Ústavní soud (ÚS) se zastal bývalého konkurzního správce Daniela Thonata, který žádal podmíněné propuštění po vykonání poloviny trestu. Městský soud v Praze muži v žádosti nevyhověl, Thonat podal stížnost k Ústavnímu soudu, který usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil zpět. Podle pravomocného verdiktu byl Thonat součástí skupiny kolem někdejšího ústeckého soudce Jiřího Berky, odpykat si měl pět let.
Ústavní soud se zastal konkurzního správce, který byl odsouzený v Berkově kauze
Tresty všem aktérům loni potvrdil Nejvyšší soud. Thonat v říjnu 2020 požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu po odpykání poloviny trestu. Obvodní soud pro Prahu 6 mu vyhověl, po stížnosti státního zástupce ale Městský soud v Praze usnesení soudu nižší instance letos v lednu zrušil a podmíněné propuštění muže zamítl.
Soud mimo jiné shledal, že na podmíněné propuštění neexistuje zákonný nárok, a poukázal na to, že se stěžovatel sice ve výkonu trestu choval bezproblémově, nicméně jeho hodnocení nadprůměrné nebylo. Muž podal stížnost k Ústavnímu soudu.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že jeho stížnost je důvodná,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Uvedl, že neexistuje ústavně zaručené právo na to, aby bylo vyhověno žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu, a posouzení je vždy věcí soudcovské úvahy. Soudce ale upozornil, že mimořádnost tohoto zákonného institutu neznamená, že by soudy měly možnost libovolného rozhodování.
„Smysl institutu podmíněného propuštění spočívá v motivování odsouzeného, aby svým chováním a plněním svých povinností ve výkonu trestu prokázal zlepšení,“ uvedl soudce. Pokud toho bylo podle soudce odpykanou částí trestu dosaženo, je další výkon trestu nepotřebný.
Ústavní soud tak zrušil usnesení pražského městského soudu, který ve věci bude muset rozhodovat znovu, tentokrát i s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu.
Vyšetřování v kauze zmanipulovaných konkurzů začalo před 18 lety. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem. Podle obžaloby způsobila skupina škodu 264 milionů korun.