Žádné očkování, žádná školka. Ústavní soud potvrdil očkovací povinnost

Brno – Přijetí do mateřské školy nebo do jeslí lze podmínit očkováním, řekli ve svém nálezu Ústavní soudci. Rozhodlo o tom celé plénum, které od loňska přezkoumávalo sporné paragrafy zákona o ochraně veřejného zdraví a školského zákona. K problematice očkování se Ústavní soud vyjadřoval i minulý týden, kdy potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou stanovovat očkovací povinnost.

Barbora Zemanová žije v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Když chtěla dát před několika lety syna Prokopa do mateřské školy, narazila. A to hned v obou dvou městských mateřinkách. Školky dítě odmítly, protože chlapec byl očkovaný jen pěti z devíti povinných vakcín. „Žloutenka B je sporná vakcína, je to nemoc narkomanů a prostitutek, takže nemáme dojem, že by naše děti byly touto nemocí v raném věku ohrožené. A spalničky, příušnice a zarděnky jsme my běžně jako děti prodělávali,“ myslí si Zemanová.

Matka v postupu úřadů spatřovala porušení práva na předškolní vzdělání, úplný zákaz přijímání zdravých dětí s nekompletním očkováním považuje za nepřiměřený a iracionální. Protože nenašla zastání na úřadech ani u Nejvyššího správního soudu, jménem svého syna podala ústavní stížnost.

Ústavní soud dnes stížnost Barbory Zemanové zamítl. Doma tak dál zůstane i Prokopova mladší sestra Alena, Barbora Zemanová totiž nenechala plně naočkovat ani svoji dceru. Ústavní soud se v odůvodnění odkázal na obecnou solidaritu. Podle soudců je právě očkování před nástupem do školky aktem solidarity, který nabývá na významu s rostoucím množstvím očkovaných dětí v kolektivu. „Já rozhodnutí soudu vítám. Společenský benefit, který očkování přináší, vyžaduje sdílenou odpovědnost. Není to jen odpovědnost za vlastní zdraví, ale i za těch zhruba pět procent dětí, které ze zdravotních důvodů nemohou být očkovány,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví mohou jesle s denním režimem, mateřské školy a dětské skupiny přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování. Výjimku mají děti s potvrzenou imunitou proti nákaze nebo ty, kterým zdravotní stav očkování neumožňuje. Školský zákon pak ve zvláštním ustanovení zdůrazňuje, že při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je nutné dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem - tedy právě zákonem o ochraně veřejného zdraví.

Povinné očkování v ČR

Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.

Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.

Zdroj: Česká vakcinologická společnost

I když odborníci proočkovanost tuzemské populace odhadují na 95 procent, přesto existují lidé, kteří povinné očkování odmítají nebo k němu mají výhrady. Většinou se obávají možných vedlejších účinků, některým se nelíbí i složení hexavakcíny - koktejl očkovacích dávek proti šesti nemocem včetně tetanu a černého kašle dostávají už devítitýdenní kojenci. „Mezi povinnými očkováními je například i očkování proti tetanu, který není přenosný z dítěte na dítě,“ upozornila advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která Barboru Zemanovou zastupovala.

Zastánci očkování naopak tvrdí, že i možné negativní účinky vakcíny jsou nesrovnatelně méně škodlivé než návrat k infekčním nemocem. Vysoká proočkovanost populace pak nepřímo chrání i ty, kdo ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo.

  • Imunolog a alergolog Vojtěch Thon: „Samozřejmě je nešťastné, když odborné věci řeší soud, který medicínské záležitosti z povahy věci tak znát nemůže. Pokud se díváme z imunologického hlediska na účinek vakcín, neexistuje pouze jediné schéma, ale je třeba přistupovat individuálně ke každému konkrétnímu jedinci tak, aby očkování pro něj bylo účinné a přitom bezpečné.“

5 minut
Imunolog: Není nutné vyždovat od dítěte očkování proti žloutence B
Zdroj: ČT24

Zákon o ochraně veřejného zdraví se má brzy změnit. Ministerstvo zdravotnictví nedávno přišlo s novelou, kterou by se Sněmovna mohla zabývat na březnové schůzi. Norma počítá například zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí. Dětské organizace se proti návrhu bouří: Odmítají akceptovat postih, když je za očkování dítěte zodpovědný rodič, potažmo lékař, nikoliv dětská organizace.

ÚS už očkování jednou potvrdil

K problematice očkování se Ústavní soud vyjadřoval i minulý týden. Ve svém nálezu ústavní soudci potvrdili, že očkování je povinné a stát ho může stanovit prostřednictvím vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Za nedodržení této povinnosti hrozí rodičům neočkovaných dětí pokuta až 10 tisíc korun. Zároveň by ale zákonodárci měli podle Ústavního soudu zvážit odškodňování případných zdravotních následků očkování – pokud stát ukládá povinnost, měl by podle soudu kompenzovat následky, které to někdy přináší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...