V Česku startuje až čtvrtroční placené volno na péči o blízké. Přečtěte si, jak o něj požádat

Nahrávám video

Od prvního června získávají Češi možnost čerpat dlouhodobé, až tříměsíční ošetřovatelské volno na péči o své blízké s vážnou nemocí či po úrazu. Nárok na ošetřovné mají tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Po dobu své rodinné „pečovatelské služby“ budou inkasovat šedesát procent základu svého příjmu a zaměstnavatel jim může v čerpání placeného ošetřovného zabránit jen z vážných provozních důvodů – a s písemným vysvětlením.

O zavedení dlouhodobého ošetřovného usilovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ještě pod vedením sociální demokratky Michaely Marksové a na tématu se opakovaně střetlo se zástupci zaměstnavatelů, kteří varovali, že v čase konjunktury a nedostatku pracovních sil může ekonomice uškodit.

Novinka v tuzemském sociálním (a zdravotním) systému nicméně k 1. červnu vstupuje v platnost, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je na ni podle své mluvčí Jany Buraňové připravená a úřad kvůli vyřizování nové dávky posílila o šedesát pracovních pozic. Podle dřívějších odhadů by nový koncept mohlo ročně využít třicet tisíc lidí.

Jak systém funguje?

Prvotní podmínkou pro čerpání dlouhodobého ošetřovného je stav pacienta. Člověk může získat volno na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů potřebuje minimálně další měsíc celodenního opatrování. To se týká třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či osob s rakovinou a jinou těžkou nemocí.

  • Partner nemocného: Manželka, manžel nebo registrovaný partner či partnerka (druh či družka pouze v případě, že bydlí ve společné domácnosti).
  • Příbuzný nemocného: příbuzný v přímé linii s ošetřovaným (matka, otec, syn, dcera atp.), sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc.
  • Partner příbuzných: O nemocného smějí pečovat i protějšky uvedených příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti.
  • Jiná osoba: Nárok na ošetřovné má i osoba bez příbuzenské či partnerské vazby, opět ale platí, že s ošetřovanou žije ve společné domácnosti.

Primární slovo má v cestě za ošetřovatelským volnem nemocniční lékař, který rozhodnutí zasílá své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a současně ho vystavuje ošetřující i ošetřované osobě. Nemocný se jím musí prokázat při zdravotní kontrole u doktora ambulantní péče, a ten následně ohlásí převzetí zdravotního dohledu sociální správě. Minimálně jednou měsíčně pak musí sociální správě zasílat dobrozdání, že potřeba ošetřovatele u nemocné osoby trvá.

Pečující se mohou střídat a v případě dlouhé rekonvalescence se střídání může jevit jako jediné možné řešení. Opětovný nárok na inkasování dlouhodobého ošetřovného podle webu ČSSZ vzniká až po roce od ukončení toho předchozího. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Úkol pro zaměstnance: Hlásit, že potřeba péče trvá

Zaměstnanec ošetřovatelské volno, podobně jako nemocenskou, vyjednává přes zaměstnavatele. Pro něj musí pro zaměstnavatele vyplnit formuláře z webu ČSSZ a předložit mu i lékařské formuláře, které potřebu dlouhodobého ošetřovného potvrzují. Aby na výplatu finanční podpory dosáhl, musí zaměstnavateli rovněž dokládat měsíční lékařská potvrzení, že potřeba dlouhodobé péče trvá.

Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit.

Hospodářská komora ošetřovatelské volno už dřív kritizovala. Kromě obav z nedostatku pracovních sil argumentovala tím, že někteří zaměstnanci budou novou možnost zneužívat. Ministerstvo práce s tím ale nesouhlasí a poukazuje na to, že ošetřování bude možné jen u lidí po návratu z nemocnice a musí ho navíc schválit lékař. 

Za pobyt v léčebnách a nemocnicích se dá ušetřit miliarda

Novinka by měla ročně vyjít na 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Za pobyt nemocných v léčebnách a nemocnicích by se ale díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda.

Se stárnutím společnosti a prodlužováním života navíc potřeba péče roste. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Podle dvou dřívějších výzkumů péči v rodinách v Česku dostávalo kolem 80 000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy – manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 3 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
17:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
17:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
11:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
03:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled