Vánoční pohlednice v Čechách: Proč jsou „péefka“ naší specialitou?

Praha – Přestože papírovým vánočním pohledům již pomalu zvoní hrana a z pozice atributů Vánoc je vytlačují elektroničtí konkurenti, po desítky let bylo posílání novoročních přání neopomenutelným vánočním rituálem pro celé rodiny. Doba se mění, a i když je posílání pohlednic čím dál méně populární a více nákladnou záležitostí, mají i přesto papírová přání stejné kouzlo, jakým plnily poštovní schránky našich předků již v devatenáctém století.

Po peru a papírové podobě vánočního přáníčka už sáhne dnes málokdo; většina lidí na mobilu vyťuká textovou zprávu či obrázek s vánoční tématikou pošlou elektronicky. Přitom tradice vánočních pohlednic je bohatá a rozmanitá a sahá do poloviny devatenáctého století, kdy první vánoční gratulace byly posílány formou dopisnice.

V českých zemích se o vznik prvních tzv. „péefek“ postaral pražský purkrabí Karel Chotek z Chotkova a Vojnína již v roce 1827. Jelikož kvůli značné zaneprázdněnosti neměl čas navštívit před vánočními svátky všechny své přátele, jak bylo tehdy dobrým zvykem, jako omluvu jim rozeslal blahopřání poštou. Gratulační lístky ale nebyly ledajaké – nechal si je vyrobit u Josefa Berglera, tehdy vůbec prvního ředitele pražské kreslířské akademie. A ve svém zvyku pokračoval i následující roky.

Aby znělo přání světově, připojil k němu i zkratku PF. „Chotek si přivezl tento nápad z francouzského prostředí, se kterým měl v rámci aristokracie dobré kontakty,“ dodal Tomáš Kavka z Poštovního muzea.

  • Zkratka Pour féliciter se dá přeložit jako „pro štěstí“, ale více odpovídá výrazu „k blahopřání“. Psávalo se ve Francii na zadní stranu vizitky jako zpráva „nezastiženému navštívenému“ či do kytice s blahopřáním nepřítomnému.

Postupem času se právě francouzská zkratka PF stala neodmyslitelnou součástí novoročních přání a v českých zemích zdomácněla. Jedná se ale o jakousi českou specialitu. Na novoročenkách z jiných zemí se totiž tato zkratka nevyskytuje a ani samotní Francouzi jí zřejmě nebudou rozumět.

We wish you a Merry Christmas And a Happy New Year

Obecnou popularitu si vánoční pohlednice získaly až ve druhé polovině 19. století, kdy se začaly tisknout hromadně. „V roce 1843 v Anglii vymyslel tuto podobu jeden byznysmen, když se mu nechtělo psát dlouhá vánoční přání, tak si natiskl obrázek a stal se z toho velký hit,“ vysvětlil Kavka. A tak první pohlednice rozzářené rodiny popíjející víno zahájila poštovní vánoční žně na desítky dalších let.

První vánoční pohlednice z roku 1843
Zdroj: ČT24

Největší boom tištěných vánočních přání nejprve v podobě korespondenčních lístků pak zasáhl německy mluvící země. Ani v českých zemích na prvních vánočních pohlednicích z konce 90. let 19. století nenajdeme česky psané texty a přání Fröhliche Weihnachten do vzniku první republiky na vánočních pohlednicích většinou převažovalo. Doba poté německým nápisům příliš nepřála a byly nahrazeny českým textem či stále oblíbeným francouzským výrazem P.F.

Ryze křesťanské motivy postupem času nahradily kýčovité obrázky veselých dětí, zasněžené krajiny a vánočního stromečku. V období první světové války naopak posílali vojáci z fronty karty s válečnou tématikou. „Motivy se postupně proměňovaly s dobovou estetikou i v rámci režimu,“ upozornil Kavka. Tak například komunistům se sice nepodařilo vytěsnit Ježíška Mrazíkem, nicméně stále se snažili náboženské motivy Vánoc potlačovat a upřednostnit ilustrace šťastných dětí u vánočního stromku.

Vánoční pohlednice za socialismu
Zdroj: ČT24

Vánoční přání si jako tvůrčí příležitost nenechali ujít i mnozí význační umělci. Například dnes již ikonické obrázky Josefa Lady jsou díky své zimní poetice populární stále. Postupem času začaly umělecká díla nahrazovat fotografie krajinek a zátiší či skrytá reklama podniků. Dnes už je zlatý věk vánočních pohlednic za námi, i tak si je lidé stále posílají a předávají a často i sami vytváří, aby si popřáli veselé Vánoce a šťastný Nový rok.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 2 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 2 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 8 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 9 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.