Praha - Český válečný veterán Charles Guido Strasser obdržel Záslužný kříž třetího stupně. Strasser opustil Československo v roce 1938 jako jedenáctiletý. Židovský chlapec se zachránil před nacisty, když odjel jedním z dětských transportů. Dostal se do Anglie, kde vystudoval a v sedmnácti se dobrovolně přihlásil do československé bojové brigády. Přes francouzský přístav Dunkerque poté spolu s dalšími vojáky zamířil napříč Evropou do vlasti.
Pětaosmdesátiletý Strasser je asi 60 let pilotem. Do Prahy přiletěl vlastním letadlem z britského ostrova Jersey, kde žije. „Pouze třetí stupeň, není to málo?“ reagoval se smíchem na přijaté vyznamenání. Strasser je nositelem Řádu britského impéria, který mu udělila královna Alžběta.
Narodil se na území dnešního Izraele. Od mala ale žil v severočeských Teplicích, kam se jeho rodiče přistěhovali. Když mu bylo jedenáct let, rodiče včas rozpoznali nacistickou hrozbu a posadili ho na vlak, který z tehdejšího Wilsonova nádraží v Praze vyjížděl do Velké Británie. Podobné dětské transporty začal později organizovat sir Nicholas Winton, Strasser jej sice zná, jedním z jeho vlaků ale nejel. „Bylo mi pouze jedenáct let, takže to pro mě bylo dobrodružství. Když je vám tolik, neuvědomujete si, co se kolem vás děje.“ Do Anglie se později podařilo uprchnout i jeho rodičům. Zbytek rodiny ale zahynul v nacistických koncentračních táborech.
V sedmnácti letech se přihlásil do československé jednotky v Anglii. Absolvoval boje o francouzský přístav Dunkerque. U jednotky sloužil jako spojka jezdící na motorce. Těsně po skončení války spolu s dalšími motocyklisty doprovázel konvoj vojenských vozidel na československé území. Vojáci se zastavili před demarkační linií, která oddělovala sovětskou a americkou sféru vlivu. „Sehnal jsem si propustku a vydal se za linii. Pátral jsem po dalších členech rodiny, ale nikoho jsem nenašel,“ popsal téměř 70 let staré události. Odměnou za válečné útrapy mu byla účast na slavnostní vítězné přehlídce. V Praze jel na motorce před zraky tisíců lidí i prezidenta Edvarda Beneše.
Čekání na demobilizaci si podnikavý mladík krátil vypomáháním české misi u mezinárodního soudního dvora v německém Norimberku. Jelikož mluvil několika jazyky, pomáhal zpracovávat podklady, na jejichž základě byli nacističtí zločinci posíláni zpět do Prahy, aby byli souzeni.
