Autorský tým Astronomického ústavu Akademie věd pod taktovkou Jana Palouše si vysloužil ocenění za svůj výzkum hvězd v galaxiích. Akademie vyzdvihla také další dva autorské týmy za velký atlas českých dějin a nanočástice pro nosiče léků. Za dlouhodobou popularizaci vědy se na piedestal mezi badateli postavila uznávaná biochemička Helena Illnerová. Všichni ocenění si mezi sebou jako odměnu rozdělí půlmilionovou odměnu.
Tým astronoma a astrofyzika Jana Palouše se zabývá vznikem hvězd a podmínkami, kde mohou vznikat. Při pátrání po vzniku hvězd využívají astronomové například dalekohled Apex, ležící v chilské poušti Atacama. Z jejich pozorování pak vznikají počítačové simulace. Výsledky bádání publikují v prestižních zahraničních časopisech. „Myslím si, že ten náš tým získává svoje místo nejen na evropských škálách, ale i v celosvětovém měřítku," tvrdí Jan Palouš.
Další tým z Ústav makromolekulární chemie vede Petr Štěpánek, věnuje se studiu chování přírodních molekul. Díky jejich výzkumu mohly být nanočástice pro terapeutické účely testovány s protinádorovými léčivy.
Třetímu týmu z Historického ústavu patří zásluha za Akademický atlas českých dějin, který nově s mapami a sondami zachycuje české a československé dějiny. Pětikilová publikace, na které pracoval tým 70 historiků a kartografů, vznikala pod vedením historičky Evy Semotanové. Ocenění považuje profesorka Semotanová za vrchol své dosavadní vědecké kariéry.
Helena Illnerová: Popularizovat vědu by měli zkušení vědci
Předseda největší tuzemské výzkumné instituce předal i cenu za propagaci či popularizaci výzkumu sedmasedmdesátileté Heleně Illnerové, která pracuje ve Fyziologickém ústavu už přes 50 let. Je světově uznávanou expertkou na biologické hodiny savců včetně člověka.
Podle badatelky samotné jde o „fantastické téma", které se velice dobře popularizuje. „Tyto věci lidi zajímají, protože se mohou dozvědět něco o správném životním stylu. Kdybych přednášela kvantovou chemii, dost dobře nevím, jak bych ji přednášela. Ale toto mohu přiblížit na čemkoliv, na myši, syslovi, člověku i řase. Je to v celé přírodě," vysvětlila.
Popularizovat vědu jen zábavnou formou a jen krátkými spoty nepovažuje profesorka za správné. Mnohem důležitější je podle ní vysvětlení podstaty výzkumu. „Měli by to dělat lidé, kteří jsou už na konci své vědecké kariéry, kteří do sebe už vtáhli všechny vědecké poznatky a jsou schopni zobecnění," dodala.
