Výsledek jednání sněmovny - hádky a přestávky

Praha - Během tří jednacích dní plných hádek a obstrukcí stihli poslanci pouze interpelovat vládní ministry a premiéra Mirka Topolánka. Ten během nich připustil možnost přeměny fakultních nemocnic na akciové společnosti skrze obchodní zákoník. Dnes se nekonala ani mimořádná schůze, kterou svolala ČSSD kvůli situaci v české justici, poslanci totiž neschválili její program. Jednat by se proto mělo o změně počtu členů ve sněmovních výborech a návrh na ustavení komise k vyrovnání státu a církví.

K několika desítkám dalších bodů se poslanci vrátí zřejmě příští týden na mimořádném jednání. Šéf poslanců ODS Petr Tluchoř potvrdil, že koalice shromáždila dostatek podpisů pro vyvolání takové mimořádné schůze. Měla by podle něj mít zhruba 35 bodů, mezi nimiž nechybí například návrh na osvobození novorozenců od poplatků za pobyt v porodnici, novela penzijního zákona, která má dál zvyšovat věk pro odchod do důchodu, návrh změn v nemocenské a návrh nového zákona o policii.

Program schůze - interpelace a hádky

Čtvrteční jednání poslanců se neslo v duchu dohadování, poslanci stihli jen interpelace na premiéra a ministry. Během nich premiér Topolánek připustil, že by se převod fakultních nemocnic na akciové společnosti mohl povolit skrze nový obchodní zákoník, a to díky možnosti zřizovat neziskové obchodní společnosti. Premiér připomněl svůj slib z minulého pátku, že rozhodnutím vlády nebo ministerstva zdravotnictví nebudou fakultní nemocnice převáděny na akciové společnosti. Podle Topolánka to ale samozřejmě neznamená, že by to nebylo možné zákonem.

Než se vůbec poslanci k interpelacím dostali, strhla se opět slovní přestřelka. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek napadl vládní koalici, že nemá zájem na projednávání novel zákonů a je jim milejší ovládnutí výborů. Podle Haška středečními i čtvrtečními obstrukcemi utrpěl společný obraz sněmovny před veřejností. Proti tomu vystoupil ale ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), kterému se nelíbil výraz „společný obraz“ a projevy nekoaličních poslanců nazval „plky“. Proti tomu protestoval předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Požadoval, aby komunisté nebyli se slovem plky spojováni. Obstrukce jsou podle Kováčika legálním nástrojem v boji proti některým vládním opatřením.

Institut mimořádných jednání využívá spíše opozice

Jednání mimo řádný program sněmovny je nástroj, který využívá spíše opozice. Může tak zvýšit tlak na kabinet a dostat do programu jednání témata, která se jí nepodaří prosadit v rámci běžné schůze. K vyvolání mimořádného jednání stačí podpisy 40 poslanců, sama ČSSD jich má přitom 71. Program mimořádné schůze je dopředu daný, nelze ho rozšiřovat ani zužovat. Je ale možné ho hned v počátku neschválit, a tím celou schůzi ukončit vlastně dřív, než začne.

Spory o výbory ochromily středeční jednání sněmovny 

Středeční jednání poslanců ve sněmovně poznamenaly spory koalice s opozicí kvůli koaličnímu návrhu na změnu počtu členů v poslaneckých výborech. Přestávky na schůzky klubů a také hádky jednání úplně zablokovaly. Hádky zcela zablokovaly projednávání novel a zákonů, mimo jiné hlasování o výjimkách ve zdravotnických poplatcích.

Zvýšení počtu členů ve výborech by umožnilo vládě jejich kontrolu. Šéf klubu ODS Petr Tluchoř navrhované změny již dříve zdůvodnil tím, že po odchodu tří poslanců ze sněmovní frakce ČSSD v dolní komoře funguje většinová koalice, která by měla mít převahu i ve výborech. Nyní je ve většině výborů sudý počet míst, která mají koalice a opozice rozděleny půl na půl. Opozice s tím ale nesouhlasí. Socialisté poukazují na to, že změna počtu členů ve výborech by popřela výsledky voleb v roce 2006.

„Bramboračka“ ve sněmovně

Alexandr Mitrofanov z deníku Právo vidí na současné situaci i pozitivní stránku. „Myslím, že to, co se právě ve sněmovně děje, je důkazem toho, že koalice je i navzdory všemu schopná nějakého společného aktu. Předvedla to právě tím, že se dokázala domluvit na svolání mimořádné schůze,“ řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Jindřich Šídlo z Hospodářských novin naopak předpovídá, že po dva následující roky do voleb bude sněmovna akceschopná čím dál méně. „Tahle bramboračka tam bude čím dál častější,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřel herec Jan Potměšil

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoZaměstnavatelé chtějí rozšířit benefity o další možnosti péče o duševní zdraví

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.
před 46 mminutami

Nový most v Praze má pomoci MHD, motoristům zůstane uzavřen

Po dvanácti letech má Praha nový most přes Vltavu. Pro pravidelný provoz tramvají a autobusů začne Dvorecký most sloužit od soboty 18. dubna, kdy se řada linek vydá do nových tras a nabídne lepší propojení obou břehů Vltavy. Přístupný bude pro cyklisty i chodce. Pro individuální automobilovou i motocyklovou dopravu zůstane uzavřen.
před 1 hhodinou

Obětí nehod v Česku i v EU ubývá. K naplnění cílů to ale nestačí

Za posledních šest let klesl počet obětí dopravních nehod v Česku téměř o čtvrtinu. Zatímco v roce 2019 na silnicích zemřelo 547 lidí, loni to bylo 421. Tuzemsko se v tomto ohledu zlepšuje rychleji než unijní průměr, vyplývá ze zprávy Evropské komise. EU si už v roce 2018 stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o padesát procent. Ačkoliv se však celkový počet obětí nehod snižuje, stanovenému cíli tempo poklesu neodpovídá.
před 2 hhodinami

Schillerová a Tejc představí svá zjištění k bitcoinové kauze

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v pátek na tiskovém briefingu představí svá zjištění k bitcoinové kauze. Tejc má zároveň oznámit výsledky auditu, který po svém nástupu na ministerstvo zadal. Loňské přijetí miliardového daru ministerstvem spravedlnosti stále vyšetřuje policie. Obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti čelí Tomáš Jiřikovský, který bitcoiny ministerstvu daroval. Kauza vyvolala rozpory mezi tehdejšími vládními stranami kabinetu Petra Fialy (ODS).
před 2 hhodinami

Po deseti hodinách debat přerušila sněmovna opozicí vyvolanou mimořádnou schůzi

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vaňková a Svoboda nebudou obhajovat primátorský mandát

V podzimních komunálních volbách nebudou obhajovat mandát primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) ani primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS). Vaňková oznámila, že nebude znovu kandidovat ze zdravotních důvodů. Z ostravské komunální politiky zase odchází zastupitel a dřívější dlouholetý primátor města Tomáš Macura (nestr., dříve ANO), který mezi důvody zmiňuje deziluzi z politiky posledních let. Komunální volby se letos konají devátého a desátého října.
před 10 hhodinami

Uděláme vše pro plnění závazků NATO, řekl Babiš po jednání s Ruttem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...