Zatímco v roce 2009 české úřady evidovaly čtyři a půl tisíce týraných, zanedbávaných nebo zneužívaných dětí, v loňském roce šlo už o více než devět tisíc případů. Upozornila na to předsedkyně Sdružení na ochranu týraných dětí Marie Vodičková, podle které za nárůstem stojí zhoršující se sociální a ekonomická situace rodin. Ministerstvo sociálních věcí má naopak za to, že je nepříznivá statistika jen důsledkem větší všímavosti veřejnosti.
Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí evidovali sociální pracovníci před osmi lety 4447 případů dětí, které byly vystaveny psychickému nebo fyzickému týrání, zanedbávání a sexuálnímu zneužívání nebo byly nuceny k prostituci či pornografii. V loňském roce šlo už o 9416 případů.
„Situace na úseku ochrany ohrožených dětí se každým dalším zákonem a rokem zhoršuje,“ varovala na tiskové konferenci předsedkyně Sdružení na ochranu ohrožených dětí Marie Vodičková. „Ve srovnání s rokem 2009 se v roce 2016 týrání, zanedbávání a zneužívání zvýšilo o 111 procent.“
Podle Vodičkové roste bezútěšný stav ve všech kategoriích, které ministerské statistiky sledují; stále více ohrožených dětí končí v nemocnicích (před deseti lety jich bylo 105, loni už 198) a zvyšuje se i počet případů, kdy dítě v důsledku špatného zacházení přijde o život. V roce 2006 šlo o tři případy, o deset let později o devět případů.
Ministerské vysvětlení: Lidé jsou všímavější
Ministerstvo práce zvyšující se počty ohrožených dětí vysvětluje tím, že se v posledních letech daří odhalit více případů. „Máme více sociálních pracovníků a rovněž se snižuje tolerance společnosti vůči týrání a zanedbávání, máme více podnětů od lékařů a veřejnosti a v tomto kontextu je dobře, že počet zachycených dětí je vyšší, protože jsme schopni poskytnout odpovídající pomoc,“ prohlásila Hana Jamrichová z resortního oddělení ochrany práv dětí.
Takovou interpretaci ale Vodičková zpochybňuje. „Situace se nedá vysvětlit jen tím, že lidé jsou všímavější. Podle našich poznatků nejsou všímavější o moc víc než před lety. Hlavní příčinou je zhoršující se situace rodin,“ prohlásila s tím, že roste počet rodičů závislých na drogách, alkoholu nebo hazardních hrách, což v kombinaci se zadlužením a „lichvářskými úroky“ vede k tomu, že jsou nervóznější a agresivnější – a v důsledku se to obrací proti jejich ratolestem.
Výhrady pak předsedkyně Sdružení na ochranu ohrožených dětí má k stávajícímu systému péče, především té medicínské. Považuje za chybu, že neexistuje školní lékařská péče a že mají rodiče svobodnou volbu vybrat si pediatra, kam dítě směřuje na preventivní prohlídky. „Mnoho dětí z rizikových rodin k žádnému lékaři ani nechodí a velmi pozdě se přijde na to, že jsou v tak těžkém stavu, který je ohrožuje na životě,“ prohlásila.
