Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze

Osoblaha – Ačkoli hlavní oslavy 70. výročí osvobození od německé okupace připadají až na květnové dny, v některých částech České republiky mohou slavit už v březnu. Tehdy totiž došlo k osvobození prvních měst u nás. Vůbec prvním osvobozovaným městem se stala Osoblaha na Bruntálsku, označovaná za jedno z tehdy hlavních kulturních center Slezska. Osoblahu, která je dnes už obcí, během Hornoslezské operace osvobodila sovětská vojska 22. března 1945.

Tzv. Hornoslezskou operaci zahájila Rudá armáda 15. března 1945. Cílem bylo obklíčit německé jednotky jižně od polského města Opole. Dva dny od zahájení operace začala velká evakuace německého obyvatelstva z celého Osoblažska. Ve městě zůstaly pouze německé vojenské jednotky. Dne 18. března 1945 do Osoblahy pronikl mladý ruský telegrafista a ve stejný den zahájily ruské bombardéry nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později se ruským vojákům podařilo proniknout do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni. První osvobozovaný kousek nynější České republiky Němci urputně bránili. Definitivně Rudá armáda obec obsadila až po útoku 22. března.

Osvobozování město téměř srovnalo se zemí

Osoblaha bývala významným průmyslovým a kulturním střediskem okolí. Do okupace v říjnu 1938 fungovala ve městě cihelna a cementárna, cukrovar, který tehdy zaměstnával většinu obyvatel města, továrny na výrobu likérů a sodovek nebo sirkárna. Ženy se pak mimo hospodářství zabývaly například paličkováním krajek.

Osvobozování však město výrazně zasáhlo. Devadesát procent původní zástavby bylo zničeno bombardováním nebo vypáleno a následně zbouráno. Z historických památek se jako jeden z mála dochoval kostel, část hradebních zdí a židovský hřbitov z 16. století nebo litinová empírová kašna z konce 19. století. V roce 1960 byl Osoblaze odebrán titul města, od té doby je obcí.

V Osoblaze byla četná židovská komunita, většinu obyvatel ale tvořili Němci

Před druhou světovou válkou byla Osoblaha památkově nejhodnotnějším městem Slezska s velmi zachovalou židovskou čtvrtí. Židé se ovšem už před válkou po nástupu Adolfa Hitlera k moci začali stěhovat do Polska. Většinu obyvatel Osoblahy jako příhraniční obce tvořili Němci. V říjnu 1938 se na základě Mnichovské dohody, která postoupila československé pohraničí Německu, město stalo součástí Německé říše (Třetí říše). V roce 1939 potom Německo zřídililo na území zbytku Československa protektorát Čechy a Morava, kterým začala německá okupace. Osoblaha se na konci války v roce 1945 stala prvním osvobozeným městem.

Památník vojákům Rudé armády

Osvobození Osoblahy připomíná památník z roku 1975. Součástí pomníku jsou tři sochy a protiletadlové dělo. Na jedné ze soch je vtesaný reliéf rukou, ze kterých vylétá holubice, další představuje postavu ženy s rukama nad hlavou a na poslední soše jsou dvě dlaně ve stisku. Nápis na památníku zní „PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM“.

Památník vojákům Rudé armády v Osoblaze
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

Československo osvobozovala sovětská armáda z východu, ze západu americká

Na území tehdejšího Československa vstoupily první sovětské jednotky 20. září 1944. Sovětská armáda postupovala při osvobozování českého území z jihovýchodu (takzvaná bratislavsko-brněnská operace) a ze severovýchodu (ostravská operace). Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci – osvobozování republiky i ze severu a severozápadu.

Osoblahu a okolí obsadily armádní jednotky během přípravy ostravské operace, která měla německým vojákům zasadit razantní úder. Sovětská vojska, jejichž součástí byla i československá tanková brigáda a smíšená letecká divize, ale narazila na silnou obranu. Ostravu se jim podařilo obsadit po těžkých bojích až 30. dubna. Celá operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území s více než 600 vesnicemi a městy.

Na osvobození Československa se vedle vojsk Rudé armády podílela i armáda americká, rumunská, polská a československý armádní sbor. Přispěl i domácí a zahraniční odboj, partyzánské skupiny a povstání obyvatel v posledních dnech války. Do závěrečných bojů se zapojily i jednotky sovětského generála Andreje Vlasova, který v roce 1942 se skupinou vojáků padl do německého zajetí a poté přešel k nacistické armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V částech Česka může napadnout až deset centimetrů sněhu, varují meteorologové

Až deset centimetrů sněhu může od sobotního večera do nedělního poledne napadnout na severní a střední Moravě, ve Slezsku a na jihu Čech, uvedli meteorologové. Od sobotního večera do nedělního odpoledne platí pro část Jihočeského kraje a severovýchod republiky výstraha před sněhovými jevy. Na severovýchodě může ojediněle přibýt až patnáct centimetrů nového sněhu a hrozí tam i sněhové jazyky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem na stabilních vztazích s Čínou, uvedl resort zahraničí po setkání ministrů

Česko má zájem na stabilních vztazích s Čínou, uvedlo na facebooku ministerstvo zahraničích věcí. Stalo se tak po setkání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s šéfem čínské diplomacie Wang Iem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. Podle čínské státní televize CGTN Wang po setkání ocenil aktivní závazek Česka zlepšit s Pekingem vzájemné vztahy.
před 6 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 9 hhodinami

Slučováním soudů stát ušetří až stovky milionů, plánuje Tejc

Slučováním okresních soudů stát ušetří desítky až stovky milionů korun, řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v rozhovoru pro Českou televizi. Analýza, která slučované soudy určí, by měla být hotová na jaře. Tejc by byl rád, aby ubylo dvacet až třicet procent z 86 okresních soudů, dodal. Cílem jsou podle něj nejen úspory, ale také lepší zastupitelnost i větší specializace soudů.
před 9 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 12 hhodinami

Hornické stroje opouštějí doly. Část z nich míří do muzeí

Dobývací kombajny, důlní vozíky, důlní vláček nebo buchary. O hornické vybavení, které je stále ještě v podzemí nedávno uzavřeného černouhelného Dolu ČSM na Karvinsku, už mají zájem muzea. České televizi to potvrdilo ostravské industriální muzeum MUSEum+ a ostravský památkový areál Důl Michal. Část zařízení plánuje společnost OKD prodat a část nabídne veřejnosti prostřednictvím svého veřejného prodejního portálu.
před 18 hhodinami

Vztahy v rámci NATO budou definovány jinak, míní Ženíšek

Místopředseda zahraničního výboru sněmovny a TOP 09 Marek Ženíšek odpovídal v Interview ČT24 na otázky zejména ohledně Mnichovské bezpečnostní konference. Hlavním poselstvím konference podle něj bude to, že končí éra bezpečnosti nebo komfortu pro Evropu a ta bude muset výrazně více investovat do své obrany. Spojenectví v rámci NATO budou nově vycházet z toho, jaké má která země kapacity, výkon a ochotu podílet se na společné obraně, míní. S moderátorem Danielem Takáčem hovořil i o stavu české armády, vyhlídkách na konec ruské války proti Ukrajině nebo perspektivě TOP 09 v české politice.
před 18 hhodinami
Načítání...