Praha - Prezident Miloš Zeman se nikdy netajil svým „apetitem“ po větší moci, než měli jeho předchůdci v tomto úřadu. V Hyde Parku ČT24 to řekla současná senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. V přímé volbě, ve které byl Zeman před rokem zvolen, prý shledává sám pro sebe větší legitimitu. „On to řekl víceméně naplno, že přímá volba mu dodává mnohem větší legitimitu, a tudíž si může dovolit více,“ řekla Wagnerová. „Že se mýlí, o tom není pochyb,“ dodala vzápětí s tím, že přímá volba nejenže Hradu žádné kompetence nepřidala, ale ty stávající ani žádným způsobem neposílila.
Podle Elišky Wagnerové nebyla přímá volba prezidenta republiky zavedena za účelem posílení této ústavní funkce, ale spíše proto, že voliči byli „zhnuseni“ okolnostmi poslední nepřímé volby Václava Klause v roce 2008. „Začaly se hledat odpovědi na ono zhnusení voličů a tou odpovědí byl výkřik o přímé volbě, který ovšem nebyl dobře promyšlený,“ míní senátorka.
Miloš Zeman byl zvolen prezidentem v době, kdy v české společnosti panoval odpor k politice Nečasovy vlády. Právě tato situace podle Wagnerové Zemanovi do tohoto úřadu napomohla. „Voliči volili v okamžiku, kdy zde vládla absolutní nechuť k politice, zejména sociální politice, Nečasovy vlády. Miloš Zeman byl prezentován a sám se také tak prezentoval jako levicový prezident, který bude chtít tuto politiku korigovat,“ uvedla.
Zeman ve své prezidentské kampani dokonce prezentoval svůj vlastní předvolební program, což je podle bývalé ústavní soudkyně neobvyklé, neboť český prezident nemá žádné možnosti jakýkoliv program prosadit. Nakonec se mu to ale částečně povedlo. „On si ten prostor zjednal tím, že nakonec jmenoval Rusnokovu vládu,“ dodala. Ačkoliv se Miloš Zeman v čase nemění, ve své rétorice prý naopak přitvrzuje.
Eliška Wagnerová v pořadu Hyde Park ČT24:
„Apetit tohoto prezidenta po více moci než měli prezidenti před ním, on ani neskrýval. On to řekl víceméně naplno, že přímá volba prezidenta mu dodává mnohem větší legitimitu, než měli prezidenti před ním, a tudíž si může vlastně dovolit více. Protože tolik hlasů, kolik dostal on, tvrdí tedy Miloš Zeman, politici volení do Parlamentu nedostali, a tak z toho dovozuje ty svoje větší možnosti. Že se mýlí, o tom tedy není pochyb.“
Způsob volby se změnil, pravomoci zůstaly
Přímá volba podle Wagnerové žádné kompetence navíc Hradu nejenže nepřidala, ale ani ty stávající žádným způsobem nezintenzivnila. „V žádném případě potom nenabourala nebo nekorigovala vztahy mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou, které ústava přepokládá a charakterizuje je jako zásadní pro parlamentní režim,“ uvedla senátorka za volební obvod Brno-město.
Wagnerová připouští námitky, že Ústava ČR obsahuje i prvky jiných systémů než jen parlamentního. Základní parlamentní prvek, tedy odpovědnost vlády parlamentu, je ale podle ní nepochybná. Všechny ostatní odlišnosti od tohoto systému jsou prý jen jakési „ozvláštnění“. Sama nezastává názor, že by se Česká republika měla vydat směrem k prezidentskému systému severoamerického typu. Obdobně jako Wagnerová potom hovoří i ústavní právník Jan Kysela (čtěte víc).
„Valorizace 16 korun na důchodu je výsměch“
Současný stav valorizace důchodů dle procentních bodů není podle senátorky spravedlivý. Každému důchodci je totiž jeho příjem navýšen o určité procento z dosud vyplácené částky. Rozdíl ve výši vyplácených důchodů tak zůstává stejný. Podle Wagnerové by navyšovaná částka měla být pro všechny příjemce rovnoměrná. Sama ale přiznává, že je nutné zachovat princip zásluhovosti ve vyplácených částkách.
