Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze

Osoblaha – Ačkoli hlavní oslavy 70. výročí osvobození od německé okupace připadají až na květnové dny, v některých částech České republiky mohou slavit už v březnu. Tehdy totiž došlo k osvobození prvních měst u nás. Vůbec prvním osvobozovaným městem se stala Osoblaha na Bruntálsku, označovaná za jedno z tehdy hlavních kulturních center Slezska. Osoblahu, která je dnes už obcí, během Hornoslezské operace osvobodila sovětská vojska 22. března 1945.

Tzv. Hornoslezskou operaci zahájila Rudá armáda 15. března 1945. Cílem bylo obklíčit německé jednotky jižně od polského města Opole. Dva dny od zahájení operace začala velká evakuace německého obyvatelstva z celého Osoblažska. Ve městě zůstaly pouze německé vojenské jednotky. Dne 18. března 1945 do Osoblahy pronikl mladý ruský telegrafista a ve stejný den zahájily ruské bombardéry nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později se ruským vojákům podařilo proniknout do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni. První osvobozovaný kousek nynější České republiky Němci urputně bránili. Definitivně Rudá armáda obec obsadila až po útoku 22. března.

Osvobozování město téměř srovnalo se zemí

Osoblaha bývala významným průmyslovým a kulturním střediskem okolí. Do okupace v říjnu 1938 fungovala ve městě cihelna a cementárna, cukrovar, který tehdy zaměstnával většinu obyvatel města, továrny na výrobu likérů a sodovek nebo sirkárna. Ženy se pak mimo hospodářství zabývaly například paličkováním krajek.

Osvobozování však město výrazně zasáhlo. Devadesát procent původní zástavby bylo zničeno bombardováním nebo vypáleno a následně zbouráno. Z historických památek se jako jeden z mála dochoval kostel, část hradebních zdí a židovský hřbitov z 16. století nebo litinová empírová kašna z konce 19. století. V roce 1960 byl Osoblaze odebrán titul města, od té doby je obcí.

V Osoblaze byla četná židovská komunita, většinu obyvatel ale tvořili Němci

Před druhou světovou válkou byla Osoblaha památkově nejhodnotnějším městem Slezska s velmi zachovalou židovskou čtvrtí. Židé se ovšem už před válkou po nástupu Adolfa Hitlera k moci začali stěhovat do Polska. Většinu obyvatel Osoblahy jako příhraniční obce tvořili Němci. V říjnu 1938 se na základě Mnichovské dohody, která postoupila československé pohraničí Německu, město stalo součástí Německé říše (Třetí říše). V roce 1939 potom Německo zřídililo na území zbytku Československa protektorát Čechy a Morava, kterým začala německá okupace. Osoblaha se na konci války v roce 1945 stala prvním osvobozeným městem.

Památník vojákům Rudé armády

Osvobození Osoblahy připomíná památník z roku 1975. Součástí pomníku jsou tři sochy a protiletadlové dělo. Na jedné ze soch je vtesaný reliéf rukou, ze kterých vylétá holubice, další představuje postavu ženy s rukama nad hlavou a na poslední soše jsou dvě dlaně ve stisku. Nápis na památníku zní „PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM“.

Památník vojákům Rudé armády v Osoblaze
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

Československo osvobozovala sovětská armáda z východu, ze západu americká

Na území tehdejšího Československa vstoupily první sovětské jednotky 20. září 1944. Sovětská armáda postupovala při osvobozování českého území z jihovýchodu (takzvaná bratislavsko-brněnská operace) a ze severovýchodu (ostravská operace). Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci – osvobozování republiky i ze severu a severozápadu.

Osoblahu a okolí obsadily armádní jednotky během přípravy ostravské operace, která měla německým vojákům zasadit razantní úder. Sovětská vojska, jejichž součástí byla i československá tanková brigáda a smíšená letecká divize, ale narazila na silnou obranu. Ostravu se jim podařilo obsadit po těžkých bojích až 30. dubna. Celá operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území s více než 600 vesnicemi a městy.

Na osvobození Československa se vedle vojsk Rudé armády podílela i armáda americká, rumunská, polská a československý armádní sbor. Přispěl i domácí a zahraniční odboj, partyzánské skupiny a povstání obyvatel v posledních dnech války. Do závěrečných bojů se zapojily i jednotky sovětského generála Andreje Vlasova, který v roce 1942 se skupinou vojáků padl do německého zajetí a poté přešel k nacistické armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel chce v OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.
15:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda u stavebního zákona obešla standardní proces, tvrdí Hřib. Pracujeme rychle, říká Nacher

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují, sdělilo české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil.
12:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPodíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Dle expertů čelí předsudkům

Podíl padesátníků mezi nezaměstnanými roste. Práci hledají ze všech věkových kategorií nejdéle. Podle Kateřiny Musilové z nadace Krása pomoci se lidé nad padesát let často hůře orientují na trhu práce nebo mají nízké sebevědomí, zároveň se ale potýkají s předsudky a stereotypy. Právě na překážky ze strany zaměstnavatelů upozornil také Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Jejich uplatnění na trhu práce není otázkou lenosti, obcházení pravidel a vyhýbání se pravidlům,“ zdůraznil v Událostech, komentářích z ekonomiky. Zároveň upozornil, že plánované snížení podpory v nezaměstnanosti je, potažmo stejně jako další zranitelné skupiny, zasáhne. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Na letišti v Mošnově pokračují Dny NATO

Vystoupením slovinského pilota Lina Regaliho s letounem PC-9M Hudournik (v češtině Rorýs) začal na letišti v Mošnově na Novojičínsku druhý den Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Akce je největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Do areálu opět míří tisíce lidí, pro které je připraveno okolo osmi hodin dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi a mohou si prohlédnout také množství moderní techniky. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl, že nápor ale není takový jako v sobotu a žádné dopravní problémy v neděli v okolí letiště nejsou.
před 10 hhodinami

Na letní tábory odjelo nejméně dětí za deset let. Rodiče je chtějí mít večer doma

Zájem o dětské letní tábory postupně klesá. Podle dat krajských hygienických stanic, které má ČT k dispozici, na ně letos odjelo 194 tisíc dětí, což je nejméně za posledních deset let. Podle oslovených pořadatelů i některých hygieniků konkurují klasickým táborům ty příměstské. Rodiče totiž dávají čím dál častěji přednost akcím, ze kterých se děti vrací večer domů. Nemusí pak mimo jiné řešit, že se jim večer stýská.
před 12 hhodinami

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 13 hhodinami

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.