Ve věku 72 let zemřel spisovatel a diplomat Jiří Gruša

Praha – Ve věku nedožitých 73 let zemřel Jiří Gruša. Autor několika sbírek a románů byl signatářem Charty 77 a od roku 1982 žil v emigraci. Do Česka se vrátil po pádu železné opony v roce 1990 a působil jako diplomat a krátce také jako ministr školství. Poslední roky pobýval v Německu, na klinice nedaleko Hannoveru zemřel při operaci srdce.

Jiří Gruša vystudoval na Karlově univerzitě filozofii a historii. Během 60. let zakládal nebo spoluzakládal významné časopisy, jako byla například Tvář nebo Sešity pro mladou literaturu a další. Po okupaci v roce 1968 měl zakázanou činnost a pracoval u různých stavebních firem, přesto nadále psal. Zlom přišel s jeho samizdatovým románem Dotazník, za který byl poslán v roce 1978 do vazby. „Režim paradoxně strčil do kriminálu jak spisovatele, tak toho vazače. Ale tenkrát ty mezinárodní i místní protesty byly dost silné na to, aby byli oba po dvou měsících propuštěni,“ vzpomíná novinářka Petruška Šustrová.

Tehdy podepisuje Gruša Chartu 77 a v roce 1981 zakládá společně s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. O rok později mu nebyl umožněn návrat ze Spojených států, většinu nedobrovolné emigrace pak strávil v Německu. Po listopadu 1989 pracoval jako velvyslanec v Německu. „Přesto, že jste do naší země přišel kdysi jako uprchlík, chopil jste se šancí, které vám poskytla vaše druhá vlast. Větší kompliment jste nám nemohl udělat,“ uvedl v roce 2006 na Grušovu adresu tehdejší německý velvyslanec Helmut Elfenkämper.

Reportáž Terezy Kručinské (zdroj: ČT24)

Místo velvyslance opustil kvůli krátkému působení ve vládě Václava Klause, kde byl ministrem školství. K diplomacii se ale brzy vrátil, od ledna 1998 byl velvyslancem v Rakousku. Do roku 2009 pak vedl mezinárodní PEN klub.

Mezi jeho nejvýznamnější literární práce patří například básnické sbírky Cvičení mučení, Modlitba k Janince či próza Dámský gambit. „Pro České centrum Mezinárodního PEN klubu je to veliká rána a veliký smutek. Měli jsme ho opravdu moc rádi,“ uvedl předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček.

Bývalá manželka Ivana Koubská:

„Já jsem ho zažila v době nejzajímavější a nejexponovanější, to znamená po dobu disentu a po dobu, kdy byl vězněný. Byl to člověk, který byl nesmírně charakterní a silný. Psaní a slovo pro něj bylo svým způsobem modlitba a to bylo jeho životní krédo. Z toho vycházely i jeho životní postoje, nemohl psát věci, které byly proti jeho svědomí a proti tomu, co si myslel a co žil.“

Václav Havel:

„Nenadálou smrtí Jiřího Gruši, svého mnohaletého přítele a kolegy, jsem šokován, stejně jako asi mnoho jeho dalších přátel. Myslím na něj jako na jednoho z několika mně blízkých lidí, jichž jsem si hluboce vážil a kteří v poslední době opustili tento svět.“

Před půlnocí (zdroj: ČT24)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté vynášeli informace a zneužívali pravomoci, dostali podmínky

Za vynášení informací od policie a ovlivňování řízení rozdal soud šesti lidem podmíněné tresty. Osm let po rozsáhlém zásahu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Rozdal tresty za vynášení informací, nátlak na vdovu po zesnulém Rusovi nebo nezákonné úpravy pasu. Česká televize má část rozsudku odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně k dispozici.
před 15 mminutami

Zahradní chatka za patnáct, luxusní byt za sto tisíc. Nájemné zdražilo

Nájemní bydlení zdražilo. Podle prvních odhadů cena za metr čtvereční vzrostla průměrně o sedmnáct procent. Nejvíce za nájem zaplatí lidé v Praze, nejméně pak v Ústeckém kraji.
před 45 mminutami

Problémů si často všimnou jako první. Školy mají větší zájem o sociální pedagogy

Školy jeví čím dál větší zájem o sociální pedagogy – tedy odborníky, kteří pomáhají včas rozpoznat ohrožené děti. Třeba žáky z rodin, které se z jakéhokoli důvodu ocitly ve složité situaci. Pozici považuje za potřebnou i ministerstvo.
před 1 hhodinou

Dětí se v Česku rodí málo. A přibývá lidí, kteří je nechtějí mít vůbec

V Česku se rodí rekordně málo dětí. Od založení rodiny lidi odrazují vysoké ceny bydlení, jeho nedostupnost i nedostatek míst v mateřských školách. Klesá také průměrný počet dětí na ženu – statistika ukazuje, že v roce 1920 měly ženy v průměru skoro tři děti, nyní se toto číslo pohybuje pod hodnotou 1,5. Přibývá ale také mužů a žen, kteří děti nechtějí mít vůbec.
před 9 hhodinami

Stát má rekordní výnos z dálničních známek

Stát poprvé v historii vybral za dálniční známky víc než sedm miliard korun. Za minulý rok řidiči nakoupili přes devět milionů kuponů. To je meziroční nárůst téměř o jedenáct procent. Utráceli za ně hlavně před březnovým zdražením a tradičně dominoval zájem o ty desetidenní. Od ledna 2025 známky podražily zhruba o šest procent. Cena se poprvé valorizovala automaticky. Roli hraje inflace nebo počet nově otevřených kilometrů dálnic.
před 10 hhodinami

O podporu v nezaměstnanosti požádaly on-line už tisíce lidí, ta papírová skončila

Nový elektronický způsob podávání žádostí o zprostředkování práce a podporu v nezaměstnanosti je funkční. Využily jej už tisíce lidí – on-line z domova přes portál Jenda nebo s pomocí přímo na úřadech práce. Papírová forma žádostí s novým rokem skončila. Elektronicky je možné žádat i o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení.
před 11 hhodinami

O víkendu se má vrátit ledovka. Ven jděte radši až odpoledne, radí traumatolog

Náledí a ledovka v noci a v pátek ráno potrápily Česko. Na některých místech se přidal i silný vítr. Větší komplikace ale nenastaly – i díky tomu, že na silnicích je ještě pořád prázdninový provoz. Nové rozmary předvede počasí podle předpovědi v neděli. Chumelení na severozápadě republiky se má postupně změnit v déšť, který má mrznout, a ledovka se tak má vrátit.
před 12 hhodinami

Neetické a urážející, hodnotí výroky ostravské političky o Romech vládní zmocněnkyně

Za „nepřípustné a urážející“ považuje vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková výroky místostarostky Ostravy-Přívozu Aleny Pataky (za ANO). Politička v rozhovoru pro web Okraj.cz uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a že motivace chybí i jejich rodičům. Výrok kritizovala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, podle ní je nepřijatelné a neetické přičítat školní neúspěch romských školáků jejich etnicitě či předurčenosti. Výrok Pataky kritizuje také řada odborníků.
před 13 hhodinami
Načítání...