V Česku startuje až čtvrtroční placené volno na péči o blízké. Přečtěte si, jak o něj požádat

Nahrávám video

Od prvního června získávají Češi možnost čerpat dlouhodobé, až tříměsíční ošetřovatelské volno na péči o své blízké s vážnou nemocí či po úrazu. Nárok na ošetřovné mají tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Po dobu své rodinné „pečovatelské služby“ budou inkasovat šedesát procent základu svého příjmu a zaměstnavatel jim může v čerpání placeného ošetřovného zabránit jen z vážných provozních důvodů – a s písemným vysvětlením.

O zavedení dlouhodobého ošetřovného usilovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ještě pod vedením sociální demokratky Michaely Marksové a na tématu se opakovaně střetlo se zástupci zaměstnavatelů, kteří varovali, že v čase konjunktury a nedostatku pracovních sil může ekonomice uškodit.

Novinka v tuzemském sociálním (a zdravotním) systému nicméně k 1. červnu vstupuje v platnost, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je na ni podle své mluvčí Jany Buraňové připravená a úřad kvůli vyřizování nové dávky posílila o šedesát pracovních pozic. Podle dřívějších odhadů by nový koncept mohlo ročně využít třicet tisíc lidí.

Jak systém funguje?

Prvotní podmínkou pro čerpání dlouhodobého ošetřovného je stav pacienta. Člověk může získat volno na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů potřebuje minimálně další měsíc celodenního opatrování. To se týká třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či osob s rakovinou a jinou těžkou nemocí.

  • Partner nemocného: Manželka, manžel nebo registrovaný partner či partnerka (druh či družka pouze v případě, že bydlí ve společné domácnosti).
  • Příbuzný nemocného: příbuzný v přímé linii s ošetřovaným (matka, otec, syn, dcera atp.), sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc.
  • Partner příbuzných: O nemocného smějí pečovat i protějšky uvedených příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti.
  • Jiná osoba: Nárok na ošetřovné má i osoba bez příbuzenské či partnerské vazby, opět ale platí, že s ošetřovanou žije ve společné domácnosti.

Primární slovo má v cestě za ošetřovatelským volnem nemocniční lékař, který rozhodnutí zasílá své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a současně ho vystavuje ošetřující i ošetřované osobě. Nemocný se jím musí prokázat při zdravotní kontrole u doktora ambulantní péče, a ten následně ohlásí převzetí zdravotního dohledu sociální správě. Minimálně jednou měsíčně pak musí sociální správě zasílat dobrozdání, že potřeba ošetřovatele u nemocné osoby trvá.

Pečující se mohou střídat a v případě dlouhé rekonvalescence se střídání může jevit jako jediné možné řešení. Opětovný nárok na inkasování dlouhodobého ošetřovného podle webu ČSSZ vzniká až po roce od ukončení toho předchozího. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Úkol pro zaměstnance: Hlásit, že potřeba péče trvá

Zaměstnanec ošetřovatelské volno, podobně jako nemocenskou, vyjednává přes zaměstnavatele. Pro něj musí pro zaměstnavatele vyplnit formuláře z webu ČSSZ a předložit mu i lékařské formuláře, které potřebu dlouhodobého ošetřovného potvrzují. Aby na výplatu finanční podpory dosáhl, musí zaměstnavateli rovněž dokládat měsíční lékařská potvrzení, že potřeba dlouhodobé péče trvá.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit.

Hospodářská komora ošetřovatelské volno už dřív kritizovala. Kromě obav z nedostatku pracovních sil argumentovala tím, že někteří zaměstnanci budou novou možnost zneužívat. Ministerstvo práce s tím ale nesouhlasí a poukazuje na to, že ošetřování bude možné jen u lidí po návratu z nemocnice a musí ho navíc schválit lékař. 

Za pobyt v léčebnách a nemocnicích se dá ušetřit miliarda

Novinka by měla ročně vyjít na 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Za pobyt nemocných v léčebnách a nemocnicích by se ale díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda.

Se stárnutím společnosti a prodlužováním života navíc potřeba péče roste. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Podle dvou dřívějších výzkumů péči v rodinách v Česku dostávalo kolem 80 000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy – manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 mminutami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 1 hhodinou

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 10 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...