Praha - Česká armáda se musí připravit na „dobu poafghánskou“, prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra na dnešním semináři v Senátu o nasazení české armády v zahraničních misích. Ministr si nemyslí, že by desetiletá účast v alianční misi ISAF v neklidné asijské zemi české vojáky „afghanizovala“. Získané zkušenosti i pořízenou techniku prý využijí i nadále. Vondra zdůraznil, že v příštích letech se evropská část NATO bude muset více soustředit na vlastní obranu, protože USA se nyní zaměří především na asijskou oblast.
„Musíme se dobře starat o svou obranu, Spojené státy snižují svou přítomnost v Evropě a obrací svůj zrak k Asii,“ připomněl ministr obrany týden před klíčovým summitem Severoatlantické aliance v Chicagu. Právě tam chtějí špičky NATO hovořit nejen o budoucnosti afghánské operace, ale také o další podobě spojeneckého paktu.
Američané budou podle Vondry od Evropanů očekávat, aby ve vyšší míře zajišťovali bezpečnost a zájmy svého území a jeho sousedství. „Pokud toho nebudeme schopni, pak Američanům přestane dávat aliance smysl, což nesmíme dopustit,“ varoval Vondra. „Zkušenosti z Afghánistánu, především na taktické úrovni, jsou přenositelné i do jiných typů konfliktů. A technika, která byla v uplynulých letech pro pozemní síly pořízena, rozhodně není jednoúčelová,“ upozornil ministr.
ISAF končí za dva roky, odpovědnost ponesou sami Afghánci
Mise ISAF v zásadě skončí v závěru roku 2014 a odpovědnost za zemi převezmou afghánské složky, v zemi zůstane jen minimum spojeneckých sil. Operace podle Vondry přinesla velké množství zkušeností a ponaučení, které bude možné použít ke zvyšování bezpečnosti. V příštím roce bude podle návrhu, který Vondra připravil, v Afghánistánu působit maximálně 539 českých vojáků, v roce 2014 pak nejvýše 340. Letos mandát armády počítá s nasazením až 640 vojáků. Vrchol vojenského angažmá ČR v Afghánistánu byl loni, kdy v zemi působilo 720 vojáků.
Podle Vondry bývá afghánská operace často vytrhávána z kontextu. „Nespadla z nebes. Existují jasné a stále validní důvody, proč jsme do této země jako spojenci kdysi šli,“ poznamenal. Spojenci podle něj mnohého dosáhli, „byť si nemá smysl nalhávat, že se Afghánistán proměnil v jakousi oázu stability a demokracie“. Mise v Afghánistánu byla pro Severoatlantickou alianci v minulém desetiletí stěžejní a také ČR prý k ní přistoupila velmi odpovědně. „Rekonstruujeme zemi a zároveň zajišťujeme výcvik afghánských bezpečnostních složek, abychom mohli odejít s klidnějším svědomím,“ připomněl ministr.
Do Afghánistánu jako první v roce 2002 vyrazily vojenská polní nemocnice a 601. skupina speciálních sil. Od té doby tam vláda každoročně vysílá bojové jednotky. Zejména v provinciích Lógar a Wardak naši instruktoři cvičí a mentorují příslušníky afghánské armády a policie. „Ta vybavenost je absolutně jiná. Pracuje se s kolovými transportéry Pandur, lehkými vozidly Iveco a Dingo, máme nové útočné pušky, nové bezpilotní prostředky,“ vysvětluje náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.
Rozpálený kout jižní Asie ovšem není jen boj, ale také obnova. Poslední čtyři roky Češi posílají do země také odborníky na zemědělství, stavebnictví a vzdělávání. V Lógaru se tak díky naší pomoci staví mlékárny, farmy na hedvábí, včelíny či školy. Bez vojáků se přesto neobejdou.
Vondra přitom nepředpokládá, že by se závěrem mise ISAF skončily veškeré zahraniční operace. „Nicméně i vzhledem k omezeným zdrojům se všichni, nejen ČR, budeme muset důsledně ptát na to, jak vyslání vojáků slouží zájmům spojenců, tedy i zájmům našim,“ prohlásil ministr.
O působení českých vojáků v zahraničních misích do roku 2014 by měl parlament rozhodnout nejpozději do konce roku. Ministerstvo obrany by ale v Afghánistánu chtělo zůstat i v roce 2015. Ve středu bude ministr obrany Vondra žádat vládu o souhlas s využitím až dvou milionů korun na rychlé rozvojové a humanitární projekty.
Armáda by navíc chtěla dál pokračovat v hlídání vzdušného prostoru nad pobaltskými zeměmi. V tomto případě ale bude záležet, jaké padne rozhodnutí ohledně dalšího pronájmu stíhaček Gripen.
Poprvé od druhé světové války byli českoslovenští vojáci v mezinárodní misi nasazeni v Perském zálivu. Mezi lety 1990 a 1991 se bojů proti iráckým jednotkám Saddáma Husajna v operaci Pouštní bouře účastnila protichemická jednotka. Poté následovaly války v bývalé Jugoslávii. Během 90. let se do mírových misí (UNPROFOR, UNCRO, IFOR, SFOR, KFOR) zapojily tisíce českých příslušníků.
