Praha - Vícerychlostní rodičovská dovolená, kterou vláda zavádí od ledna 2008, není podle socioložek z oddělení Gender & sociologie Akademie věd dostatečně flexibilní. Nelíbí se jim, že si rodiče musí typ "dovolené" volit dopředu a napevno. Tým socioložek navrhuje rodičovskou dovolenou jen na 18 měsíců, kterou by si ale matka nebo otec mohli vybírat postupně až do osmi let věku dítěte. Alternativní reformu rodinné politiky dnes novinářům představila vedoucí oddělení Alena Křížková.
Termín dovolená odborníci ze Sociologického ústavu AV ČR odmítají. „Termín dovolená je velmi nepřesný a naprosto devalvuje péči o dítě,“ zdůvodnila snahu socioložek Křížková. Název rodičovská dovolená požadují odborníci odstranit.
Vládou schválená vícerychlostní rodičovská dovolená počítá s třemi variantami čerpání. Po 28 týdnech mateřské dovolené, která je společná všem matkám, se rodiče musí rozhodnout, jak dlouho chtějí zůstat doma s dětmi. Základní bude tříletá péče o dítě s měsíčním příspěvkem 7.600 korun. Pokud se v šesti měsících dítěte rodič rozhodne zkrátit celodenní péči na dva roky, bude mít nárok na 11.400 korun měsíčně. Další zlomový bod přijde v roku a půl dítěte, kdy rodič požádá o prodloužení péče na čtyři roky a změnu příspěvku na 3.800 korun za měsíc.
Právě zlomové body, kdy se rodič musí napevno rozhodnout, jaký ze tří typů zvolí, jsou podle socioložek omezující. Chtěly by proto zavést „časové konto“, jakýsi rezervní fond obsahující dobu 18 měsíců, z nichž se bude dát čerpat postupně a průběžně. Konto by podle nich mělo tu výhodu, že rodiče mohou reagovat na aktuální situaci v rodině i v práci. Konto by bylo rozdělené na třetiny. Šest měsíců by bylo vyčleněno pro matky, šest pro otce a na dalších šest by se dohodli, kdo z nich dvou si je vybere.
Oddělení Gender & sociologie na konferenci navrhuje jinou koncepci rodičovské dovolené, než tu, kterou zahrnuje nově schválená reforma. Rodinná sociální politika by měla být založena zejména na dostupné a státem garantované péči o děti ve veřejných zařízeních. „Široká podpora veřejných zařízení ve schválené reformě významně chybí,“ přiblížila Křížková sociology navrhovanou koncepci rodičovské dovolené. V současné době stát otce příliš nemotivuje k tomu, aby doma pečovali o své děti.
V případě, že ženy nebo muži zůstanou doma s dítětem, měli by nárok na sto procent z průměrné mzdy, kterou dostávali rok před narozením dítěte. Zaměstnavatel by měl povinnost udržet jim místo a nabízet částečný úvazek. „Zaměstnavatele je potřeba motivovat, například daňovou politikou,“ řekla Dudová.
Motivovat by bylo podle navrhovatelek potřeba i muže, aby k výchově dětí přistupovali aktivněji. Inspirací jsou jim severské země, kde funguje princip kvót určujících povinnou dobu „otcovské dovolené“. Pokud muži kvótu nevyužijí, pak rodina ztrácí na tuto část placeného volna nárok. Například na Islandu si volno bere na dva měsíce 82 procent mužů a na celé tři měsíce, jež kvóta ukládá, 76 procent mužů.
Alternativní reforma, kterou socioložky navrhly, neobsahuje ekonomické propočty. „Přesně to propočítané nemáme, na to bychom potřebovaly tým ekonomů a rok práce,“ řekla Křížková. Podle ní je ale důležité uvědomit si, na co vlastně stát vynakládá prostředky. „Mnoho lidí by dalo přednost větší podpoře rodiny například před olympijskými hrami v Praze,“ dodala.
