Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze

Osoblaha – Ačkoli hlavní oslavy 70. výročí osvobození od německé okupace připadají až na květnové dny, v některých částech České republiky mohou slavit už v březnu. Tehdy totiž došlo k osvobození prvních měst u nás. Vůbec prvním osvobozovaným městem se stala Osoblaha na Bruntálsku, označovaná za jedno z tehdy hlavních kulturních center Slezska. Osoblahu, která je dnes už obcí, během Hornoslezské operace osvobodila sovětská vojska 22. března 1945.

Tzv. Hornoslezskou operaci zahájila Rudá armáda 15. března 1945. Cílem bylo obklíčit německé jednotky jižně od polského města Opole. Dva dny od zahájení operace začala velká evakuace německého obyvatelstva z celého Osoblažska. Ve městě zůstaly pouze německé vojenské jednotky. Dne 18. března 1945 do Osoblahy pronikl mladý ruský telegrafista a ve stejný den zahájily ruské bombardéry nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později se ruským vojákům podařilo proniknout do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni. První osvobozovaný kousek nynější České republiky Němci urputně bránili. Definitivně Rudá armáda obec obsadila až po útoku 22. března.

Osvobozování město téměř srovnalo se zemí

Osoblaha bývala významným průmyslovým a kulturním střediskem okolí. Do okupace v říjnu 1938 fungovala ve městě cihelna a cementárna, cukrovar, který tehdy zaměstnával většinu obyvatel města, továrny na výrobu likérů a sodovek nebo sirkárna. Ženy se pak mimo hospodářství zabývaly například paličkováním krajek.

Osvobozování však město výrazně zasáhlo. Devadesát procent původní zástavby bylo zničeno bombardováním nebo vypáleno a následně zbouráno. Z historických památek se jako jeden z mála dochoval kostel, část hradebních zdí a židovský hřbitov z 16. století nebo litinová empírová kašna z konce 19. století. V roce 1960 byl Osoblaze odebrán titul města, od té doby je obcí.

V Osoblaze byla četná židovská komunita, většinu obyvatel ale tvořili Němci

Před druhou světovou válkou byla Osoblaha památkově nejhodnotnějším městem Slezska s velmi zachovalou židovskou čtvrtí. Židé se ovšem už před válkou po nástupu Adolfa Hitlera k moci začali stěhovat do Polska. Většinu obyvatel Osoblahy jako příhraniční obce tvořili Němci. V říjnu 1938 se na základě Mnichovské dohody, která postoupila československé pohraničí Německu, město stalo součástí Německé říše (Třetí říše). V roce 1939 potom Německo zřídililo na území zbytku Československa protektorát Čechy a Morava, kterým začala německá okupace. Osoblaha se na konci války v roce 1945 stala prvním osvobozeným městem.

Památník vojákům Rudé armády

Osvobození Osoblahy připomíná památník z roku 1975. Součástí pomníku jsou tři sochy a protiletadlové dělo. Na jedné ze soch je vtesaný reliéf rukou, ze kterých vylétá holubice, další představuje postavu ženy s rukama nad hlavou a na poslední soše jsou dvě dlaně ve stisku. Nápis na památníku zní „PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM“.

Památník vojákům Rudé armády v Osoblaze
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

Československo osvobozovala sovětská armáda z východu, ze západu americká

Na území tehdejšího Československa vstoupily první sovětské jednotky 20. září 1944. Sovětská armáda postupovala při osvobozování českého území z jihovýchodu (takzvaná bratislavsko-brněnská operace) a ze severovýchodu (ostravská operace). Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci – osvobozování republiky i ze severu a severozápadu.

Osoblahu a okolí obsadily armádní jednotky během přípravy ostravské operace, která měla německým vojákům zasadit razantní úder. Sovětská vojska, jejichž součástí byla i československá tanková brigáda a smíšená letecká divize, ale narazila na silnou obranu. Ostravu se jim podařilo obsadit po těžkých bojích až 30. dubna. Celá operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území s více než 600 vesnicemi a městy.

Na osvobození Československa se vedle vojsk Rudé armády podílela i armáda americká, rumunská, polská a československý armádní sbor. Přispěl i domácí a zahraniční odboj, partyzánské skupiny a povstání obyvatel v posledních dnech války. Do závěrečných bojů se zapojily i jednotky sovětského generála Andreje Vlasova, který v roce 1942 se skupinou vojáků padl do německého zajetí a poté přešel k nacistické armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNěkteří se vyhýbají placení za parkování zakrytím registrační značky. Hrozí za to pokuta

Někteří řidiči se snaží vyhnout placení za parkování, jednoduše překryjí registrační značku. I za to jim ale hrozí pokuta. „Zakrývání nebo jakákoliv manipulace s registrační značkou vozidla je v silničním provozu nepřípustná. Řidič je tedy povinen ji mít umístěnou na předepsaném místě tak, aby byla dobře čitelná,“ vysvětluje mluvčí Policie ČR Violeta Siřišťová. Městský úřad pak může takovému šoférovi uložit pokutu od dvou do pěti tisíc korun. Tvrdší tresty hrozí za jízdu v takovém autě – pokuta až deset tisíc korun, ale také zákaz činnosti až na osmnáct měsíců. Ani zakrytím části registrační značky se navíc často placení nevyhnou, strážníci totiž dokážou její zbývající část dohledat. Také monitorovací auta s kamerami si dokážou poradit s neúplnými značkami.
před 1 mminutou

VideoNedostatek míst ve speciálních třídách je problém, říká Krejčí

Vláda Andreje Babiše (ANO) avizuje „zásadní revizi“ inkluze. Zrušení inkluze neznamená, že děti se zdravotním postižením přestanou chodit do běžných tříd, řekl místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Miroslav Krejčí (za Motoristy) v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. Krejčí uvádí jako problém nedostatek míst ve speciálních třídách, podle něj zejména v Praze. Děti s mentálním postižením, které potřebují speciálního pedagoga, pak končí v běžných třídách. Přitom dětem s lehkou mentální retardací je podle Krejčího lépe ve speciálních třídách. Krejčí zdůrazňuje, že resort školství teď musí zanalyzovat data z přihlášek na střední školy, aby se zjistily chybějící kapacity ve speciálních třídách. Krejčí chce, aby děti, které mají zájem chodit do speciálních tříd, do nich mohly nastoupit.
před 22 mminutami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 33 mminutami

Poslankyně Šichtařová se vzdává mandátu

Poslankyně z klubu SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) oznámila, že se vzdává mandátu. Zdůvodňuje to tím, že nemá možnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení dolní komory. Reagovala tak na rozhodnutí sněmovny, která pustila do druhého čtení unijní zákon o digitálních službách, což označila za obrovské zklamání.
19:49Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoDosud nepopsané osudy obětí holocaustu Romů a Sintů představuje nová databáze

Lidé si v pražské Ruzyni připomněli 83 let od hromadného transportu Romů a Sintů do koncentračního tábora v Osvětimi. Nacisté tam vyhladili většinu romské populace Čech a Moravy. Osudy obětí představuje také aktualizovaná databáze, která nově nabízí sto dosud nepopsaných příběhů.
před 1 hhodinou

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna posunula zákon o digitální ekonomice do dalšího kola projednávání

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.
14:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hackeři získali gigabajty citlivých dat Slavia pojišťovny

Hackeři získali asi 150 gigabajtů citlivých dat Slavia pojišťovny, jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy či přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti, informoval mluvčí instituce Václav Bálek. Slavia pojišťovna patří mezi významné české pojišťovny, je součástí skupiny SPGRoup.
18:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...