Ústavní soud bude rozhodovat o tom, jestli můžou být dlužníci zapsaní v registrech, aniž by s tím souhlasili. To je díky změně zákona možné od loňského roku. Městský soud v Praze to ale považuje za protiústavní. Sdružení Solus, které v registru eviduje přes 650 tisíc dlužníků, naopak změnu odmítá. Soud změnu navrhuje na základě dvou konkrétních případů z poslední doby, kdy si lidé stěžovali na to, že jsou v registru uvedeni neoprávněně.
V registru dlužníků bez souhlasu dlužníka? Rozhodnout musí Ústavní soud
3 minuty
Události: ÚS rozhodne o evidenci v registru dlužníků
Spor o registr dlužníků odstartoval případ pana Radima Lisenka. Ten si před deseti lety vzal na telefon za sedm tisíc korun bezúročný úvěr. Telefon ale po několika měsících přestal fungovat a nešel opravit. Pan Lisenko ho proto vrátil prodejci, který mu vrácení písemně potvrdil.
Poskytovatel půjčky ale na vrácení telefonu nijak nereagoval a začal po klientovi peníze vymáhat. Obvodní soud nakonec potvrdil, že nic nedluží. „Přesto jsem byl až do prosince minulého roku evidován v negativním rejstříku Solus,“ tvrdí pan Lisenko s tím, že právě kvůli tomu nedostal úvěr na rozjezd podnikání. Nemohl ani refinancovat hypotéku, a získat tak výhodnější podmínky.
Radim Lisenko uspěl i u Městského soudu v Praze a soudkyně na základě jeho případu navrhuje změnu zákona. „Předsedkyně senátu našeho správního úseku je přesvědčena o tom, že část zákona na ochranu spotřebitele nepřiměřeně zasahuje do práva na ochranu soukromí,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Za vším je pozměňovací návrh poslance Vondráčka
Konkrétně se jedná o větu v zákoně, podle níž registry nepotřebují pro nakládání s osobními údaji souhlas spotřebitele. Tuto část zákona prosadil jako pozměňovací návrh dnešní místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
„Myslím si, že není možné, aby informační databáze fungovaly jenom na základě souhlasu. To pak popírá jejich smysl,“ řekl Vondráček 16. září 2015 při projednávání svého návrhu v Poslanecké sněmovně. Návrh byl schválen jednoznačně, žádný poslanec nebyl proti.
Miroslav Beneš, tiskový mluvčí sdružení SOLUS
Podle městského soudu ale mohou firmy získat údaje o žadatelích jiným způsobem a jejich podnikatelské riziko je neopravňuje k zásahům do soukromí.
