Praha – Učitelé starší 55 let, kteří současně mají praxi přes 20 let, nebo vyučující odborných předmětů s polovičním a menším úvazkem si nemusí doplňovat pedagogické vzdělání. Výjimku ze zákona, který vyžaduje, aby na školách vyučovali pouze kvalifikovaní učitelé, schválila vláda. Bez schválené výjimky by ve školství hrozily vážné problémy – musely by odejít tisíce učitelů. Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) hovořil i o hrozícím „personálním kolapsu“ školství v některých regionech.
Výjimku z povinnosti získat pedagogické vysokoškolské vzdělání dosud měli učitelé starší 60 let a ti, kteří k 1. lednu 2005 měli nejméně 15 let praxe ve škole, ostatní dostali na dokončení kvalifikace deset let. Lhůta letos skončí, ministerstvo školství ale navrhlo výjimku rozšířit. Od příštího roku tak nebudou muset mít odborné vzdělání lidé starší 55 let s více než dvacetiletou praxí, rodilí mluvčí – těm stačí k výuce konverzace maturita, k učení jazyka však již je třeba bakalářský titul – a učitelé odborných předmětů s maximálně polovičním úvazkem. Mezi ně patří například umělci či trenéři. „Jsem velmi rád, že vláda návrh jednomyslně schválila. Pokud bychom tento krok neučinili, tak by v některých regionech došlo k 1. 1. 2015 ke kolapsu školství,“ uvedl poté, co vláda výjimku schválila, ministr školství Marcel Chládek.
Podle údajů ministerstva školství k 27. únoru letošního roku působilo ve vzdělávacích ústavech 11 090 učitelů bez odborné kvalifikace, kteří ještě nezačali studovat. Po odečtení těch, kteří budou mít výjimku, počet kantorů bez potřebné kvalifikace klesne zhruba na tři tisíce. Učitel, na něhož se výjimka bude vztahovat, musí ale počítat s tím, že pokud bude mít ředitel k dispozici učitele kvalifikovaného, může mu dát přednost.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal je přesvědčen o tom, že část nekvalifikovaných učitelů, kteří ještě studovat nezačali, se rozhodla pedagogickou dráhu dobrovolně opustit. Jiní se dost možná o nařízení dostatečně nepoučili. „Učitelé řeší tolik problémů, řeší řadu administrativních záležitostí, musí se připravovat na výuku, realizovat výuku,“ poukázal inspektor v Interview ČT24. Zdůraznil však, že odborné vzdělání kantorů považuje za zásadní. „Vzdělávat děti musí ti, kteří jsou teoreticky i prakticky připraveni,“ podotkl.
Ministr školství Marcel Chládek:
„Jsou školy, kde je více než 50 procent nekvalifikovaných pedagogů, dokonce je několik škol, kde je 100 procent nekvalifikovanosti. Netýká se to celé republiky, ale pouze některých lokalit. Velký problém je v Karlovarském a Ústeckém kraji, paradoxně Středočeském i Praze.“
Jako nekvalifikovaní jsou přitom vedeni nejen ti, kdo nemají vysokoškolské vzdělání, ale i lidé s titulem jiného než pedagogického směru či vystudovaní učitelé s aprobací na jiný předmět, než jaký učí. Aby mohli ve školství zůstat, musí do konce roku alespoň zahájit studium pro získání pedagogické kvalifikace. Pedagogické fakulty proto vypsaly i speciální kurzy. Novela však umožní ředitelům, aby na nezbytnou dobu zajistili výuku prostřednictvím nekvalifikovaných učitelů, ovšem pouze do doby, kdy se kvalifikovaný pedagog pro daný předmět objeví. Ministr Chládek již dříve upozornil, že podle zjištění ministerstva je v republice 616 škol, kde je více než 50 procent nekvalifikovanost učitelů. Tyto případy bude řešit pracovní skupina složená ze zástupců zřizovatele či České školní inspekce.
Výjimka se líbí pedagogickým fakultám i školským odborům. „Je to kompromis a my jsme ho podporovali, aby se odstranila určitá tvrdost zákona,“ uvedl předsedy Českomoravského odborového svazu zaměstnanců ve školství František Dobšík. Dodal však, že cílem odborů je uznání pedagogické profese jako vysoce specializované. „Aby na profesi bylo pohlíženo, že učitel je profesionál a má vysokoškolské vzdělání,“ podotkl František Dobšík. Zdůraznil, že o nutnosti dovzdělat se, věděli učitelé deset let, a dodal, že kdyby měli pedagogové vyšší plat, měli by i vyšší motivaci doplňovat si vzdělání.
