Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archiv bezpečnostních složek zveřejnily v rámci 20. výročí pádu Berlínské zdi seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako první správa Sboru národní bezpečnosti (SNB). Vedle osobních karet a fotografií jsou na webové stránce ústavu k nahlédnutí také jména rozvědčíků, kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Seznam však není úplný. Podle ředitele ústavu Žáčka měla rozvědka 1028 příslušníků ke konci listopadu 1989, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí.
Mezi bývalými členy rozvědky mohou lidé nalézt například i informace o současném náměstkovi ministra vnitra a bývalém šéfovi Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousovi. Z jeho osobní karty lze zjistit, že vystupoval pod krycím jménem Pražan a byl starším referentem. „To je fakt zajímavé i z pohledu obou lustračních zákonů. Tato kategorie do jednoho lustračního zákona spadá a do druhého nespadá,“ uvedl Žáček. Před listopadem se Komorous zúčastnil jazykového a operačního kurzu, z toho lze podle Žáčka usuzovat, že se zřejmě měl zúčastnit nějaké zahraniční mise.
Na seznamech mohou lidé najít i další známá jména, jako Huraj se třeba hlásil pozdější šéf českého Interpolu Pavel Mihál, který ale po odhalení od policie odešel. Pod jménem Masopust je v evidenci dnešní šéf evropské divize Microsoftu Jan Mühlfeit. Ten se hájí tím, že prověrky po roce 1989 potvrdily jeho bezúhonost. V komisích tehdy seděl i bývalý disident Pavel Naumann. Ten dnes vidí jako chybu, že se jejich úsilí soustředilo hlavně na tehdejší druhou správu - kontrarozvědku.
Ústav tyto informace zveřejnil jako první v postkomunistické Evropě. Instituce získala archiválie v roce 2008 od Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy české civilní rozvědky. Hlavní správa rozvědky, jinak označovaná jako první správa SNB, prováděla špionáž vůči zahraničí. Archiv již na svých webových stránkách zveřejnil například jejich objektové svazky. V těch příslušníci shromažďovali informace k zahraničním institucím - politickým stranám, státním úřadům, armádním centrům, vědeckým institucím, firmám či různým emigrantským a církevním organizacím.
První správa SNB byla součástí StB
ÚZSI již také dříve zveřejnila například materiály komunistické rozvědky týkající se roku 1989, Pražského jara 1968 či boje StB proti československým emigrantům. V roce 2005 otevřela studovnu s dokumenty v digitální podobě.
Hlavní správa rozvědky byla podle historiků součástí StB. Kontrarozvědnou činnost včetně takzvaného boje s vnitřním nepřítelem pak měla na starosti hlavní správa kontrarozvědky, neboli druhá správa SNB. Sledování měla na starosti čtvrtá správa SNB a technická zařízení pro odposlechy šestá správa. Struktura i systém označení se ale několikrát měnil v rámci reorganizace bezpečnostního aparátu.
