Žádost o udělení občanství budou i nadále prověřovat tajné služby a policie. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona, podle něhož kvůli takovému postupu žadatel nezjistí, proč byl odmítnut. Přesné důvody se totiž nedozví v případě, že je označen jako riziková osoba.
- Napadené ustanovení říká, že v případě, že v řízení vyjde na základě stanoviska policie nebo zpravodajské služby, které obsahuje utajované informace, najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty, se v odůvodnění pouze uvede, že k zamítnutí došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, přičemž tato stanoviska se nestávají součástí spisu.
- Zdroj: Rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní soud návrh na zrušení části zákona odmítl proto, že byl schválen a vydán v souladu s ústavou. Zároveň upozornil, že žádný cizinec nemá právo na automatické získání občanství a nemůže si jej nárokovat. Záleží pouze na rozhodnutí státních orgánů a na stanovených pravidlech.
Dále uvedl, že stát sice musí odůvodnit, proč žádost o udělení občanství odmítl, pokud by však zveřejnění informací ohrožovalo bezpečnost státu, tak je státní zájem nad zájmem jednotlivce. „Je to zákon o obraně státu, základní právo a povinnost chránit stát a jeho občany,“ uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Obdobné důvody pro utajování informací stojí i v důvodové zprávě k zákonu o státním občanství. Podle ní není možné připustit, aby takzvaná riziková osoba znala důvody, proč byla její žádost zamítnuta.
Riziková osoba důvody zamítnutí nezjistí
Na Ústavní soud se podle dostupných informací obrátil pravoslavný duchovní z Ruska, který dlouhodobě žije v Česku. Právě jeho žádost o občanství úředníci zamítli „z důvodu ohrožení bezpečnosti státu“. Ve stížnosti duchovní poukazoval jednak na to, že rozhodnutí není důkladně odůvodněné, a také na to, že se nemůže soudně bránit. Uvedl také, že vědomě v žádném případě bezpečnost státu nenarušuje.
Ustanovení, jež napadl, říká, že k žádosti o udělení státního občanství podané člověkem starším 15 let si ministerstvo vyžádá vyjádření policie a zpravodajských služeb. Stanoviska ovšem nejsou vložená do spisu, pokud obsahují utajované informace.
V případě, že policisté nebo zpravodajci označí žadatele jako rizikovou osobu, úředníci vnitra pak v odůvodnění uvedou, že žádost zamítli „z důvodu ohrožení bezpečnosti státu“. Žadatel tak přesné důvody nezná. Bránit se může rozkladem k ministrovi, žalobu ale podat nemůže.
Právní zástupce muže, který podal stížnost, překvapený ze závěru ÚS nebyl. „Nešlo ani tak o odebrání možnosti státu rozhodovat o tom, komu udělí, nebo neudělí státní občanství. Snažili jsme se poukázat na to, že za určitých okolností může docházet k porušení práva na spravedlivý proces, které se vztahuje na občany ČR i na cizince,“ uvedl právní zástupce Filip Schmidt. Podle něj jeho klient žije v ČR bezmála dvě desítky let, poukázal také na to, že dotyčný navíc už deset let disponuje povolením k trvalému pobytu.
