého člověka. Pro mě představoval tu slušnost, která chybí mezi lidmi,“ říká čtyřiadvacetiletá Zuzana Jaskoová, která Havla považuje za vzácného člověka.
Pro šestapadesátiletého Otakara Havlase bývalý prezident znamená především symbol svobody: „Pro mě je to člověk, který se postaral o to, abychom mohli žít ve svobodě, kdo ví, kde bychom dneska byli.“
Je osudové, že se to stalo v adventu
Účastníci bohoslužby se také shodli v tom, že Havlův odchod právě v předvánočním čase přiměje lidi k mnohem většímu zamyšlení než obvykle. „Je to skoro takové osudové, to jeho úmrtí, že se to zrovna stalo v adventu. Je to zvláštní a k jeho zvláštnímu životu patří i takovéto osudové úmrtí,“ míní třicetiletá Dagmar Poledníková.
Lobkowicz uvedl, že Havla znal ještě z doby, kdy působil v Praze jako pomocný biskup a měl možnost se s ním několikrát setkat. „Václav Havel nežil jenom v sobě, ale měl rád tuto zemi a taky národ, z něhož vyšel. Myslím, že to i dneska nějak společnost vnímá, a proto jsme svědky důstojného loučení,“ řekl biskup.
Graubner: Havel byl člověk, jenž čestně hledal pravdu
Několik stovek lidí přišlo uctít památku Václava Havla do olomoucké katedrály svatého Václava. Mši za zemřelého sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Připomněl především Havlův přínos k pádu totalitního režimu a budování svobody a demokracie v naší zemi.
„Václav Havel byl jeden z těch, kteří se angažovali v boji za svobodu, a on dostal úkol stát v čele společnosti při její obrodě. Nemohl dělat všechno sám a nebyl jediný hrdina, ale důležité bylo, že to byl člověk, jenž čestně hledal pravdu, toužil po svobodě, nemyslel na sebe, ale na druhé a společnou věc. Proto se mohl stát vůdcem,“ uvedl Graubner.
Zdůraznil, že Havlův odkaz lze naplnit tím, že se lidé budou dále snažit o demokracii pečovat. „Mám za to, že mnohé věci, které jsme neměli před 20 lety, nyní považujeme za samozřejmé. A tak je lze snadno ztratit. Takový poklad, jakým je svoboda, je ale třeba umět ocenit. Je třeba pokračovat v budování demokracie a nebýt lhostejnými ke správě věcí veřejných. Pak budeme dobrým vysvědčením pro ty, kteří pro demokracii přinesli oběti,“ doplnil arcibiskup.
Do katedrály se dnes přišli za bývalého prezidenta pomodlit zástupci všech generací, mezi nimi politici z olomoucké radnice či zástupci Univerzity Palackého. Přišel na něj vzpomenout například i olomoucký galerista Miroslav Schubert, který se s Havlem v Galerii Caesar setkal osobně v roce 1996. Jeho podpis je na jedné ze stěn galerie dodnes. „Havel byl pro mě ikona. Obdivoval jsem ho od 80. let minulého století, kdy jsem se začal o politiku zajímat. Dojímá mě, kolik mladých lidí nyní zjišťuje, že jim bude Václav Havel chybět,“ uvedl.
Jestli člověk není svobodný, nemůže být šťastný
Okolo čtyř stovek lidí, včetně malých dětí, naslouchalo biskupu Janu Baxantovi při zádušní mši za Václava Havla v Litoměřicích. Baxant označil za hlavní Havlovo poselství svobodu a modlil se za to, aby vládnoucí lidé sledovali při svém počínání obecné blaho, ne vlastní prospěch.
„Když se zadíváte na život bývalého prezidenta Václava Havla, mohli byste ho jedním slovem jednoduše charakterizovat?“ zeptal se dnes večer přítomných v kostele Všech Svatých litoměřický biskup. On sám navrhl slovo „svoboda“. Podle Baxanta právě touha po svobodě dodávala Havlovi energii neustoupit a nepřestat bojovat za svou věc.
„Jestli někdy někdo bytostně vyjádřil touhu člověka po svobodě, tak on. Získat ji nebylo lehké a jednoduché, musel trpět a přinášet oběti,“ pokračoval biskup s tím, že Havlovi se podařilo získat svobodu pro všechny Čechy i Slováky. Podle něj byl Havel přesvědčený, že člověk nutně musí být svobodný. „Jestli není svobodný, nemůže být šťastný,“ dodal.
Při dnešní zádušní mši připomněl také Havlovo heslo o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Podle biskupa ale může pravda a láska v lidech vítězit, jen pokud budou bytostně svobodní.
