V eseji Slovo o slovu definoval spisovatel a český prezident Václav Havel tento jazykový nástroj jako úkaz temný, mnohoznačný, ambivalentní a zrádný. Nyní o slovu a jeho síle i moci debatovali hosté v pořadu Fokus Václava Moravce. Zatímco spisovatelka Radka Denemarková si všímá toho, že v éře moderních médií spousta lidí vyplavuje slova a vůbec za ně nenese odpovědnost, filozof Daniel Kroupa zase míní, že ve svobodě slova lidé těžko rozlišují pravdu a nepravdu.
Sociolog Zygmunt Bauman slova označuje za nejlevnější plastikový obal či obtížný odpadek dnešní civilizace. Podle Kroupy jeho metafora částečně sedí. „Ve 20. století se střídají období, kde vystupují určitá slova, která potom zase mizí jako nepotřebné odpadky, jsou dále nepoužitelná a některá z těch slov slušný člověk už do úst nevezme,“ říká.
Denemarková poznamenává, že v současné době, v éře internetu, si lidé nespojují se slovy odpovědnost. „Je to moment, kdy přestává dialog, protože ten je i o tom, že se nejprve zamyslíme nad tím, co kolega řekl,“ upozornila. Sama pociťovala krizi v roce 2015. „To bylo v té strašlivé hlušině lží, pololží, všech fake news a trollů. Dneska je propaganda nesmírně snadná, a než se dopracujete pravdě, autentickému životu, tak to bylo těžké a nikdo nenese zodpovědnost. To mě bolelo,“ popsala.
Podle Kroupy se v chaosu, který může vytvořit svoboda slova s příliš mnoha slovy, lidé snadno ztratí. „Ale z odstupu vidíme, že vždycky se v takové době vynoří někdo, kdo dokáže situaci pojmenovat pravdivě, že odhalí nový pohled na celou dobu. Takové slovo mění situaci,“ dodal.
Jazyk a politika
Na jazykovém podhoubí společnosti se podepisuje i to, jak se slovy pracují politici. Denemarková u nich pozoruje „brutální“ změnu slovníku. „Jako by se zvedal kal dvacátého století, slovník, který umožňuje rasismus, antisemitismus, sexismus, že si politici v Rakousku dovolují říkat, že za Hitlera nebylo tak špatně, protože se jim hospodářsky dobře vedlo a stavěl dálnice, že u nás si politici dovolí říct, že koncentrační tábory pro Romy nebyly koncentrační tábory, ale nápravné tábory pro líné obyvatele, to je strašně nebezpečné,“ tvrdí.
Kroupa zase míní, že tíže odpovědnosti za slova je někdy u politiků tak velká, že se snaží věty říkat tak, aby ze sebe odpovědnost smyli. „Používají cizí slova, fráze, úzkostlivě se brání říct jakoukoli myšlenku a je z toho ptydepe,“ poznamenal.
Celý pořad si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.
