Počet kandidátů do čela sociální demokracie před sjezdem narůstá. V neděli oznámil záměr ucházet se o post předsedy její úřadující šéf Milan Chovanec i bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola. Oba podpořily jejich domovské organizace. O místo předsedy strany se už dříve přihlásil také současný místopředseda Jan Hamáček nebo bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík.
V ČSSD se střetnou dvě křídla. Do čela strany chce Chovanec, Zimola nebo Hamáček
„Jiří Zimola se rozhodl kandidovat na předsedu ČSSD. Právě to sdělil krajské konferenci v Jindřichově Hradci,“ uvedl na Twitteru bývalý ministr průmyslu Jan Mládek. Zimolu následně podpořilo 129 ze 166 delegátů konference.
Předsedou ČSSD chce být i Milan Chovanec. Rozhodl se tak poté, co v neděli získal podporu od své domovské krajské konference v Plzeňském kraji, v jejímž čele stojí sedm let. Chovance podpořili spolustraníci i na krajské konferenci ve Zlíně a v Ústeckém kraji.
„Dostal jsem nominaci krajské organizace v Plzni. Já jsem tím podmiňoval nějakou svou snahu někam kandidovat. Většina delegátů s výjimkou sedmi, kteří se zdrželi, mě nominovala na pozici předsedy sociální demokracie,“ řekl Chovanec. Kdyby ho jeho domovská organizace nepodržela, o nejvyšší stranický post by se prý neucházel.
Nové vedení si sociální demokraté zvolí na mimořádném sjezdu 18. února v Hradci Králové. Kandidaturu na předsedu oznámil vedle Hamáčka a Krejčíka i poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk. Většina delegátů krajské konference v Liberci tento týden podpořila také starostku České Lípy Romanu Žateckou.
Půjdou „oranžoví“ do vlády?
Chovanec nabídne členům strany program, který bude hovořit o budoucím směřování ČSSD v otázkách vnitrostranické debaty, komunikace s veřejností a debaty o tom, jestli má jít strana do vlády. Podle Chovance se musí ČSSD vrátit do levé části politického spektra. „My jsme se vydali, ne úplně šťastně, do středu toho politického spektra. A kdokoliv se tam v minulosti vydal, tak tam prostě pohořel,“ poznamenal.
Pro sociální demokracii je podle něj především zásadní najít vnitřní smír mezi různými názorovými proudy. „Já jako zastupující předseda až do sjezdu povedu debatu uvnitř strany o tom, aby sjezd opravdu byl o sjednocení, o navolení dobrého týmu, abychom našli směr pro sociální demokracii. Moje osobní ambice jsou velmi stranou,“ řekl.
V novém vedení, které si strana na sjezdu zvolí, by rád viděl zástupce všech názorových proudů. „Sociální demokracie se musí naučit debatovat uvnitř a vystupovat navenek jednotně,“ řekl. Strana podle něj musí navenek souznít. Musí vést o tématech bohatou vnitřní debatu, když ale najde většinový názor, musí se na něm sjednotit i všechny menšinové proudy. Jinak nemá šanci dlouhodobě uspět na politické scéně, míní Chovanec.
Nové vedení si bude ČSSD vybírat po volebním debaklu ve sněmovních volbách, které se konaly loni na podzim. Dříve nejsilnější sněmovní strana v nich získala pouze 15 poslanců.
Již předtím v polovině června opustil funkci předsedy kvůli klesajícím volebním preferencím Bohuslav Sobotka, stranu místo něj vede Chovanec. Na sjezd přijede na Chovancovo pozvání nově zvolený prezident Miloš Zeman.
Na poslední sjezd, kde byl loni znovuzvolen tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, někdejší předseda ČSSD Zeman pozvánku nedostal. S částí sociální demokracie měl prezident v poslední době napjaté vztahy, někteří členové ČSSD ho ale opakovaně podporovali.
Milan Chovanec vystudoval střední ekonomickou školu, později i Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Byl často kritizován kvůli skandálu se zdejšími „rychlostudenty“ – patřil mezi absolventy bakalářského studia, se kterými univerzita zahájila správní řízení kvůli nejasnostem nestandardních podmínek studia.
Do roku 1989 pracoval ve státní bance a po revoluci začal podnikat, členem ČSSD je od roku 1997. Aktivní politickou činnost zahájil v roce 2002, kdy zasedal v plzeňském městském zastupitelstvu až do roku 2010. O dva roky později byl zvolen do funkce hejtmana a v roce 2014 v souvislosti se zvolením poslancem odstoupil z funkce hejtmana a vzdal se členství v krajském zastupitelstvu.
V letech 2011 až 2014 platil ve straně za stínového ministra dopravy, krátce před posledními volbami se stal řadovým místopředsedou. Po volbách patřil k účastníkům lánské schůzky, tajené setkání, v jehož důsledku se část ČSSD pokusila svrhnout Bohuslava Sobotku, ale prozradil. Nabídl rezignaci na post místopředsedy, kterou Sobotka nepřijal. Místo toho si na předchozím sjezdu Chovance vybral za druhého muže sociální demokracie.
V Sobotkově vládě se stal ministrem vnitra, v této funkci se mimo jiné zúčastnil hlasování, při kterém Evropská unie schválila tzv. uprchlické kvóty. V roce 2016 podepsal reorganizaci elitních policejních útvarů, ačkoli proti ní protestovali představitelé koaličního hnutí ANO.
Před druhým kolem prezidentských voleb Chovanec podpořil Miloše Zemana, byl také mezi hosty v Zemanově volebním štábu při vyhlášení výsledků a následné oslavě. Prezidenta také pozval na nadcházející sjezd strany, Zeman pozvání přijal.
Milan Chovanec na sjezdu ČSSD
V ČSSD proti sobě dlouhodobě stojí dva hlavní názorové proudy. Jeden konzervativní, který reprezentují především účastníci lánského puče z roku 2013, jako jsou Michal Hašek a Jiří Zimola a patří k nim také například Jaroslav Foldyna či Zdeněk Škromach. Druhý proud patří k liberálnímu křídlu a reprezentují ho lidé jako Jan Hamáček, bývalý premiér Bohuslav Sobotka či Michaela Marksová a Jiří Dienstbier.