Pro kvalitu českého školství je důležité zvážit, jak je možné mít hustou síť. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové je důležitá dobrá dostupnost prvního stupně základních škol, naopak druhý stupeň by měl klást větší důraz na vybavení, možnosti výuky jazyků, nebo třeba dobře vybavené laboratoře pro přírodovědné obory. Na druhém stupni by tak bylo méně škol s lepšími podmínkami. „Tady nejde o rušení mateřských a základních škol, ale spíše o racionální rozložení sítě škol v území,“ uvedla Valachová.
Valachová: Školství potřebuje víc peněz, pomůže i sloučení škol
U mateřských a základních škol by měly jednotlivé obce spolupracovat a rozdělit si úkoly, naopak u středních škol je podle ní síť „poněkud nabobtnalá“. S redukcí počtu středních škol si podle ní poradily například Moravskoslezský nebo Olomoucký kraj. „U druhého stupně základních škol by snížení jejich počtu mohlo přispět ke zvýšení kvality výuky cizích jazyků včetně konverzace, lepší práci v laboratořích, navázání spolupráce škol s vědeckými centry nebo dělení hodin matematiky na skupiny. Tam si musíme přiznat, že ta síť bude méně hustá. Musí být ale zajištěna dopravní dostupnost,“ uvedla ministryně.
32 minut
Valachová: Školství potřebuje víc peněz, pomůže i sloučení škol
Situaci středních škol, o které není zájem a které mají spoustu volných míst, plánuje ministryně řešit také změnou přístupu k vedení školského rejstříku. Ministerstvo by podle ní nemělo pouze přebírat odůvodnění z krajů. „Ministerstvo musí být schopno v každém rozhodnutí odůvodnit, proč potřebujeme školu a jaký obor,“ uvedla.
České školy jsou spíše menší, a proto má Česká republika oproti okolním zemím hodně ředitelů, upozornil ekonom CERGE-EI Daniel Münich. Ředitelé si podle Münicha doplňují vzdělání za pochodu a zároveň mají proti okolním zemím velkou zodpovědnost.
Výzkum agentury TNS Aisa pro ČT
S úrovní vyšších škol je spokojena více než polovina Čechů, horší je to s učilišti
Přes polovinu lidí hodnotí pozitivněji úroveň vysokých škol a středních škol s maturitou. Kritičtější jsou ke stavu učilišť, středních škol bez maturity a základních škol. Ukázal to průzkum, který zpracovala TNS Aisa v rámci projektu Trendy Česka pro Českou televizi. Největší podíl respondentů si myslí, že právě střední školy bez maturity a učiliště jsou podfinancované.
Podle většiny Čechů by finanční podpora státu měla mířit k nižším stupňům vzdělávání. Konkrétně 41 procent si myslí, že by více podpory mělo směřovat středním školám bez maturity a učilištím, a dalších 26 procent míní, že by více peněz měl stát dát základním školám. Asi desetina občanů se přiklání k větší podpoře středních škol s maturitou nebo gymnázií, o něco méně si myslí, že jsou podfinancovány vysoké školy.
Zatímco muži a lidé starší 60 let by více finančních prostředků od státu dopřáli středním školám bez maturity nebo učilištím, tak ženy a lidé mladší 44 let by upřednostnili předškolní vzdělávání a základní školy.
Výzkum agentury TNS Aisa pro ČT
Rozdíly také vyplývají z toho, jestli jsou respondenti rodiče. Pokud mají dotazovaní své dítě na základní škole, přirozeně častěji upřednostňují právě tento vzdělávací stupeň. Nepatrně více je preferován také mezi rodiči středoškoláků nebo studentů vysokých škol. Naproti tomu bezdětní, případně lidé, kteří nemají studující dítě, častěji vybírali střední školy bez maturity a učiliště.
To, jak lidé vnímají podfinancování škol, se ukazuje i na hodnocení úrovně školství. Respondenti dávali jednotlivým stupňům známky jako ve škole. Nejkladněji (kombinace hodnocení za jedničku a za dvojku) vnímají lidé vysoké školy nebo gymnázia. Zatímco jedničku si tak nejčastěji vysloužily vysoké školy, a to v patnácti procentech případů, respondenti s ní šetřili u středních škol bez maturity a učilišť. Jedničku dostali pouze od čtyř procent dotazovaných. V případě těchto škol je také nejvyšší podíl „špatných známek“, tedy čtyřek a pětek. Respondenti je vybrali ve dvaceti, respektive třech procentech případů.
Autorita učitelů na základních školách není příliš dobrá
Nepříliš dobře si vedly i základní školy. Trojku jim dalo 44 procent lidí, čtyřku pak osm procent a nejhorší známku tři procenta, stejně jako u učilišť. Průzkum u základních škol zjišťoval také detailnější spokojenost, ať už šlo o platy učitelů, nebo využití praktické výuky.
Průzkum agentury TNS Aisa pro Českou televizi
Více než polovina Čechů hodnotí kladně počet míst ve školách. Zhruba dvě pětiny hodnotí kladně kvalitu učitelů, množství pomůcek pro výuku, počet učitelů a zájem rodičů o výuku svých dětí. Nejhůř je na tom autorita učitelů před žáky, kterou kladně hodnotí šestnáct procent respondentů.
Ministryně připomněla, že její plány souvisejí také s reformou financování regionálního školství, kterou by měla 15. června projednávat vláda. Školy by tak neměly být financované podle počtu žáků, ale spíše podle objemu výuky potřebného pro daný obor, dodala. V polovině června by se vláda měla také vrátit k projednávání rozpočtu, a tedy i k růstu učitelských platů. Ministryně zopakovala, že vedle požadavku na desetiprocentní navýšení má jako náhradní variantu připraveno navýšení o pět procent v každém ze tří následujících roků. V lednu 2019 by tak měl být průměrný plat učitele 32 000 korun.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 21. 5. až 27. 5. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
