Záznam dva roky starého vládního jednání, které se zabývalo ministerskými vztahy k dalajlamovi po zintenzivnění česko-čínských kontaktů, vláda nezveřejní. Podle jednacího řádu vlády i podle ústavy jsou totiž schůze neveřejné. Zveřejnění nahrávky požadovali šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Vláda se také shodla, že ministři budou zásadní otázky zahraniční politiky předem konzultovat s ministrem zahraničí, nikoliv ho pouze informovat.
Vláda nahrávku jednání o Číně nezveřejní
Události ke sporům mezi ministry ohledně vztahů s Čínou (zdroj: ČT24)
Stávající vzrušená politická debata o Česku, Číně a Tibetu se vzedmula v polovině října, když lidovecký ministr kultury Daniel Herman přijal v sídle svého úřadu tibetského duchovního vůdce dalajlamu, a popudil tak čínské zastoupení v Praze.
Ministerstvo zahraničí držené sociální demokracií následně zhotovilo prohlášení, ve kterém prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a předseda sněmovny Jan Hamáček Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu.
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka Herman svým krokem – setkáním s dalajlamou na oficiální úrovni – porušil tuzemský diplomatický úzus i dva roky starou vládní dohodu, že ministři v zájmu hladkých vztahů s Pekingem budou tibetského duchovního vůdce přijímat jen neoficiálně po předchozí konzultaci s Černínským palácem.
Na aktuálním zasedání kabinetu proto hodlal Zaorálek dva roky staré jednání se svými vládními kolegy rekonstruovat. „Nejde mi jen o tuto kauzu,“ uvedl. „Nedovedl jsem si představit, že něco, co se dohodne, může být vyhozeno do povětří, protože si jeden z ministrů vyrazí jiným směrem. Něco podobného se nesmí opakovat. Musíme vědět, že ve strategických otázkách zahraniční politiky je vláda schopná táhnout za jeden provaz.“
GALERIE
Vztahy ČR a Čína
Zaorálek proto požádal Sobotku, aby nechal vyhledat zápis, který ministerskou dohodu dokládá. „Přiznám se, že z celé debaty nemám dobrý pocit, protože dovolávat se stenozáznamu je něco, co mi připadalo velmi trapné,“ dodal.
Každý věděl, že je oficiální přijetí čtrnáctého dalajlámy problém. Že se to stalo za přítomnosti místopředsedy sněmovny a místopředsedkyně Senátu je něco neslýchaného. O schůzce jsem se dozvěděl několik hodin předem v době, kdy jsem byl v cizině a kdy jsem měl minimální možnosti jednat.
Herman: Je třeba, aby pravda vyšla najevo
Ministr kultury v souvislosti s dalajlámou uvádí, že ve vztahu k „zamini“ žádný slib neporušil. „Žádnou dohodu jsem neporušil, protože jsem žádnou dohodu neuzavřel. Je to v rozporu s mým svědomím,“ prohlásil. I on proto chtěl, aby se stenozáznam schůze z jara 2014 našel. „Je třeba, aby pravda vyšla najevo,“ uvedl.
„Předpokládám, že když pan ministr o tom hovořil, tak pravděpodobně si zjistil, zda to v tom utajeném režimu nebylo. Ale já přesně úplně si to nepamatuji,“ řekl Herman před Strakovou akademií na dotaz, v jakém režimu se schůzka uskutečnila a zda bude moci být záznam zveřejněn.
obrázek
Pro zveřejnění záznamu se při příchodu na zasedání kabinetu vyslovil i Hermanův stranický kolega a lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. „Nevím, jaké jsou na to podmínky, ale nemám s tím problém, aby to bylo zveřejněno,“ uvedl.
Herman podle něj slíbil, že bude o setkání předem informovat premiéra a ministra zahraničí, ale nehovořilo se o tom, že by mělo být jen neoficiální. „Pan ministr zahraničí požádal o to, aby byli členové vlády mohli být při setkávání s dalajlamou zdrženliví a ideálně se s ním nesetkávali vůbec. Na to předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek řekl, že takovýto bianco-šek rozhodně dávat nemůžeme,“ přiblížil okolnosti diskutovaného vládního jednání.
Naopak ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) si na tento závazek vzpomíná. „Já jsem to chápal tak, že kolega Herman nám sice sdělil, že mu svědomí nedovolí se s dalajlamou nesejít, pokud přijede do Prahy, nicméně také slíbil, že pokud se s ním sejde, nebude to na úřední půdě,“ řekl novinářům.
Záznam vláda nezveřejní
Podle mluvčího vlády ale zvukové záznamy z jednání kabinetu slouží pouze jako interní pracovní pomůcka a informace na nich zachycené nejsou projevem působnosti vlády. „Jedná se o diskuse členů vlády nad projednávanými body programu schůze vlády, na jejichž základě se teprve vytváří budoucí rozhodnutí vlády,“ popsal.
K informování o činnosti, jednání a rozhodnutí vlády slouží usnesení vlády a písemné záznamy z jednání vlády dostupné na webu vládního úřadu, uvedl Ayrer. „Členové vlády informují veřejnost o výsledcích jednání také prostřednictvím médií, a to formou pravidelných tiskových konferencí, tiskových zpráv a dalších forem komunikace,“ doplnil.
Připomněl, že zvukový záznam se nepořizuje z jednání označených za uzavřená nebo z projednávání utajovaných informací. „V tomto modu, ve kterém není pořizován žádný zvukový záznam, se často projednávají rovněž témata strategicko-bezpečnostního charakteru,“ dodal Ayrer.
„Myslím si, že by stoprocentně vyšla najevo pravda, o které jsem tady já nebo předseda Bělobrádek hovořil, nicméně respektuji, že je zde jednací řád vlády, kdy jednání vlády jsou neveřejná,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zaorálek s Hermanem už zveřejnění záznamů nepovažují za podstatné. Téma nedávné Hermanovy schůzky s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou na jednání vlády uzavřeli. „Byla to debata věcná, korektní, slušná, já jsem nezaznamenal, že by to přesáhlo nějaké mantinely,“ uvedl Herman v Událostech, komentářích.
Shodli se, že v budoucnu budou členové kabinetu podobné závažné otázky zahraniční politiky předem konzultovat s ministrem zahraničí, nikoliv ho pouze informovat. Zaorálek ovšem o zveřejnění obsahu dál stojí, aby se vyjasnilo, „co se dohodlo k dialogu s Čínou a co nebylo dodrženo“. „Sdělení úřadu vlády, že nebude zveřejňovat zvukové záznamy z jednání vlády k Číně, mě neuspokojuje,“ uvedl.
Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.
Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.
Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.
Vlajka pro Tibet
Do debat zasáhla i další událost. Ministr zemědělství Marian Jurečka měl odletět na jednání s čínským protějškem. Čína ale jeho přijetí zrušila. Resort zahraničí si na čtvrtek pozval čínskou velvyslankyni a bude po ní chtít vysvětlení. „Důvodem zrušení této schůzky bylo asi to, že se pak Jurečka připojil k panu Hermanovi, je to škoda pro české zemědělství a Jurečka si za to může tak trochu sám,“ uvedl prezident Miloš Zeman.
„Očekávám velmi ostrou diplomatickou reakci české diplomacie, která bude vyžadovat minimálně prohlášení čtyř představitelů Číny,“ uvedl místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 + STAN).
„Zrušení schůzek neznamená automaticky zrušení exportních příležitostí, vnímám to jako reakci na dění posledních čtrnácti dnů,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Čínské ministerstvo zahraničí o zrušené cestě ministra Jurečky nic neví. Už o víkendu míří premiér Bohuslav Sobotka do Rigy na summit zemí střední a východní Evropy a Číny. I tam by se mělo mluvit o strategické spolupráci.