Praha - Politická scéna v České republice je nyní v zajetí „velkých témat“, jako jsou reformy a skandály politiků, a agenda lidských práv tak ustoupila do pozadí. To potvrdila i stínová ministryně pro ČSSD pro lidská práva a lidské příležitosti Michaela Marksová Tominová ve včerejším pořadu Interview. Česko je podle nejrůznějších výzkumů kritizováno především za postoj občanů k romské populaci, což by mohla podle poslankyně vyřešit i plánovaná protirasistická kampaň vlády, která by stejně jako všudypřítomné reklamy mohla podvědomě působit na myšlení lidí. Terčem kritiky v poslední době se stal i nedostatek částečných úvazků pro matky s dětmi. Marksová Tominová také negativně hodnotí především nezájem firem o jejich zavedení.
Poslední zpráva Amnesty International kritizuje Česko právě proto, že lidská práva jsou na okraji zájmu české vlády. Podle Marksové Tominové se nedaří v prvé řadě realizovat nově přijaté dokumenty týkající ochrany lidských práv. „Velkou propast vidím v tom, že Nečasova a předtím Topolánkova vláda jako vlády konzervativní činí řady faktických kroků, které lidskoprávnímu konceptu následně odporují,“ domnívá se Marksová Tominová.
Pomůže pro dobré vztahy s Romy protirasistická kampaň?
Podle posledního průzkumu veřejného mínění by 86 procent lidí nechtělo za sousedy Romy. Stát se na základě nepříznivých dat rozhodl zahájit čtyřletou protiextremistickou kampaň, která má za cíl změnit pohled na tuto menšinu. „Taková praxe smysl má. (…) Je to reklama svého druhu, která na lidi působí, ať chtějí, nebo nechtějí,“ řekla Marksová Tominová. Znepokojení také v poslední době vyvolala vlna rasistických a protiromských výroků politiků na komunální úrovni. „Myslím, že se to týká celého politického spektra na komunální úrovni,“ podotkla Marksová Tominová. Jedním z možných řešení, o něž se poslankyně v tuto chvíli zasahuje, jsou manuály pro politiky o správném vyjadřování a nutných opatřeních.
Pro příklad, jak chránit lidská práva, bychom se měli podle poslankyně otáčet na západ od hranic. „Na to, jak jsme bohatá země a že jsme uprostřed Evropy, tak se domnívám, že standard (ochrany lidských práv) vysoký není,“ dodala stínova ministryně. Zároveň připomněla, že se v tomto ohledu zdaleka nemůžeme srovnávat se starými členskými státy Evropské unie. Nicméně situace vypadá stejně pesimisticky i v ostatních postsocialistických zemích.
Matky pracovat chtějí, nemají ale možnost
V prorodinném balíčku současné vlády Marksová Tominová pozitivně hodnotí předevěím větší flexibilitu v rodičovském příspěvku, v její délce, kterou si rodič může vybrat, a v sumě peněz, kterou získá. „Pořád tam ale nevidím to, po čem voláme, tedy systematické zvyšování míst ve školkách a podporu flexibilních úvazků,“ uvedla Marksová Tominová, která zároveň podporuje koncept firemních školek. Vláda ale podle ní výrazněji zdůrazňuje pouze tento návrh, který se nakonec nebude týkat velkého počtu dětí. „Domnívám se, že by měla existovat zejména podpora veřejných zařízení péče o předškolní děti. Firemní školky se budou týkat jen malého procenta populace,“ dodala.
Otázka zaměstnání matek s dětmi je žhavým tématem. Pracovní trh o ně stále nestojí a podle nejnovějších průzkumů jich opět nabírá méně. „Říká se, že tato situace také souvisí s krizí,“ potvrzuje poslankyně. Zároveň dodává, že dle jejího názoru funguje rodičovská dovolená ve svém důsledku protipopulačně. „Tím, že má žena možnost jít do práce i s velmi malým dítětem, tak tím spíše dítě má,“ podotýká. Jedním z řešení jsou pro tyto ženy zkrácené úvazky. „Ten zájem je obrovský, ale zaměstnavatelé mu nechtějí vyhovět,“ upozorňuje. Například v Nizozemsku tento typ úvazku využívá až 76 procent žen, v Česku je to pouhých 10 procent.
