Skončil první den druhého kola prezidentských voleb. Češi v nich rozhodují, zda hlavou státu zůstane Miloš Zeman, nebo ho vystřídá vědec Jiří Drahoš. Hlasovat podle volebních komisařů přišla už zhruba polovina voličů. Ti, kteří si nenašli cestu k urně v pátek, budou mít možnost dát hlas jednomu z kandidátů ještě v sobotu od osmi hodin ráno do dvou odpoledne. Sami prezidentští kandidáti, stejně jako předsedové většiny politických stran a hnutí, se k volbám dostavili už v pátek.
Volební místnosti se uzavřely. Souboj o Hrad přišla v pátek rozhodnout polovina voličů
Volba prezidenta
Podle volebních komisařů přišla v pátek souboj o prezidentský úřad rozhodnout zhruba polovina voličů. Zájem je tak vyšší než o úvodní kolo voleb před dvěma týdny, kdy byla účast na konci prvního dne v průměru čtyřicetiprocentní.
Svůj hlas v druhém kole voleb už odevzdali oba prezidentští kandidáti. Současný prezident Miloš Zeman před komisí připomněl incident z prvního kola, kdy jeho hlasování narušil protest ukrajinské aktivistky. „Právě čekám, kdy se zase vyřítí polonahá žena, ale tentokrát už asi ne,“ řekl Zeman.
Po odevzdání obálky srovnal Zeman současný duel s Jiřím Drahošem a pět let starý souboj s Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). „Před pěti lety jsem měl soupeře, který byl aktivní politik, dnes je to soupeř, který se zatím politikou nezabýval, to je základní rozdíl,“ uvedl.
U vstupu do volební místnosti byla přísnější bezpečnostní opatření. Asi dvaceti novinářům se nepodařilo dostat dovnitř. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček řekl, že opatření byla přizpůsobena incidentu z prvního kola, kdy aktivistka zneužila novinářský průkaz.
Ani první den druhého kola českých prezidentských voleb se ale bez demonstrace aktivistky radikálního feministického hnutí Femen neobešel. Další z jeho členek stála polonahá u budovy českého velvyslanectví v Kyjevě – s hůlkou v ruce a s nápisem, který zesměšňoval současného českého prezidenta, na vlastním těle.
Jiří Drahoš přišel k volbám v pražských Lysolajích se svou manželkou Evou. Po volebním aktu požádal všechny, komu záleží na budoucnosti země, aby šli také volit. Přál by si, aby účast byla alespoň stejná jako v prvním kole, kdy byla zhruba 62 procent. Novinářům také řekl, že nabízí bezpečí a starost o sociálně slabší.
„Hrozně si cením té energie, kterou vyvolaly prezidentské volby. Ať to dopadne jakkoli, ta energie určitě nebude zmařena,“ řekl Drahoš. Vedení své kampaně přirovnal k situaci v roce 2009, kdy po vládních škrtech ve výdajích na vědu vedl jednání s vládou o budoucnosti Akademie věd, jíž tehdy předsedal.
Politici vyzvali občany k účasti ve volbách
K volební urně v Brně se dostavil také předseda ODS Petr Fiala. Volil prý podle cíle strany, kterým je konec současného prezidenta Miloše Zemana na Hradě. Hlas tedy dal Jiřímu Drahošovi. Na svém účtu na Twitteru pak vyzval občany, aby se voleb také účastnili, protože „změna je možná“.
Současného prezidenta volil v druhém kole předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Vyšel prý stejně jako v prvním kole voleb z usnesení hnutí. Dodal ale, že v případě vítězství Drahoše je připraven s ním jednat, pokud bude ochota i z druhé strany.
Předseda KSČM Vojtěch Filip míní, že Drahoš nemá politickou praxi, kterou bude prezident potřebovat. Proto volil i ve druhém kole Zemana.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil volil Drahoše, stejně jako v prvním kole. Řekl, že Hrad potřebuje změnu, člověka nezatíženého dlouhou politickou kariérou.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš volil Jiřího Drahoše, představuje podle něj naději na změnu. Způsob, jak Miloš Zeman naplňoval svůj první mandát, Bartošovi vadil, úřadující prezident podle něj přispěl ke zhoršení politické úrovně v Česku. V prvním kole Bartoš hlasoval pro Marka Hilšera.
Stejně hlasoval i předseda hnutí STAN Petr Gazdík. Fyzikálního chemika a bývalého šéfa Akademie věd podpořil už v prvním kole před dvěma týdny. V protikandidátovi prezidenta Miloše Zemana spatřuje Gazdík nositele změny, kterou Česká republika potřebuje. „Je potřeba, aby prezident byl tím, kdo uklidňuje. Jak politickou scénu, tak situaci v zemi. Potřebujeme prezidenta, který nás pevně vede na Západ, nikoliv je příznivcem Ruska a Číny,“ řekl.
I předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek v podvečer v Náchodě odevzdal hlas Drahošovi. Prezident Miloš Zeman je však podle něj favoritem voleb. „Chtěl bych na Hradě změnu. I když jsem přesvědčen, že Miloš Zeman je favoritem při obhajobě,“ řekl. Připomněl, že s Jiřím Drahošem se zná dlouhá léta. „Jako s předsedou Akademie věd jsem s ním jako vicepremiér pro vědu a výzkum dlouhodobě přicházel do styku. Vždy ta jednání byla korektní, férová a kultivovaná,“ řekl.
Úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec volil opět Zemana. Není k němu nekritický, ale pro nestabilní dobu je prý lepší řešení. Drahoš je podle Chovance „velká neznámá“.
Fischer i Horáček podpořili Drahoše. Hilšer za ním v sobotu přijede do štábu
Volit byl také neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer. Ve druhém kole volby dal svůj hlas v pražských Pitkovicích Jiřímu Drahošovi. Podle Fischera je mu programově nejblíže. Uvedl, že on sám chce dál působit v politice. „O svých plánech řeknu brzy. Počkám si také, jak volby dopadnou, to pro mne bude určité politické zadání do budoucna. Překvapilo mě, že mě podpořilo přes půl milionu voličů, a to není podle mne zadání pro to, abych se stal někde úředníkem. To je politický mandát a jako s politickým mandátem s ním budu také pracovat,“ řekl.
Ani další neúspěšný kandidát Michal Horáček nevyloučil, že by se politicky angažoval. Poté, co dal svůj hlas Jiřímu Drahošovi, řekl: „Jsme plní emocí a nadějí spojených s touhle volbou, nevím, kdo vyhraje. Uvidíme, nevylučuju úplně, že bych se nějak politicky angažoval. V jakém smyslu, zatím nevím.“ I on povzbudil lidi, aby přišli k volbám.
Nepostupující kandidát Marek Hilšer odevzdal hlas také Jiřímu Drahošovi. Hilšer, který volil v pobočce Městské knihovny v Praze na Pohořelci, řekl, že Drahoše podpoří i osobně v sobotu v jeho štábu. „Myslím, že podpora v případě vítězství, ale i v případě prohry se vždycky hodí,“ uvedl.
Hilšer si od tohoto kandidáta slibuje, že v případě úspěchu „otevře prostor pro slušnou politiku“.
V Českých Budějovicích nabízeli lístky tří kandidátů, v Brně se opil člen komise
S menšími problémy se při volbách potýkaly jen dva okrsky. V Českých Budějovicích nabízeli voličům v jednom okrsku asi 15 minut hlasovací lístky tří kandidátů. Kromě Miloše Zemana a Jiřího Drahoše tak mohli podpořit i Pavla Fischera.
Podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny incident neohrozil průběh voleb. „Šlo o tři hlasovací lístky, které zůstaly na stole omylem,“ řekl. Situace podle něj trvala zhruba 17 minut, za tu dobu stihlo odvolit asi 20 lidí. Poté na přebývající lístky upozornila jedna z voliček.
Fischer skončil v prvním kole prezidentských voleb na třetím místě a figuroval na pozici náhradníka za postupujícím Zemanem a Drahošem. Náhradníkem by přestal být ve chvíli, kdyby první nebo druhý kandidát odstoupil.
K druhému incidentu došlo v Brně. V okrsku ve čtvrti Stránice se opil člen volební komise, předsedkyně proto zavolala městskou policii. Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghana muž opakovaně opouštěl volební místnost a mimo ni popíjel z láhve alkohol. „Vracel se ve stále méně reprezentativním stavu. O mužově opilosti patrně nebylo pochyb, protože se nakonec předsedkyně rozhodla vykázat ho ještě před příjezdem hlídky,“ dodal.
Výsledky hlasování by měly být jasné v sobotu odpoledne
Volit prezidenta může zhruba 8,4 milionu voličů. V prvním kole tohoto práva využily tři pětiny z nich. Ve finále by jich mohlo být podle odhadů zhruba stejně, tak jako při první volbě před pěti lety.
Výsledky hlasování by podle očekávání Českého statistického úřadu měly být jasné do sobotního pozdního odpoledne. Lidé je budou moci sledovat i ve sčítací aplikaci na webu ČT24.
O vítězi rozhodne nadpoloviční podíl hlasů. Zákon ale pamatuje i na případnou rovnost hlasů. V takovém případě ovšem volby končí neúspěšně a musí se opakovat.
Ve Vinoři hlasují také v místním referendu
V pražské Vinoři kromě prezidentských voleb hlasují lidé i v místním referendu. Občané mají rozhodnout o smlouvě, kterou vedení městské části uzavřelo s developerem. Ta stanovuje podmínky budoucí výstavby bytových domů, podle odpůrců je ale nevýhodná a požadují její zrušení.
„Chceme, aby se stavělo jinak, tedy aby tam bylo méně bytů, aby výstavba byla nižší, než se plánuje, a hlavně chceme u developera dosáhnout nutných kompenzací,“ uvedla zastupitelka městské části Praha-Vinoř Lenka Turnerová (ODS).
Aby bylo referendum platné, musí přijít alespoň 35 procent z 3000 oprávněných voličů.