USA dají Česku 12 milionů korun na vědu, přislíbil Obering

Praha - Spojené státy americké dají Česku na tři vědecké projekty šest set tisíc dolarů, což je zhruba 12 milionů korun. Částku přislíbil šéf americké agentury pro protiraketovou obranu (MDA) Henry Obering při své návštěvě Prahy. Další peníze prý mají následovat. Obering také s českou stranou, konkrétně náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem, podepsal dohodu o strategické spolupráci s USA v oblasti protiraketové obrany, známou jako rámcová dohoda. Smlouva, která souvisí s možným umístěním radarové základny na českém území, dovolí zapojení českých vědeckých a průmyslových subjektů do dalšího vývoje celého projektu protiraketového deštníku.

Podporu vědě slíbili Američané české vládě za souhlas s umístěním protiraketového radaru. V užším výběru pro poskytnutí grantu bylo osm projektů v oblastech, jako jsou nanomateriály, robotika, laserová technika, radiolokační technika a medicína. Předložily je Akademie věd ČR, vysoké školy i soukromé firmy. „Co se týče prvního projektu, jedná se o 80 tisíc dolarů pro Českou republiku, u druhého projektu je to až 275 tisíc a na třetí projekt připadá zhruba stejně  - 270 tisíc dolarů pro českou stranu,“ řekl Obering. 
 
Generál Obering se v Praze sešel také s ministryní obrany Vlastou Parkanovou, která ho vyznamenala Křížem obrany státu ministra obrany ČR. Vyznamenání dostal mimo jiné i proto, že za tři týdny končí aktivní službu v americké armádě. "Přesvědčila jsem se o tom, že to je
vynikající odborník," uvedla Parkanová. V čele MDA Oberinga nahradí Patrick O'Reilly.

Vláda sice souhlasila s umístěním radaru na českém území, ovšem jeho stavbu umožní až schválení dvou hlavních dohod (dohoda o radaru, dohoda o pobytu Američanů - SOFA) v českém parlamentu. Ten se jimi zabývá, vládní ODS tlačí na schválení, ČSSD je naopak pro odložení jednání. Senát se bude smlouvami zabývat v prosinci. Obering prohlásil, že by bylo velkým zklamáním pro USA i NATO, kdyby český parlament neschválil dohody umožňující umístění radaru v Česku. „Byli bychom zklamáni. Byla by to překážka,“ řekl s tím, že kvůli možnému krachu plánu na radar v Česku mají stále Američané záložní plán na jinou lokalitu.

Obering v Praze zopakoval, že možné vítězství demokratů v amerických
volbách nezmění plány na postavení protiraketové základny v Česku a Polsku. Hrozba raketového útoku je podle něj reálná. Připustil ale, že projekt protiraketové obrany by mohla nějakým způsobem ovlivnit finanční krize, tak jako patrně ovlivní vše ostatní.

Rámcová dohoda by měla umožnit českým subjektům lepší přístup k informacím. Na textu rámcové dohody se experti obou zemí shodli 9. července letošního roku, počátkem října ji schválila česká vláda. Podobnou dohodu mají s Američany uzavřenou jen Japonsko, Itálie, Dánsko, Austrálie a Británie. Dohoda se týká výzkumu, vývoje, zkoušení a průmyslové spolupráce a vzájemného sdílení technologií v oblasti obrany před balistickými raketami. Navazuje na zářijovou deklaraci
o strategické spolupráci mezi českým a americkým ministerstvem obrany. 

Smlouva není tak významná jako hlavní dohoda o radaru, kterou v červenci podepsali ministři zahraničí USA a ČR, Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg. Dalším důležitým výsledkem jednání je v září v Londýně podepsaná dohoda SOFA o postavení amerických vojáků na radarové základně.

Na co poputují americké peníze

  • Využívání rentgenu a 3D od turnovské firmy Crytur, se kterou bude spolupracovat americká firma DR
    Technologies.
  • Obering očekává, že příští týden bude schválen projekt ČVUT využívající stereoskopie, kooperovat na něm bude americká firma Spart.
  • Výzkum související s radarovou technologií od Fyzikálního ústavu Akademie věd a americké společnosti Kyma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 5 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...