Prezident Miloš Zeman bude o způsobu jmenování profesorů na podzim znovu jednat s rektory a ministryní školství Kateřinou Valachovou. Ta prezidenta navštívila na zámku v Lánech. Při neformální schůzce hovořili vedle možných změn ve jmenování profesorů, kvůli kterému se Miloš Zeman dostal již před dvěma lety do sporu s akademickou obcí, také o dalších změnách ve vysokoškolském zákoně. Jednali i o výzvě vědců k toleranci.
Ačkoli takřka od počátku působení Miloše Zemana v prezidentské funkci trvá spor mezi ním a vysokými školami o jmenování profesorů, jasno dosud není. S návrhy, jak spory ukončit, přijela za prezidentem do Lán ministryně školství Kateřina Valachová, konkrétní závěr však schůzka nemá. Možnými změnami by bylo přenesení dosavadní prezidentské pravomoci na předsedu Senátu či rektory vysokých škol. Podle Valachové by takové řešení prezident uvítal, je však v menšině. Ministryně sama stejně jako podstatná část rektorů současný jmenovací mechanismus měnit nechce. Konrétní závěr by proto měla přinést až další schůzka v širším obsazení. „Jsme domluveni, že začátkem října se sejde pan prezident, já jako ministryně školství a Česká konference rektorů a budeme řešit finální řešení této situace,“ řekla ministryně.
Vysoké školy změnu nechtějí
Diskuse o změně jmenování profesorů se poprvé rozpoutala již v roce 2013. Tehdy Miloš Zeman zprvu odmítal pro názorové rozpory jmenovat Martina C. Putnu, čímž se vystavil kritice části rektorů. Ti se ale při přípravě novely vysokoškolského zákona stavěli proti tomu, aby hlava státu o tuto pravomoc přišla. Když ale letos Zeman odmítl podepsat jmenování dalších tří profesorů, problém se vrátil.
V tom, jak by mělo jmenování profesorů probíhat, ale nemají ale jasno ani samotné vysoké školy. Podle předsedy České konference rektorů většina jejích členů změnu nechce. „Jsem rozhodně pro to, aby to zůstalo jako teď,“ řekla rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková. Obdobně se v rozhovoru pro Českou televizi vyjádřil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Nemůžeme měnit pravidla hry a zákony podle toho, jací jsou jednotliví aktéři. Při různých jednáních a podobně se postupuje podle pravidel, která jsou dána a neměla by se podle různých nálad účastníků a aktérů měnit,“ řekl rektor nejstarší české univerzity. VŠE a Univerzita Karlova jsou přitom školy, kterým Miloš Zeman odmítl jmenovat kandidáty na profesory.
Naopak rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek míní, že změna je nutná. „Pokud se legislativní situace neupraví, tak očekávám, že i v budoucnu by mohly nastat konflikty mezi prezidentem a univerzitami,“ podotkl.
Kateřina Valachová ale nehovořila s prezidentem pouze o jmenování profesorů. Zabývali se i dalšími možnými změnami v legislativě. Prezident podle Valachové podpořil její návrh na změnu v předškolním vzdělávání. „Navrhuji zakotvení nároku dítěte na přístup do předškolního vzdělávání, a to už od dvou let věku,“ upřesnila ministryně.
Výzva vědců především
Na samotném začátku schůzky ale přišla řada na výzvu akademiků k toleranci k uprchlíkům. Ministryně Valachová výzvu podpořila, naopak prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se proti ní vymezil a označil ji za elitářství. „Tato aktivita pouze prohlubuje příkop mezi takzvanými elitami a českou společností,“ uvedl Ovčáček. Ministryně před setkáním s prezidentem naznačila, že si není jistá, nakolik Ovčáčkovo prohlášení reflektuje prezidentův názor.
Při jednání s prezidentem však slova mluvčího zůstala zapomenuta. „Shodli jsme se, že je důležitý boj s xenofobií, ale že je důležité rozlišovat mezi přístupem k cizincům, kteří jsou dlouhodobě usazeni na území a jejich právy, a rizikem nekontrolované migrační vlny v rámci EU,“ uvedla ministryně školství.
Již před jednáním zdůraznila, že chce, aby se o situaci s přistěhovalci hovořilo i ve školách. „Můj cíl je, aby byly děti informované, věděly, o jaké národy se jedná, aby rozlišovaly, a aby nebylo místo pro šíření nesnášenlivosti mezi lidmi pro jejich odlišnost,“ řekla Kateřina Valachová.
Dokument zveřejněný na internetu vyzývá k toleranci vůči uprchlíkům a odmítá, že každý muslim je automaticky terorista. Dosud ho podepsalo přes 2500 vědců - a dvakrát tolik lidí z neakademické sféry.
