Praha – Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) definitivně schválila nový organizační rád. Ústav tak příští rok propustí 21 lidí, což je zhruba pětina všech zaměstnanců. Změny souvisejí s tím, že od příštího roku nebude provádět digitalizaci dokumentů přímo ÚSTR, ale Archiv bezpečnostních složek, který pod ústav spadá. Právě do tohoto archivu může přejít šest propuštěných zaměstnanců, odbory jsou však proti novému organizačnímu řádu a zvažují žalobu.
Nový řád začne platit od 1. dubna příštího roku. V ÚSTRu se k tomuto datu zruší odbor informatiky a digitalizace – právě z něj má většina zaměstnanců odejít. Tři ze čtyř odborových organizací ale považují změny za nezákonné a za snahu nového vedení zbavit se nepohodlných lidí. Také dnes na malém happeningu před budovou ústavu opět vyjadřovali svůj nesouhlas.
Mezi propuštěnými by měl být také místopředseda Nezávislé odborové organizace Radek Schovánek, který mimo jiné svědčil v kauze údajné spolupráce Andreje Babiše s StB. Přestože se o konkrétních jménech ještě nemluvilo, připustil tiskový mluvčí ústavu Pavel Ryjáček, že vzhledem k tomu, že Schovánek vede oddělení digitalizace, tak se ho změna nejspíš dotkne.
Podle odborů je reorganizace nezákonná, zvažují žalobu
Odboráři stále argumentují tím, že přechod digitalizace z ústavu do archivu je nezákonný. „Domníváme se, že zde dojde k velké škodě, protože pokud se ti zaměstnanci budou soudit, tak mají velkou šanci vyhrát, a to na základě všech těch kroků, které vedení dělá,“ podotkl už dříve Schovánek.
Zaměstnanci, pokud nedostanou odpovídající práci a plat v ABS, skutečně zvažují soudní řešení, „Odborová organizace pravděpodobně podá hromadnou žalobu. Budeme je zastupovat a využijeme naše finanční i právní prostředky, abychom naše zaměstnance hájili,“ dodal Schovánek.
Ředitelka ABS Světlana Ptáčníková k tomu dnes uvedla, že prý oslovila ty zaměstnance, se kterými archiv spolupracoval a kteří prý jsou schopni pracovat podle nových pravidel. „Část zaměstnanců totiž programově odmítá uznat jakoukoliv chybovost. Samozřejmě tyto zaměstnance, kteří nejsou ochotni dialogu, jsme neoslovili,“ reagovala na dotaz novinářů.
Ředitel ústavu Zdeněk Hazdra si od nového organizačního řádu slibuje konec sporů o kompetence mezi ústavem a archivem. V důsledku změn by v ABS mělo vzniknout třicet nových pracovních míst a také nové oddělení digitalizace. „Ústav se bude do budoucna zaměřovat na digitalizaci převzatých dokumentů v duchu zákona 181 a archiv se zaměří na digitalizaci těch archiválií, které spravuje. To je hlavní myšlenka toho organizačního řádu,“ vysvětloval v říjnu ředitel Hazdra. „My o ta tabulková místa nepřijdeme. Budeme chtít posílit ústav v rámci výzkumu a vzdělávání. Na druhé straně bude dál působit ABS, který bude rovněž personálně posílen. Vyjednaný rozpočet pro rok 2015 to umožňuje,“ řekl Hazdra dnes.
Podle odborů je to ale v podstatě jenom obcházení zákona, protože 99 % dokumentů, které ústav digitalizuje, spravuje právě Archiv bezpečnostních složek. Takže nějaké zachování jejich oddělení je pouze kosmetické, protože zaměstná pouze jednoho dva lidi.
Změny mimo jiné souvisejí s údajnými chybami v milionech naskenovaných archivních materiálů. Předsedkyně rady ÚSTR Emilie Benešová tvrdí, že se díky reorganizaci zvýší efektivita práce a vědecká prestiž. Zefektivnit by měla prý i digitalizaci a přispět k větší otevřenosti archivu.
