Už 25 let volíme svobodně. Voleb už si ale tolik nevážíme

Praha - Už celé čtvrtstoletí volí Češi a Slováci demokraticky. První svobodné hlasování po více než 40 letech proběhlo na území tehdejšího Československa 8. června 1990. Lidé vybírali zástupce do obou komor Federálního shromáždění i do České nebo Slovenské národní rady. V Česku drtivě vyhrálo Občanské fórum, na Slovensku pak Verejnosť proti násiliu. Možnost vhodit svobodně lístek do volební urny si nenechalo ujít téměř 97 procent oprávněných voličů. Od té doby však volební účast v obou samostatných zemích klesla o více než třetinu.

Volební místnosti se po celém Československu otevřely v pátek 8. června 1990. Začaly tak první svobodné volby od nástupu komunismu v roce 1948. Voliči se museli vypořádat zejména se stranickými kandidátkami, jelikož se zároveň volilo jednak do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, jednak do Sněmovny národů Federálního shromáždění, a v Česku navíc do České národní rady a na Slovensku do Slovenské národní rady. Voleb se navíc účastnilo zhruba 70 politických stran a hnutí.

Zájem o tyto volby i přesto mimořádný. K urnám dorazilo téměř 97 procent oprávněných voličů, kteří rozhodli o jednoznačném vítězství Občanského fóra (OF) a Verejnosti proti násiliu (VPN). Pro obě hnutí byl ale volební triumf zároveň předzvěstí rozpadu, neboť oba tyto subjekty soustřeďovaly řadu nesourodých osobností a myšlenkových proudů, a ty se zákonitě musely po nějakém čase dostat do vzájemného střetu.

Rychlé konání svobodných voleb bylo jedním z hlavních požadavků opozičních sil v listopadu 1989. Volby se konaly na základě poměrného systému, který by měl zaručit podíl širšího spektra stran na konečném složení parlamentu. Volební období parlamentu bylo výjimečně stanoveno jen na dva roky - do Federálního shromáždění a České národní rady se dostaly pouze strany, které získaly alespoň pět procent hlasů; v případě Slovenské národní rady bylo toto kvorum tříprocentní.

Občanské fórum bylo pro všechny. A to vedlo k rozpadu

Nabídka politických stran byla na jaře 1990 široká. Většina z nově vzniklých politických subjektů však neměla klasickou stranickou strukturu ani pevný ideový rámec. Integrujícím hnutím na české politické scéně bylo Občanské fórum, zrozené v listopadu 1989. Od svého počátku sdružovalo rozporné až protikladné politické proudy: byli v něm zastoupeni přívrženci konzervatismu, liberálové a lidé se socialistickou orientací. O charakteru hnutí vypovídalo i jedno z jeho předvolebních hesel „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Na Slovensku plnilo podobnou úlohu občanské sdružení VPN.

Volby byly spíše plebiscitem o přechodu k demokracii než soubojem politických programů. V českých zemích jednoznačně dominovalo Občanské fórum, které získalo důvěru zhruba poloviny voličů a jeho představitelé obsadili více než polovinu křesel ve federální i české vládě. Na Slovensku s menší převahou zvítězila VPN, když získala více než 30 procent hlasů.

Překvapivě dobře dopadly volby i pro komunistickou stranu, která získala průměrně 13 procent hlasů, a stala se tak po OF druhou nejsilnější stranou v českém parlamentu. Pětiprocentní hranici překonaly v Česku ještě Křesťanská a demokratická unie a Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Ze Slovenska to byla Slovenská národní strana, Křesťanskodemokratické hnutí a hnutí Együttélés v koalici s Maďarským křesťanskodemokratickým hnutím.

  • Jan Ruml, spoluzakladatel OF, bývalý ministr vnitra: „Co nás tehdy po volbách překvapilo, byl poměrně vysoký úspěch komunistů, protože dostali přes 13 procent, což si nikdo z nás vůbec nedokázal představit, kdo může reprezentovat tyto lidi.“

Volbami začalo zcela nové období československé politiky; hlasování totiž spustilo řadu zásadních pohybů na politické scéně a zároveň se v něm rodily politické hvězdy následujících let - v čele s Václavem Klausem. Ostatně spolu s Klausem začínala v té době politická kariéra i pro Miloše Zemana. V roce 1990 sice nestál na náměstích, psal ale volební program Občanského fóra.

Volební účast: z 97 na 59 procent

Překvapení nad výrazně vysokou volební účastí před pětadvaceti lety vyslovil i tehdejší prezident Václav Havel. Podle něho šlo o „znamení, že našim občanům není jedno, v jakých poměrech žijí a budou žít“. Totéž však nelze říct dnes. K posledním volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2013 dorazilo pouze 59 procent voličů. Stejné úrovně dosáhla také účast u voleb do Národní rady Slovenské republiky o rok dříve.

Účast ve volbách do PSP ČR a do Federálního shromáždění (v %)
Zdroj: ČT24/Volby.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNeziskové organizace upozorňují na nedostatky ve fungování superdávky

Neziskové organizace kritizují zpoždění výplat superdávek. Podle nich kvůli tomu nejchudším lidem hrozí ztráta bydlení. Od října se změnily výpočty částek na bydlení, okruh zranitelných osob i životní minimum – podmínky domácností se tak musí přehodnocovat. Úřady práce kvůli tomu zkrátily hodiny pro veřejnost. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje brzkou nápravu. V následujících týdnech chce systém vylepšit, aby bylo vyřizování efektivnější pro žadatele i úředníky.
před 5 hhodinami

Nový lék může pomoct dětem se svalovou dystrofií, pojišťovny řadu žádostí zamítly

Třicet rodin žádá o úhradu nového léku pro děti s Duchennovou svalovou dystrofií. Závažné a nevyléčitelné genetické onemocnění pacienty postupně připravuje o možnost chůze, právě nový přípravek by ale dle lékařů mohl zpomalit vývoj nemoci a schopnost samostatné chůze pacientům „prodloužit“ v řádu let. Pojišťovny ale velké množství žádostí zamítly, některé rodiny kvůli tomu uvažují i o žalobách.
před 5 hhodinami

VideoTuzemské turistické značení pomůže ve vietnamských národních parcích

Více než 130 let starý český systém turistického značení najde využití i tisíce kilometrů daleko – nově pomůže s orientací návštěvníkům tří národních parků ve Vietnamu. Zavedení tam měl na starosti se svým kolegou předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek, který se vydá s českými barvami značit trasy i na Kypr.
před 5 hhodinami

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
před 5 hhodinami

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 9 hhodinami

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V modelu Kantaru výrazně posílilo hnutí STAN, dotahuje ANO

Podle říjnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny pět politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO, kterému říjnový model přisoudil 29,5 %, tedy o jeden bod méně než v srpnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o pět procentních bodů. Odliv voličů ANO směřuje nyní nejvíce ke STAN, část přechází také k SPD, Našemu Česku nebo se přesouvá mezi nevoliče. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů, část bývalých příznivců také zmiňuje nespokojenost s koalicí s SPD nebo Motoristy.
před 13 hhodinami

VideoZáchranné složky z dvaceti zemí testovaly v Praze nové technologie

Záchranné složky z dvaceti zemí v Praze testovaly nové technologie, v budoucnu by je mohly využívat k přeshraniční krizové komunikaci. Už v roce 2030 jsou připravené technologii naostro využívat například severské státy nebo Francie, tuzemsko nejdříve o tři roky později. Se zavedením jednotného systému počítá návrh Evropské komise. Užitečný by mohl být při událostech na pomezí států nebo při výpomoci v cizině, třeba u velkých požárů.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.