Žádné očkování, žádná školka. Ústavní soud potvrdil očkovací povinnost

Brno – Přijetí do mateřské školy nebo do jeslí lze podmínit očkováním, řekli ve svém nálezu Ústavní soudci. Rozhodlo o tom celé plénum, které od loňska přezkoumávalo sporné paragrafy zákona o ochraně veřejného zdraví a školského zákona. K problematice očkování se Ústavní soud vyjadřoval i minulý týden, kdy potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou stanovovat očkovací povinnost.

Barbora Zemanová žije v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Když chtěla dát před několika lety syna Prokopa do mateřské školy, narazila. A to hned v obou dvou městských mateřinkách. Školky dítě odmítly, protože chlapec byl očkovaný jen pěti z devíti povinných vakcín. „Žloutenka B je sporná vakcína, je to nemoc narkomanů a prostitutek, takže nemáme dojem, že by naše děti byly touto nemocí v raném věku ohrožené. A spalničky, příušnice a zarděnky jsme my běžně jako děti prodělávali,“ myslí si Zemanová.

Matka v postupu úřadů spatřovala porušení práva na předškolní vzdělání, úplný zákaz přijímání zdravých dětí s nekompletním očkováním považuje za nepřiměřený a iracionální. Protože nenašla zastání na úřadech ani u Nejvyššího správního soudu, jménem svého syna podala ústavní stížnost.

Ústavní soud dnes stížnost Barbory Zemanové zamítl. Doma tak dál zůstane i Prokopova mladší sestra Alena, Barbora Zemanová totiž nenechala plně naočkovat ani svoji dceru. Ústavní soud se v odůvodnění odkázal na obecnou solidaritu. Podle soudců je právě očkování před nástupem do školky aktem solidarity, který nabývá na významu s rostoucím množstvím očkovaných dětí v kolektivu. „Já rozhodnutí soudu vítám. Společenský benefit, který očkování přináší, vyžaduje sdílenou odpovědnost. Není to jen odpovědnost za vlastní zdraví, ale i za těch zhruba pět procent dětí, které ze zdravotních důvodů nemohou být očkovány,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví mohou jesle s denním režimem, mateřské školy a dětské skupiny přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování. Výjimku mají děti s potvrzenou imunitou proti nákaze nebo ty, kterým zdravotní stav očkování neumožňuje. Školský zákon pak ve zvláštním ustanovení zdůrazňuje, že při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je nutné dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem - tedy právě zákonem o ochraně veřejného zdraví.

Povinné očkování v ČR

Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.

Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.

Zdroj: Česká vakcinologická společnost

I když odborníci proočkovanost tuzemské populace odhadují na 95 procent, přesto existují lidé, kteří povinné očkování odmítají nebo k němu mají výhrady. Většinou se obávají možných vedlejších účinků, některým se nelíbí i složení hexavakcíny - koktejl očkovacích dávek proti šesti nemocem včetně tetanu a černého kašle dostávají už devítitýdenní kojenci. „Mezi povinnými očkováními je například i očkování proti tetanu, který není přenosný z dítěte na dítě,“ upozornila advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která Barboru Zemanovou zastupovala.

Zastánci očkování naopak tvrdí, že i možné negativní účinky vakcíny jsou nesrovnatelně méně škodlivé než návrat k infekčním nemocem. Vysoká proočkovanost populace pak nepřímo chrání i ty, kdo ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo.

  • Imunolog a alergolog Vojtěch Thon: „Samozřejmě je nešťastné, když odborné věci řeší soud, který medicínské záležitosti z povahy věci tak znát nemůže. Pokud se díváme z imunologického hlediska na účinek vakcín, neexistuje pouze jediné schéma, ale je třeba přistupovat individuálně ke každému konkrétnímu jedinci tak, aby očkování pro něj bylo účinné a přitom bezpečné.“

Nahrávám video
Imunolog: Není nutné vyždovat od dítěte očkování proti žloutence B
Zdroj: ČT24

Zákon o ochraně veřejného zdraví se má brzy změnit. Ministerstvo zdravotnictví nedávno přišlo s novelou, kterou by se Sněmovna mohla zabývat na březnové schůzi. Norma počítá například zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí. Dětské organizace se proti návrhu bouří: Odmítají akceptovat postih, když je za očkování dítěte zodpovědný rodič, potažmo lékař, nikoliv dětská organizace.

ÚS už očkování jednou potvrdil

K problematice očkování se Ústavní soud vyjadřoval i minulý týden. Ve svém nálezu ústavní soudci potvrdili, že očkování je povinné a stát ho může stanovit prostřednictvím vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Za nedodržení této povinnosti hrozí rodičům neočkovaných dětí pokuta až 10 tisíc korun. Zároveň by ale zákonodárci měli podle Ústavního soudu zvážit odškodňování případných zdravotních následků očkování – pokud stát ukládá povinnost, měl by podle soudu kompenzovat následky, které to někdy přináší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoRoste počet kybernetických podvodů, jejich úspěšnost i způsobené škody

Přibývá pokusů o kybernetické podvody i škody, které pachatelé působí. Jen v prvním čtvrtletí se pokusili vylákat z klientů bank přes čtyři miliardy korun. Většinu peněz se podařilo peněžním ústavům zachránit. I tak je celková škoda skoro 800 tisíc korun – oproti minulým rokům výrazně stoupla. Podvodníci navíc mění strategii a využívají nové technologie, včetně umělé inteligence. Kvůli tomu jsou podvody hůř rozpoznatelné, levnější na výrobu a je jich výrazně víc. Útoky cílí na konkrétní osoby a spoléhají na lidskou chybu. Častěji se soustředí na mladší generaci. Jednou z nejčastějších metod je podvodné volání. Pachatelé se vydávají za policistu nebo pracovníka banky a snaží se přimět oběť, aby někam převedla peníze nebo poskytla vzdálený přístup k účtu – jinak o úspory přijde.
před 3 hhodinami

Svoboda veřejnoprávních médií bude zachována, uvedl Šťastný

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

VideoPožárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění

V Česku přibývá požárů skládek odpadů. Hasiči jich v posledních letech evidují kolem pěti set ročně. Letos už to bylo zhruba osm desítek případů, riziková sezona přitom teprve přichází. Kvůli riziku požárů se hasiči a inspektoři zaměřují na kontroly skládek, dosud udělili pokuty za skoro dva miliony korun. Stále častěji hraje roli i špatné třídění odpadu. Jeden z posledních zásahů hlásí hasiči na skládce u Dobřan na Plzeňsku, požár tam likvidovali ve středu ráno už podruhé za poslední týden. Příčina požáru tam není jasná.
před 3 hhodinami

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Piji a jím jen dvakrát denně.“ Průzkum odhaluje nedostatky péče o lidi s postižením

Polovina lidí s nejtěžším postižením celkově nedostává dostatečnou péči – tyto osoby mnohdy nemohou uspokojovat ani základní potřeby a okolo čtyřiceti až padesáti procent z nich se omezuje v jídle, pití či užívání toalety, vyplývá ze studie a průzkumu agentury PAQ Research a organizace Asistence. Podle nich zároveň třetina dospělých s vážným handicapem nepovažuje svůj život a podmínky za důstojné. Z výzkumu podle autorů vyplývá potřeba vyšší podpory lidí s nejtěžším postižením a jejich rodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
před 7 hhodinami
Načítání...