Do Lidic přijel uctít památku vypálené obce Charles Strasser, který část dětství prožil v Československu. Do Velké Británie, kde nyní žije, se dostal krátce před záchrannými transporty Nicholase Wintona. V britském městě Stoke-on-Trent pak za války pomáhal zorganizovat mimořádnou sbírku, díky které mohla začít stavba nových Lidic. Komunistický režim ale tehdy původ sbírky ututlal.
Většina peněz na obnovu Lidic přišla z Británie, režim to ututlal
Osmaosmdesátiletý Charles Strasser přijel Lidice ukázat své dceři, která v Česku nikdy nebyla. S radostí se vítal s Marií Šupíkovou, která vypálení obce prožila jako dítě. Z Československa odjel díky kontaktům rodičů ve 14 letech. Krátce na to začaly do Británie přijíždět i děti z Wintonových transportů. S některými z nich pak žil v britském městě Stoke-on-Trent, kde společně zorganizovali sbírku na pomoc vypáleným Lidicím: „Dělali jsme koncerty, tancování, vystoupení. Všechno česky pro Angličany, kteří nám potom dali peníze.“
Deset tisíc britských horníků se pro nové Lidice vzdalo denní mzdy
Solidaritu vyvolal lékař a radní Barnett Stross, který založil sdružení Lidice budou žít dál. Deset tisíc horníků se tehdy vzdalo své denní mzdy. Vybralo se v přepočtu přes 30 milionů korun, což bylo pro výstavbu nových Lidic velmi důležité. „Odhadli jsme, že z toho byly postaveny asi dvě třetiny nových Lidic. Kdyby nebylo této sbírky, tak by to trvalo mnohem déle,“ dodává ředitel lidického památníku Milouš Červencl. Radnice teď odkoupila jeden z rodinných domů, kde chystá rozsáhlou výstavu o výstavbě Lidic.
Jenže o penězích, které Stross předal československé vládě, bývalý režim nemluvil. O záchranné akci se proto v tuzemsku téměř neví. V Británii tím ale žijí stále. Podle starostky Lidic Veroniky Kelerové (nez.) vznikla ve Stoke-on-Trentu ulice Lidická a děti v základní škole se dokonce od páté třídy učí historii Lidic.
Charles Strasser se narodil 23. 4. 1927 v Charodu na britském mandátním území Palestiny. Když mu byly čtyři měsíce, přestěhovala se rodina z kibucu Bet Alfa do Československa. V listopadu 1938 ho rodiče díky kontaktům v zahraničí poslali do Velké Británie. O rok později za ním pak sami přijeli. V Británii se v roce 1944 v pouhých sedmnácti letech přihlásil jako dobrovolník do naší armády a stal se příslušníkem Československé obrněné brigády. S ní bojoval u francouzského Dunkerque. Jako motospojka se společně s dalšími pěti kolegy podílel v květnu 1945 na organizování přesunu naší vojenské kolony o šedesáti vozidlech zpět do vlasti. Po válce byl členem československé delegace u tribunálu soudícího válečné zločince v Norimberku. Ministr obrany Alexandr Vondra mu v roce 2012 udělil Záslužný kříž III. stupně. V Británii má Strasser pověst jednoho z nejbohatších mužů v zemi. Zbohatl díky obchodování s fotografickou technikou.
Strasser přiletěl z Británie uctít památku vypálených Lidic (zdroj: ČT24)