V Praze a v Brně měly tento týden začít hned čtyři letní školy pro čínské studenty. Úspěch slaví hlavně soukromá akademie zaměřená na právo a obchod, která je spojena se stáží v tuzemských firmách. Naopak Karlova Univerzita musela první ročník svého třítýdenního kurzu zrušit: nikdo se na něj nepřihlásil. S letní školou pro mladé Číňany nicméně počítá i do budoucna. A stejně jako další vysoké školy se snaží o stále častější výměnu studentů.
Letní školu na Karlově Univerzitě mělo pořádat Česko-čínské centrum, které vzniklo na UK vloni na jaře po návštěvě čínské vicepremiérky Liu Yandong. Letní škola měla být prvním větším projektem. „S organizací jsme začali až v lednu. To byl hlavní důvod neúspěchu, čínské univerzity mívají plány na dlouho dopředu,“ vysvětluje tajemník centra Miloš Balabán.
Pro příští ročník chtějí organizátoři oslovit partnerské univerzity už na podzim. „Zaměření školy plánujeme stejné: tedy reálie České republiky a Evropy. Historie, ekonomika, česko-čínské vztahy. Zkrátka dát čínským studentům nějaký obecný přehled. A samozřejmě je i seznámit s naší kulturou,“ připomíná Balabán plánované seznámení s Prahou a dalšími historickými místy republiky.
Premiérový ročník letní školy letos pořádá také Vysoká škola ekonomická v Praze, kde se studenti z Asie učí třeba o české ekonomické transformaci. „Máme deset účastníků, kromě Číňanů ještě studenty z Jižní Koreje. Do budoucna bychom byli rádi, kdyby jich bylo alespoň pětadvacet,“ popisuje jeden z organizátorů Jan Bejkovský.
Nejvíce studentů podle něho dorazilo na základě přednášek, které měl v minulém roce v Číně. „Mají velký zájem vyjíždět co nejvíc do zahraničí. Konkurence západních univerzit je ale silná,“ dodává Bejkovský.
Podobnou zkušenost mají i na Mendelově univerzitě v Brně, kde se v těchto dnech učí 17 mladých lidí. „Studenti přijeli většinou na základě osobních kontaktů z našich partnerských univerzit. Očekáváme, že příští rok dorazí podstatně více účastníků,“ říká mluvčí univerzity Kateřina Brettschneiderová Loutocká.
Soukromé ECCE přilákalo 120 mladých Číňanů
Nejvíce mladých Číňanů ale přilákala jediná komerční organizace mezi všemi pořadateli. Kvůli prvnímu ročníku akademie European Centre For Career Education jich do Prahy dorazilo na 120. Stejně jako v případě ostatních škol zde teoretické vyučování trvá tři týdny. Na ty pak ale naváže další měsíc stáže v jedné ze stovky společností po celé Evropě.
„Zájem výrazně převyšoval počet studujících, přibližně dvou až trojnásobně,“ říká zakladatel ECCE Tomáš Hülle. Nejvíce podle něho pomohlo jeho dlouhodobé působení v Číně. „Máme vztahy se zhruba padesáti tamními univerzitami. Vybudovat je trvalo přes deset let,“ dodává. Akademie se letos zaměřuje hlavně na právo, byznys a architekturu. Pro příští rok chtějí organizátoři přidat i medicínu.
Univerzity chtějí Číňany i přes akademický rok, ti se zatím nehrnou
Více čínských studentů by tuzemské univerzity rády hostily i během roku. Jejich počet ale zatím roste jen pozvolna. Z celkových asi 43 tisíc zahraničních studentů tvoří Číňané stále jen zlomek. Ke konci loňského roku jich ministerstvo školství evidovalo 252. Přitom Číňanů studuje v zahraničí více než půl milionu. Oblíbené je mezi nimi například sousední Německo, kam jich vloni vycestovalo téměř 20 tisíc.
Mladí Číňané většinou do Česka přijíždí díky partnerství českých a čínských škol. Třeba ČVUT má uzavřenou dohodu hned s osmi čínskými univerzitami. „Během posledních tří let přijíždí formou výměn na naši školu 15–20 čínských studentů ročně. Současně zde studuje 15 samoplátců z Číny a jejich počet roste,“ vypočítává prorektor pro zahraniční vztahy ČVUT Miroslav Vlček.
Pomoci s přilákáním více čínských studentů má Dům zahraniční spolupráce, který je příspěvkovou organizací ministerstva školství. Na podzim chce představit české univerzity na největším veletrhu vzdělávání China Education Expo 2017. Účast přislíbilo zatím 16 českých vysokých škol.
Mezi nimi je třeba Ostravská univerzita, která už také s čínskými školami spolupracuje „V současné době se naše Filozofická fakulta podílí na vzniku studijního programu Český jazyk na Shijiazhuang University of Economics, kde již druhým rokem funguje katedra českého jazyka. Už přes rok tam také působí jedna naše studentka,“ popisuje jednu z forem spolupráce mluvčí univerzity Adam Soustružník. Bohemistika se vyučuje také na Pekingské univerzitě cizích jazyků, kam ministerstvo školství vysílá české lektory.
Právě k větší spolupráci v oblasti výuky jazyků vyzýval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) během své návštěvy Číny v roce 2015. „Právě ve spolupráci vysokých škol dnes vidím rezervy. Jednak vzájemné uznávání titulů je něco, co už nás brzdí. Máme také málo tlumočníků, při současném rozšíření je tu obrovská poptávka nejen firem, ale také krajů nebo různých organizací. Začíná to být docela limitující faktor,“ citoval v listopadu 2015 premiéra server Aktuálně.cz.
Čeští studenti ale velký zájem o studium čínštiny zatím neprojevují. Například do magisterského oboru sinologie na Filozofické fakultě UK se v akademickém roce 2015/2016 hlásili pouze tři studenti a žádný z nich nebyl přijat. Na stáži v Číně je z UK aktuálně pouze jediný student. Podle statistiky ministerstva školství pak v minulém roce na krátkodobý studijní pobyt do Číny vyjelo 207 českých studentů a 225 se jich vrátilo.
