Od ledna do října letošního roku požádalo o azyl v Česku 1273 cizinců, což bylo o 28 více, než ve stejném období roku 2015. Nejčastěji chtějí azyl získat občané Ukrajiny, kteří tvoří zhruba třetinu žadatelů. Vyplývá to z aktuální zprávy zveřejněné odborem azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Ze statistiky je také zřejmé, že cizinců z muslimských zemí, kteří v Česku žádají o azyl, je výrazná menšina.
Dlouhodobě nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl v Česku jsou Ukrajinci. Letos podali 430 žádostí, což je meziročně o 143 méně. Na druhém místě byli Iráčané se 146 žádostmi, což byl meziroční růst o 124.
Vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal, a do Česka díky němu přijelo 89 Iráčanů. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Dále chtěli nejčastěji získat azyl občané Sýrie, Kuby, Číny a Vietnamu. Žádost o azyl podali také například občané Arménie, Ruska, Afghánistánu či Gruzie. Z čísel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra je zřejmé, že z muslimských zemí Iráku, Sýrie a Afghánistánu požádalo o azyl 259 lidí, z bývalých zemí Sovětského svazu, tedy kromě Ukrajiny z Arménie, Gruzie a Ruska, celkem 141 a z Kuby, Číny a Vietnamu dohromady 204 cizinců.
Úřady udělují azyl a doplňkovou ochranu
Za deset měsíců roku podle statistik ministerstva získalo azyl 146 lidí, dalších 268 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim hrozí nebezpečí. V 799 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 743 žádostí čekalo na vyřízení.
V roce 2015 požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo meziročně o 369 více. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než osmnácti tisíci žádostmi.
