Brno - Ústavní soud definitivně odmítl stížnost bývalého zdravotníka Petra Zelenky, který dostal doživotní trest vězení za vraždy heparinem v havlíčkobrodské nemocnici. Proti rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) se nelze odvolat. Podle zjištění ÚS nebyla základní práva stěžovatele porušena. Státní moc byla uplatněna v souladu se zákonem, postavení stěžovatele jako účastníka řízení bylo plně respektováno. Někteří pozůstalí po zemřelých se už začali domáhat odškodnění za způsobenou újmu.
Zelenkova obhajoba ve stížnosti tvrdila, že soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces a nebraly ohled na presumpci neviny. Prý se nepodařilo ve všech případech prokázat souvislost mezi podáním heparinu a úmrtím pacientů. Stížnost také uváděla, že kauzu měl prozkoumat nejen znalec z ústavu soudního lékařství, ale také expert na biochemii a hematologii. Zopakovala i tvrzení, že vyšetřovatelé Zelenku bili a nutili k přiznání. Obhajoba zpochybnila také nutnost uložit výjimečný trest. U Zelenky prý nebyly zjištěny „žádné agresivní rysy“.
Zelenka přiznal podání heparinu u pěti lidí
Zelenka jako pracovník anesteziologicko-resuscitačního oddělení havlíčkobrodské nemocnice podle spisu podával pacientům heparin od května do září 2006. Pacientům způsobil závažné zdravotní komplikace, zředil jim krev a někteří vykrváceli. Během přípravného řízení se Zelenka ke spáchání všech činů doznal, při hlavním líčení uvedl, že heparin podal pěti lidem a u ostatních si podrobnosti nevybavuje. K původnímu přiznání jej prý donutili policisté násilím.
Soudy Zelenkovi nakonec prokázaly, že zavraždil sedm lidí a u dalších deseti se o to pokusil. Podle rozsudku podával pacientům heparin, aby dosáhl vlastního vzrušení z krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu. Letos v lednu policisté zveřejnili, že má zřejmě na svědomí ještě další tři vraždy a jeden pokus o ni. Vzhledem k doživotnímu trestu ho však už nebudou trestně stíhat.
Zelenkovo dovolání letos odmítl také Nejvyšší soud. Z jeho usnesení vyplývá, že takzvaný heparinový vrah neměl žádnou úctu k lidskému životu. Uvěznění na doživotí prý bylo v podstatě jediným možným trestem. „Je třeba, aby společnost dala najevo, že se dokáže prostředky trestního práva chránit i před pachateli takto extrémně společensky nebezpečných činů,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu.
