V předvečer 68. výročí smrti Milady Horákové na ni přišli lidé vzpomenout k jejímu symbolickému hrobu na Vyšehradě. V Ďáblicích si předtím členové Sdružení politických vězňů spolu s veřejností i zástupci parlamentu připomněli osud stovek dalších lidí, jejichž život skončil předčasně vinou komunistického režimu.
Na ďáblickém hřbitově leží nejméně 200 obětí komunismu. V zemi skončily jejich ostatky potají a bez jakékoli identifikace. Ta probíhá až nyní, zatím se podařilo zjistit identitu asi dvou stovek pohřbených obětí režimu. Byly mezi nimi i děti.
Podle předsedy Sdružení politických vězňů Jiřího Línka se ví jen o těch obětech komunistického režimu, které byly vězněné a popravené na Pankráci, ve skutečnosti bylo takových míst v Československu více. Ví se podle něj všeobecně jen o výrazné menšině obětí. Konkrétně je známo přes 200 popravených lidí, navíc ale nepřežilo výslechy kolem 600 lidí. A dalších 4500 bylo umučeno například v uranových dolech, poznamenal Línek.
Dlouho ale nebyla známa ani jména mnoha popravených lidí. Na Pankráci je vedli v režimu přísně tajné, odtajnit je se podařilo až v roce 1999. Režim se podle Línka snažil tyto lidi zbavit
identity. „Aby ani jejich blízcí příbuzní nevěděli, kde jejich těla leží, a nemohli se s nimi rozloučit,“ řekl.
Symbolický hrob na Vyšehradě
Známé není ani místo, kde je pohřbena Milada Horáková. Má však symbolický hrob na Vyšehradě, kde se v předvečer 68. výročí její popravy rovněž sešli lidé k pietní vzpomínce. „Je to symbol perzekucí, kterými si naše společnost v minulém století prošla,“ řekl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra o popravené národněsocialistickou političce.
Jak připomněl předseda pořádajícího Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý, neváhala se postavit jak nacistickému, tak komunistickému režimu. Popravit ji ostatně chtěl již nacistický žalobce, nakonec ji drážďanský soud poslal v roce 1944 na dvacet let do vězení.
Kromě historie se však obrátila pozornost přítomných na Vyšehradě i v Ďáblicích i k současné politice. Hazdra upozornil, že právě v den výročí smrti Milady Horákové bude jmenována nová vláda. Ta bude jako první od revoluce záviset na hlasech komunistické strany. „Vybrat si zrovna tento památný den pro jmenování vlády, která je podporována komunistickou stranou, je poměrně nevkusné,“ podotkl.
